Mladí, krásní a nadržení (Young beautiful and Horny)

Dobrota

Když nám přinesli jídlo a já první kousek ochutnala. Rozplývalo se na jazyku a chutě se spolu snoubily ve výborných kudrlinkách.
"Bože tohle je výborný." Zaúpěla jsem. Denny se lehce pousmál.
"To jsem rád že ti chutná." Řekl když zrovna napichoval jedno sousto.
"Fakt je to dohonalý.." zaúpěla jsem znovu, když jsem si vzala kousek masa.
"Být tu s tebou je dokonalý." Usmál se a to spustilo stejnou reakci i u mě.
Vzal do ruky víno pozvedl ho směrem ke mě a řekl: "Tak na tento dokonalý večer." Přicinkli jsme si a zvonivý zvuk naplnil naši bublinu. Jako by jsme byli jenom my dva. Měli náš svět. Sami v restauraci, bez lidí okolo.
Naši bublinu narušil číšník, když se přišel zeptat zda je vše v pořádku.
"V nejlepším." Odpověděl Denny.
"A chutná vám? Slečno?" Zase na mě šibalsky mrknul.
"Musím přiznat, že tohle je opravdu bomba." Přiznala jsem. Číšník se upřímně zasmál.
"Rád bych vám popřál hezký večer a pokud budete potřebovat, stačí aby jste na mě kývli. Jsem vám k službám. A teď už vás nebudu rušit." Poděkovali jsme mu a on s elegancí odešel.
Musela jsem se usmívat jak měsíček nahnoji. Jedli jsme snad první tři minuty a už jsme byli takhle opečovávaní.
"Tess? Ty ještě studuješ? Nebo už pracuješ." Zeptal se mě Denny a mě došlo, že ikdyž jsem mu řekla hodně věcí, tak tohle zatím ne.
"Ještě studuji, mám ale pracovní stáž u A. Watson Publishers. Teď přes léto se to hodí, je těžký najít brigádu, která by pokryla moje výdaje." Trošku neochotně jsem přiznala.
"Ty teda pracuješ u Watsona jo? Tam jsem taky začínal." Řekl překvapeně ale s úsměvem.
"Fakt? A kdepak?" Musela jsem se usmívat.
"Na oddělení obchodu. Dělal jsem tam asistenta zástupce hlavního šéfa. Po škole jsem se vypracoval na samotného zástupce. Schodou okolností jsem dostal další pracovní nabídku od pana Andrewa na vykonávání funkce hlavního vedoucího obchodu v jeho dceřiné firmě." Zůstala jsem na něj zírat.
Deny.
Můj číšník.
Není číšník, ale obchoďák u Watson's&Rayn's company.
"Ale promiň, tím tě nebudu nudit." Dodal při mém výrazu.
"Nee! To ne, já se ráda o tobě dozvím nové věci. A toto je zrovna mooc zajímavé." Přiznala jsem s blbým úšklebkem.
"Tak se ptej dál." Zasmál se.
"V tom případě bych chtěla vědět jak ty, v této pozici, jsi se dostal k práci číšníka." Zatvářil se pobaveně.
"A já myslel, že se mě zeptáš, co dělám za sporty nebo kolik mám koček. A ty zrovna takovou otázku." Musela jsem se pousmát.
"Vím že kočku nemáš, alespoň ne v bytě, kde jsem byla a vím že jsíždíď vodu, to mi prozatím stačí." Pobaveně zavrtěl hlavou.
"Dobře, vidím že dáváš pozor.." Zasmála jsem se
"...ještě při vysoké jsem tam měl brigádu a s klukama tam jsme si moc sedli. Sice tam už pracuje jenom Sally a Jay, ale i tak. Když potřebují, tak zaskočím." Šibalsky se usmál.
"Největší sranda je práce s lidma. Obzvlášť když obsluhuješ ty, se zajímavými historkama z jejich akcí." Rozesmál se znovu a já z absolutního údivu, jsem se začala smát taky.