Není to tvá vina Erene

1.kapitola

Eren se pohyboval mezi zničenými ulicemi města, jeho mysl byla roztržena mezi neustálou hrozbou titánů a osobními pocity, které nemohl ignorovat. Každý krok, který udělal, byl ovlivněn myšlenkou na Leviho, na jeho výraz, který vždy zůstal tak neústupně chladný, ale v očích se skrývala hloubka, kterou Eren začal chápat až nyní. Město se zotavovalo z posledního útoku, ale ne všechny části byly zcela bezpečné. Eren a Levi byli v plné pohotovosti, snažili se najít každou slabinu v obraně a zajistit, aby se podobný útok neopakoval. Erenova mysl byla však stále zaneprázdněná vzpomínkami na nedávné chvíle, kdy byl s Levim blízko a cítil, jak se mezi nimi vytváří něco víc než jen přátelství. Bylo to ráno po obzvlášť těžké noci, kdy se Eren snažil zachytit každé slovo, které Levi pronášel. Levi byl vždy precizní a důrazný, ale dnes v jeho hlasu bylo něco jiného – jemný náznak obav a únavy, která se zdála být neobvyklá. Eren to cítil jako signál, že dnes je ten den, kdy se musí vyjádřit, jinak by mohl tuto příležitost navždy ztratit. Když se setkali na okraji města, kde se jejich přítomnost mohla zdát jako světlo v temnotě, Levi se na něj podíval s výrazem, který Eren poznal – směs zvědavosti a profesionálního odstupu. „Erene, zůstaň se mnou na chvíli," řekl Levi, když se zastavili před jedním z opuštěných domů, který sloužil jako dočasný přístřešek. Eren cítil, jak mu srdce buší rychleji. „Co je, Levi? Co potřebuješ?" Levi se na něj podíval, jeho oči se na chvíli zjemnily. „Mám pocit, že bychom si měli promluvit o něčem důležitém. Něco, co může ovlivnit náš vztah a naše budoucí působení." Erenovi se zdálo, že se mu náhle zúžila perspektiva, jak se v jeho mysli mísily obavy a naděje. „O čem to mluvíš?" Levi si povzdechl a začal pomalu, jako by vybíral správná slova. „Vím, že naše práce je nebezpečná a že v každém okamžiku může přijít nový útok. Ale musím ti říct, že to, co cítím, není jen profesionalita nebo přátelství. Je to něco mnohem hlubšího. Mám k tobě city, Erene, které se nedají snadno vysvětlit."Eren se cítil, jako by mu někdo sundal těžký kámen ze srdce. „Já také cítím něco podobného," řekl. „Od té doby, co jsme spolu začali pracovat, jsem si uvědomil, že se moje pocity k tobě změnily. Když vidím, jak se staráš o ostatní a jak nesmíš ztrácet naději, cítím, že tě miluji. Ale bál jsem se to říct, protože nevím, jak bys reagoval." Levi se na něj podíval s nádechem úsměvu, který byl vzácný a cenný. „Myslím, že jsme oba měli strach, co by to znamenalo. Ale teď, když to říkáme nahlas, musíme čelit tomu, co to všechno znamená. Chci být s tebou, Erene, ať už nás čeká cokoliv." Erenovi se ulevilo, když slyšel Leviho slova. Cítil, že jejich vztah má potenciál stát se něčím silnějším než jen přátelstvím. „Jak to budeme zvládat? V našem světě, kde je každodenní boj s titány, jak se můžeme soustředit na něco osobního?" Levi přistoupil blíže, jeho ruka se jemně dotkla Erenovi tváře. „To je pravda, že nás čekají těžké chvíle. Ale to, co máme mezi sebou, nám může dát sílu, kterou potřebujeme. Musíme se navzájem podporovat a být tu jeden pro druhého. I v těch nejtemnějších chvílích můžeme najít světlo." Eren cítil, jak mu srdce buší stále rychleji. V očích Leviho viděl odhodlání a lásku, která byla odrazem jeho vlastních pocitů. Pomalu se k němu přiblížil, přičemž jejich tváře byly stále blíže. Jeho rty se setkaly s Leviho v polibku, který byl něžný, ale plný emocí, které nemohly být vyjádřeny slovy. Leviho polibek byl překvapivě jemný, ale zároveň intenzivní, a Eren cítil, jak se všechny jeho obavy a napětí rozplývají. Bylo to jako by v tu chvíli svět kolem nich přestal existovat a vše, co bylo důležité, bylo to, co mezi nimi právě vzniklo. Když se jejich rty oddělily, oba se na sebe dívali s hlubokým porozuměním a novým odhodláním. Eren se usmál, jeho srdce bylo naplněné pocitem úlevy a štěstí. „Děkuji, Levi," řekl tiše. „Jsem rád, že jsme si to vyjasnili. Ať už nás čeká cokoli, vím, že to zvládneme společně." Levi přikývl a v očích měl výraz, který prozrazoval, že i on je vděčný za tento nový začátek. „Tak pojďme," řekl. „Musíme se vrátit k naší práci. Ale nezapomínej, že teď jsme v tom společně." Jak se vrátili zpět k obraně města, Eren cítil, že jejich vztah je silnější než kdy jindy. I v těžkých chvílích, kdy se svět kolem nich zdál být na pokraji zhroucení, měli jeden druhého, a to byla síla, která je spojila.

Ahoj jak se vám líbí má nový příběh? Ano vím mám rozepsané další, ale tento mám v záloze delší dobu. Budu ráda, když mi napíšete názor. Můžu vám ještě prozradit, že kniha bude mít jen 7.kapitol.