Uběhly už 2 týdny a máma ani táta nejsou doma. Se sugou Jiminem a s jeho partou jsem vůbec nemluvila a skupinku namyšlených holek jsem neviděla a "neznámé čísla" nic nenapsali. Byla jsem prostě osamotě tak jak to mám ráda.
Né že bych někdy taky nevyšla někam s kamarády ale já jsem prostě ten typ člověka který není pořád někde s lidmi.
Chtěla jsem zavolat mámě kdy přijede ale najednou jsem slyšela klíčky který odemykají vchodové dveře. Rychle jsem přiběhla dolů a tam se mi naskytl máměn a tátův šťastný pohled a zároveň vyčerpaný pohled na mě.
"Už jste konečně doma jsem strašně ráda" byla jsem strašně moc ráda že už přišli mohlo se jim něco třeba stát nebo něco takového přijít takhle o rodiče v takovýmle pořád mladým věku nikdo nechce.
"Ahoj zlatíčko jsem ráda že jsi to zvládla. Doufám že se ti moc nestýskalo" Řekla mamka trochu šťastným ale zároveň smutným.
"Moc se mi nestýskalo ale jsen ráda že už jste doma." řekla jsem s úsměvem. "A co škola v pohodě?" Řekl táta po delší době ticha. "ehmm jo všechno v pořádku kdyby se něco dělo řeknu vám to."
Nemůžu jim říct že nějaký Namjoon mi říkal že Jimina a jeho partu zničí a budou v jeho partě a mě udělají peklo ze života nebo že nějaký namyšlený holky říkají že ať si nezahrávám atd.
"Tak to je dobře. My si vyložíme věci z kufru a pak půjdem udělat večeři a bude to jako při starém všichni spolu" řekla mamka a já jenom přikývla no trochu mamka nemá pravdu.
Nikdy jsme nebyli aspoň jeden den všichni pohromadě když nepočítám svátky jako jsou vánoce atd. Nebo narozeniny. Vždy někdo musí mít práci. Třeba táta ten nemůže si nikdy udělat dovolenou aspoň na týden už by jí potřeboval.
Šla jsem do pokoje si číst nějakou knížku na wattpadu a najednou mi někdo napíše, trochu jsem byla ráda že slyším zvuk toho když mi někdo napíše zprávu. Dlouho mi nikdo nepsal.
Neznáme číslo
Ahoj tak se těš na zítřek bude
fakt dobrý.
Me
Co tím myslíš? Jak jako ať se těším
na zítřek???
Zobrazeno
On mi to jen zobrazí? Jako fakt? Ok když on bude zobrazovat proč já ne? Až napíše nebudu mu nic odepisovat.
"Y/n pojď dolů je večeře!" řekla nebo spíš trošku nahlas řekla abych jí slyšela. "Jo už jdu" nechce se mi jít ale zase nechci říkat důvod proč jsem nešla takže radši zmlknu a půjdu dolů
Když už jsme všichni povečeřili tak jsen šla nahoru kde jsem udělala večerní rutinu a šla konečně spát. Dneska byl docela nudný den i když byla neděle volný den který má rád každý.
A pak přijde to hrozný pondělí který mě nutí vstávat v šest ráno a pak celý den posedět v té budově která se pojmenovala škola.
Asi tak po 20 minutách přemýšlení jak to myslel ať se mám těšit na zítřek atd. Tak jsem spadla do říši snů.
Kapitola 7 je zveřejněna. Doufám že se vám líbila. A jinak přeji hezký zbytek dne. 😊😊💜💜
ČTEŠ
Školní Láska (Min Yoongi)
Fiksi PenggemarDívka která se kvůli máměné a tátové práci musela odjet do Koreje a musela opustit všechny vzpomínky z děctví které prožila jak s kamarády tak i s rodinou. Co bude dělat když potká skupinku sedmi kluků kterou jí budou šikanovat? Co bude dělat když b...
