Temnota [DOKONČENO]

Všechno je naruby

Všichni jsme na Adeline hleděli asi dobrých patnáct minut, bez mrknutí a bez jakéhokoli pohybu jsme na ni koukali a vstřebávali její slova.

,,Ty jsi z kama že to?'' Vyblekotala jsem a udělala jsem krok blíž k Andeline. ,,Z jiné galaxie, jiného vesmíru, prostě z jiné reality, ikdyž soudě podle toho že tu mám před sebou boha, tak asi moc jiné ne.''

Odpověděla a projela Thora očima od hlavy až po paty. ,,Dobře Adeline, teď nám všechno vysvětlíš jo? Začneš třeba tím jak jsi se tu dostala.'' Kývl Clint směrem k pohovce aby si Adeline sedla, což udělala.

,,Hele nechci být nějak neslušná, ale já spěchám, zrovna doma řešíme boj s bohovou sestrou která chce zničit svět takže..''

,.Moment, s bohovou sestrou? Thore neřekls nám že máš dalšího sourozence!'' Otočil se na Thora Clint a udiveně se na něj díval.

,,Ne boha jako Thora, ale myslím boha jako boha.'' Vysvětlila Clintovi Adeline. ,,Myslíš jako, boha z bible? Ale tam se o nějaké sestře nic nepíše, nebo jo?'' Zeptala jsem se Adeline, která se na mě usmála.

,,Máš dobré otázky, a ne, o Amaře se v bibli nepíše, protože byla bohem shozena do, řekněme klece, kterou jsme omylem otevřeli.''

Poslouchat jsem ji přestala v momentě, kdy vyslovila jméno sestry boha, mé jméno.

,,Moment, zopakuj to jméno.'' Adeline se na mě divně podívala a začala mě zkoumat. ,,Amara, ty ji snad znáš?'' To nemohlo být možné, že by to byla náhoda že jsme nositelky stejného jména? Asi těžko.

,, Takhle se totiž jmenuju i já, Amara Kirbey.'' To bylo poprvé za celé ty roky co jsem řekla svoje jméno i s příjmením, a Adeline na mě civěla s polootevřenou pusou. ,,Jak je to možné? Vždyť Amara je jiná než...Amara ne?''

Zeptal se zmatený Thor a začal se v tom ztrácet, a nebyl jediný. ,,No jo, totiž Amara z mého světa je temnota, a tady vaše Amara se zdá obyčejná, takže kromě jména by neměly mít nic...''

To nedořekla, protože ji zaskočily mé stíny, které se začaly plazit po podlaze jako jed požírající vaše vnitřnosti, a jaká byla asi Adelainina reakce? Byla zaskočená, ale nelekla se, což zas zaskočilo mně.

,,Dobře, tak tohle začíná být divný, máš stejné jméno jak Amara z mého světa, máš její schopnosti a abych byla upřímná, obličejem jsi jí trochu podobná, jen kdybys nebyla blondýna a neměla zelený oči, byla bys přesně jako ona. Jen jedna malá otázečka, nemáš náhodou na pravé ruce takové divné znaménko v podobě divnýho F?''

Zeptala se a podívala se na mou pravou ruku, odrhnula jsem rukáv až někde k ramenu a otočila ruku dlaní vzhůru, a samozřejmě, tam bylo.

Adeline si promnula spánky a frustrovaně vydechla. ,,Dobře, tohle je velmi blbá situace, napadá někoho z vás  něco? Brucei, máš nějakou teorii?''

Obrátil se Steve k doktorovi, který byl zjevně zahloubaný a přemýšlel nad mnoha možnostmi. ,,No, napadá mě hned několik teorií, jedna z nich je že by naše Amara nebyla naše Amara, ale ze stejné dimenze jako ty, ale to bychom museli hlouběji prozkoumat, hmm Amaro, můžu si vzít vzorek tvé krve?''

Přikývla jsem a ani jsem si nedokázala uvědomit kdy vytáhl jehlu, už mi bral krev, kterou potom předal Tonymu, aby ji odnesl do laboratoře a aby udělal...nevím co mluvili tím svým divným jazykem, kterému jsem nerozuměla.

,, A druha teorie je ta, že Amara je dvojnice. Jak již víme, v našem světě je mnoho jiných světů, jiných planet, a teď, díky Adeline už i víme, že jsou i jiné alternativní vesmíry, kde je jiná realita, takže tam mohou být naši dvojníci, ale s jinou životní linií, chapete? V Adelaininém světě je Amara sestra bohyně se stejnou mocí, a my jsme tam jako...?''

Otočil svou řeč k Adeline a čekal na její odpověď. ,,Co? Jo ehmm, vy jste normalní lidi, s normalními životy, které my, lovci, k tomu oslovení se dostanu potom, chráníme před nadpřirozenem, a k tomu se dostanu taky později.'' Řekla Adeline a položila si ruce do klína.

,,Vidíte? O tom mluvím, může existovat několik alternativních vesmírů, kde můžeme žít jakýkoliv život, a já se přikláním k teorii, že Amara je jenom dvojnice.'' ,,Tak proč jsi mi bral krev?''

,,Jistota je jistota, nemůžu vědět přesně jestli fakta o dvojnicích je skutečná, musím mít přehled o všem.'' Vysvětlil jednoduse Bruce a začal si čistit svoje brýle o plášť.

Bylo to zajímavé, zjistit že někde tam nahoře jste vy, akorát v jiném vesmíru, ale jste to stále vy. A taky jsem si uvědomila, že už jim nemůžu takhle lhát o Shadow, navíc by to dřív nebo později zjistili, tak proč s tím otálet?

,,A jsi si tím jistá?'' Ne, ale neměla jsem na výběr, teď nebo nikdy. ,,Lidi, je tu něco, co jsem vám neřekla, něco o mě.'' Všechny oči se upřeně koukaly na mě a má nervozita stoupala jako pára.

,, Nevím jak to vysvětlit, tak vám to raději ukážu.'' Nadechla jsem se, vydechla, zavřela oči a povolila bariéry v mé mysli. ,,Konečně'' Zaradovala se Shadow předtím, než ovládla moje...naše tělo, takže už jsem nebyla pánem, ale pouze divákem, jako Shadow po celých osm let. Cítila jsem tu proměnu, oči nám zmodraly a vlasy zčernaly jako uhel, všichni se na nás dívali a nechápali, co se děje.

,,Amaro? Co to...?'' ,,Tady už není Amara, tady je Shadow, jsem její druhé já, řekněme to zlejší.'' Ušklíbla se Shadow a probleskla jí myšlenka určena jen pro mě. "tak tohle bude zábava.''