🌻1🌻

40 9 4
                                    

Víš, že si to pamatuju ještě dodnes? První setkání, kdy jsem hrála na nádraží na kytaru. Dovol, abych ti to všechno připomněla.

Všechno se to stalo, zdá se mi v červnu. Byla jsem nemocná a byla jsem zavřená doma, ve svém pokoji. Mohla jsem jen koukat na lidi z okna.

Nevím proč, ale podívala jsem se na jednu stranu. Uviděla jsem tě. Byl jsi tak nádherný, tak úžasný. A později jenom můj.

flowers [shortstory]Where stories live. Discover now