43. Kapitola

2.3K 278 83
                                    

„Co teď?" zeptal se Namjoon, když přijel z práce dřív. Jin pokrčil rameny a obávaně si povzdechl. Cítil se tak nahraně. Mysleli si, že Taehyung bude při tomhle všem. Mysleli si, že pomůže, a jelikož Jungkook odmítal prášky, tak je odmítli. 

„Prášky dostane za tři dny, doktor mi psal, že mi je hned nemůže dát. Což je k hovnu..." zamumlal Jin. 

Namjoon se plně opřel zády do pohovky a zaklonil hlavu. Naštvaně zamrmlal pár nadávek a prohrábl si vlasy.

„Bude trpět," zašeptal Namjoon starostlivě. Jin přikývl, protože to moc dobře věděl. Už teď to byly pouhé dvě hodiny a to i pod prášky byl Jungkook v hrozném stavu. Byl v pokoji zavřený, zachumlaný v posteli, kde se stále a stále třel o deku. Tiše tam plakal a svíjel se v bolesti z nedostatku pozornosti. 

Také ale plakal ze zklamání...

Opravdu si myslel, že mu Taehyung pomůže. Že ho nezklame a neopustí ho...

Jin ztuhl, když uslyšel dost hlasitý vzlyk, který byl smíšený se vzdechem. Namjoon zakroutil hlavou a postavil se na nohy. Aniž by se Jin stihl zeptat, kam jde, tak už byl v kuchyni, kde si vzal do ruky mobil. Začal tam něco dělat a ignorovat Jinovy otázky, týkající se jeho činnosti na mobilu.

„Je mi jedno, kde Taehyung je. Musí o tom alespoň kurva vědět," zamrmlal naštvaně a poté praštil mobilem na stůl. Jin k němu přišel a chytil ho za ruku.

„Je to k ničemu... Taehyung je v Japonsku a pochybuju, že ho jeho drahý otec pustí zpátky sem."

Namjoon zakroutil hlavou a políbil Jina na čelo.

„Jak jsem řekl... nezáleží mi na tom, kde je. Jungkook trpí a bude trpět další tři dny, dokud nedostane prášky. Ty pro něj máš poslední jeden, který si vezme a potom jako co?" dožadoval se odpovědi. Jin si jen povzdechl a chtěl říct to, co Namjoon slyšet nepotřeboval.

„Zkusme teď počkat na Taehyungovu reakci. Musíme to nějak zvládnout... Jungkook to musí zvládnout."












Jungkook se kousl do ruky, mezitímco mu tělem projela elektřina. Jeho chloupky se mu postavily jako na rozkaz a on tiše vzdychl. Přitiskl se k dece, která byla celá mokrá. Ať už od potu nebo od něčeho jiného.

Poslední hodiny nebyly pro Jungkooka ničím jiným než peklem. Snažil se být potichu... vzlykat i občasně vzdychat potichu, aby Jin s Namjoonem nemuseli mít velké starosti, ale nešlo to. Nešlo mu udržovat vzlyky a pocit potřeby tiše. 

Opatrně se dostal do koupelny, kde si rychle vysvlékl tričko a s krátkým pohledem na sebe do zrcadla zalezl do sprchového koutku. Tam na sebe pustil přímo ledovou vodu, posadil se na zem a začal zhluboka dýchat. 

Jeho tělo hořelo. Jeho celé tělo bylo v plamenech... proto mu ledová voda přišla nejlepší způsob, jak se zbavit toho horlivého pocitu. Jenže... i ta ledová sprcha mu po pár minutách přišla, jako by se voda ohřála o několik desítek stupňů, takže ji vypnul a vyšel ven.

Aniž by se oblékl, pomalým krokem se dostal do postele, ve které si mezi nohy umístil deku a pevně ji objal. Do úst si vzal roh povlečení, který stiskl mezi zuby a s jemným pohybem boků, vzdychl do povlečení. Oči se mu automaticky křečovitě zavřely, ve dlaních stiskl deku a tentokrát mu z úst vyšel tichý vzlyk. 

Uslyšel tiché zaklepání na dveře, které než se otevřely, tak Jungkook se opatrně přikryl dekou. Ačkoliv byl pod dekou, stejně šel vidět dost jasný... problém.

„Jungkookie, chceš si vzít ten prášek teď?" zeptal se tiše Jin, ale Jungkook zakroutil hlavou. 

Věděl, že po prášku bude moct na nějakou dobu usnout, uklidnit se a hlavně se oddálit jistému... mučení.

„Večer," vydechl zlomeně Jungkook se sklopenýma ouškama. Jin přikývl a přišel k němu. Sedl si mu na postel a opatrně ho pohladil po ouškách. 

„Sprcha už nepomáhá?" 

Jungkook zakroutil hlavou a tiše zakňučel, když mu v rozkroku nepříjemně zacukalo. 

„N-ne," zašeptal tiše, a aniž by to chtěl, tak opatrně se otřel o deku a nebylo to poprvé, co se udělal pod dekou. Zahanbeně vzlykl a schoval si obličej do polštáře, ale Jin ho pohladil po tváři.

„Seženu ti ty prášky, ano? Ihned je prostě půjdu sehnat, takhle to nepůjde," rozhodl se Jin. Rychle Jungkooka políbil na čelo a vyšel ven z pokoje. S Namjoonem zajeli k Yoongimu, který má pár přátel s dobrými kontakty.

Bohužel ani tohle jim nedalo naději pro zlepšení Jungkookových dní a on si tak musel projít pár dní peklem...

----

Přeji všem dobrou noc a sladké sny

Locker Boy - Vkook/Taekook [k.th x j.jk]Kde žijí příběhy. Začni objevovat