.1.

221 14 0
                                    

Náš mladý podnikatel jako obvykle usedával za svým stolem a užíval si pláče a nadávek, které se mu dostávalo od své, teď už bývalé zaměstnankyně. Právě ji bez jediného dostatečného důvodu vyhodil a nezajímalo ho, jak tato ubohá žena teď uživý své  tři děti.

Jeho srdce bylo snad tou nejtemnější věcí... na světě. Na rtech se mu vyrýsoval úsměv snad pokaždé, když viděl trpět ostatní.

Vyžíval se v jejich bolesti, smutku a utrpení.

Za svou zvrácenost se ani trochu nestyděl. Ba naopak, spíše dával celému světu najevo, že ho má leda tak u svého naleštěného pozadí.

Ať už je tohleto zvrácenější, jak chce. Lidi jako on se dostali pokaždé daleko. A on nebyl vyjímkou.

Nikdy nekoukal na ostatní nebo na činy, které způsobil.

Nepřišel ani na pohřeb svého otce, ale to jeho rodinu ani trochu nepřekvapilo.

V jeho očích byl jeho otec 'slaboch.' Tohoto názoru se zastávala i jeho matka, kterou  on naopak zcela obdivoval. Nebyla to láska, ale dělalo mu potěšení vidět svou matku, jak kárá a trestá jeho starší bratry za něco,  za co oni samy nemohly a za něco, co bylo způsebeno jim samotným.

Jeho matka byla povahově silná, neodolatelná a soběčtatná žena. Vždy dostala to, co chtěla a za to ji on zcela zbožňoval. Rozhodně ji ale nemiloval. Na to totiž neměl  srdce.

Nebo spíše jeho srdce bylo tak zkažené na to, aby vůbec někdy nějakou lásku či laskavost projevilo.

Náš mladý podnikatel byl v jednoduché zkratce 'beznadějný případ.'

Jeho zaměstnanci, lidi, co ho znali a dokonce i jeho bratři mu přáli, aby se na smrtelné posteli trmácel v bolestech. Chtěli, aby trpěl. Aby ho slzy pálily v očích a on prosil boha o milost.

Občas, když ho nějaká stařena poučovala o zásadách gentlemenství a správného chování, jen se nad tím posměšně usmál. A když pokračovala s křesťanstvím a podobnýma blbostmama, akorát vždy podotknul něco ve smyslu, že by mu mohla, až se tam za těch pár dní dostane, zavolat, zda nebe opravdu existuje. Nebo naopak namítl u něho tak častou větu 'tak se tedy uvídíme v pekle.'

Každý, kdo ho poznal, si přál vrátit čas a rovnou mu při prvním setkáním plyvnou do tváře, namísto pozdravu.

Ačkoliv by si to mladý podnikatel nikdy nepřiznal, hloubi v jeho srdci, za tlustou kamenou schárnkou, která ho obklopovala, ho to velice ranilo.

Srdce z kamene ✓ Kde žijí příběhy. Začni objevovat