32.

1.5K 85 19
                                    

Marinette :

Z nějakého důvodu byl zvláštně skleslý.

"Felixi, musíme s tebou mluvit" řekl dost vážně a naštvaně Adrien. On se na nás jen podíval.

"Jestli mi chceš říct, že jsi s Mari teď ty ,a že se se mnou rozchází, tak to chápu, jestli mě chceš vyhodit z domu, tak to také pochopím" v tu chvíli jsem si všimla slzy v jeho oku, a zželelo se mi ho. Objala jsem ho a Adrien jen překvapeně a trochu naštvaně koukal.

"Co se stalo?" zeptala jsem se ho a pohledem vynadala Adrienovi.

"Já se moc omlouvám" odstrčil mě a pomalu se rozešel.

"To ale není odpověď" řekla jsem dost hrubě.

"Jde vidět, že jsi již psychicky , mnohem silnější" řekl a pousmál se.

"Děkuji, ale teď nám to fakt řekni" mu a dala jsem mu ruku na rameno. Adrien měl pořád trochu naštvaný výraz, ale kývl na popohnání.

"Dobře, má matka mě opustila, kvůli jejímu novému příteli, který mě nenávidí" řekl Felix a mě se ho znovu zželelo, tentokrát ho, ale Adrien objal, přede mnou.

"To bude v pořádku, můžeš zůstat u nás, ale pod jednou podmínkou" řekl a já se jen udiveně koukla.

"Udělám cokoliv" řekl Felix a utřel si slzu.

"Omluvíš se tady Mari, a slíbíš, že nikdy nikomu už nic podobného neuděláš, jasný" řekl dost důrazně Adrien, až jsem se ho trochu bála. Najednou se Felix rozešel ke mně a já si jen trochu z respektu couvla a zaklonila se.

"Omlouvám se, vlastně ani nevím, proč jsem to všechno dělal, neříkám jsi krásná holka, ale moc jsem o tebe ve skutečnosti netoužil, jestli to udělala ta fotka na Adrienově počítači a žárlivost a chtivost a nebo jen má idealizovaná představa, to nevím, ale moc se omlouvám, odpustíš mi prosím někdy " v tu chvíli jsem byla dost zaskočená, nevím, jestli tou omluvou, nebo tím, že mě vlastně vůbec nechtěl.

"Tohle sice byla ta nejzvláštnější omluva, kterou jsem kdy slyšela, ale přijímám ji" řekla jsem usmála se a obejmula ho. On mě také a pak se k nám přidal i Adrien. Byl to překrásný moment, který ale překazil známí hlas.

"Tak toto je směšné, naprosto směšné, tomuhle divadélku přeci nebude nikdo věřit" rozrušila nás Chloé.

"A o jakém divadélku mluvíš?" zeptal se Adrien, když jsme se rozdělili a vzápětí mi dal ruku kolem krku.

"No tomu, aby to nevypadalo, že jí odkopl, i když nevím, proč ses do toho zapojil Adrienku" řekla tím jejím povrchním tónem.

"Protože proto" řekl a políbil mě, já jsem zprvu jen nechápavě zírala, a poté jsem se nechala unést těmi jeho dokonalými pohyby.

"Tsss... Tohle je směšné, naprosto směšné" řekla Chloé a odešla. My tři s Felixem jsem se jen zasmáli, a pomalu šli, k jejich domu.

"Je zvláštní, že se mi líbí?" zeptal se nervózně, ale i vysmátě Felix. My jsme se na sebe s Adrienem udiveně podívali poté se zasmáli.

"Trochu jo, ale proti gustu žádný dyšputát" všichni jsme se zase zasmáli. Ani by jste nevěřili, jak pan Agrest udiveně koukal, na to jak holka jeho synovce je s jeho synem a ten synovec jde úplně v pohodě vedle.

miraculous - Ona je moje, FelixiKde žijí příběhy. Začni objevovat