444 slov
A bitva začala. Brzy jsme zjistili, že Thanosova Black Order má chabou obranu a většinu síly používá k útoku a ochraně otce. Proto stačilo vyřadit z provozu Ebony Mawa, který je chránil pomocí své magie. Tohoto vznešeného úkolu se ujal Strange. Během chvíle měl Ebonyho napíchnutého na jedno z kopí Wakandských válečnic. Zbytek Black Order popadal k zemi jak hrušky, když neměli pořádnou ochranu. Vrhli jsme se tedy proti titánovi. Zdálo se, jak by neměl ve svém bojovém stylu ani skulinku. Navíc na obranu používat ty zatracené kameny.
„Matko? Proč pomáháš těmto červům? Vždyť nemají proti mně šanci! A ani ty, jakmile tě zasáhnu kamenem moci! Muhahahahahaha! (to jsem si nemohla odpustit >:))" praví Thanos.
,,Mario, o čem to mluví?" ptá se hned Tony.
,,Nic neobvyklého, našel jeden, jediný způsob jak mě zabít. Tak mě střel ty idiote! Uvidíme, zda se ti tvůj plán podaří." domluvila jsem a v tu chvíli jsem cítila naráz paprsku z kamene moci. Okamžitě jsem začala onu sílu vstřebávat, i když jsem věděla, že mě nakonec poslední kapka zabije. Proto jsem nikdy nechtěla sílu kamenů pro sebe. Nejsem schopná je použít. Obrátila jsem se na ohromené spolubojovníky.
,,Na tuto chvíli jsem čekala 14 miliard let. Konečně mohu s čistým svědomím opustit tento svět, kde nebudou žádné šutry nekonečna."
,,Co to povídáš matko? Kameny nekonečna nelze zničit. Pouze jejich strůjce by to zvládl, ale říkala jsi, že otec je dávno mrtev." promluvil překvapeně do ticha titán.
,,Hlupáčku, copak jsem někdy řekla, že kameny stvořil tvůj otec? Ne neřekla. Byla to moje první a jediná chyba. Teď ji odčiním." a vyšlehla jsem paprsek ze svého těla a zničila jak Thanose, tak i kameny. Poklesla jsem v kolenou a dosedla na zem.
,,Pokud tu mi někdo chce něco říct, je nejlepší chvíle, mám ještě pár minut života." Jako první ke mně přišla Natasha.
,,Vážně chceš odejít? S kým budu kecat? Budeš mi chybět." objala mě a vypařila se. Dalších několik minut se nic nedělo, tak jsem zavolala na Peta.
,,Přines mi papír a tužku. Chtěla bych něco napsat. Vysvětlení pro všechny tady." jakmile dopíšu, řeknu:
,,Tento list přečte na mém pohřbu Peter. Je na něm napsána moje poslední vůle a vysvětlení mého náhlého odchodu. Bohové vás ochraňuj." tak a to byla má poslední slova. Začala jsem cítit podivnou ztuhlost v končetinách, tak jsem si radši lehla. Onen pocit nakonec prošel celým mým tělem a zatmavil mi oči. Už jsem viděla jen Věčnou dimenzi, dimenzi duchů, kam jsem hrdě vstoupila a přisedla k ostatním duchům a začala vyprávět svůj příběh.
Tak. Máme tady kapitolku s číslem deset, tudíž se ještě pokusím o epilog a končím s touto knihou. V epilogu vše vysvětlím.
Love ya!
LokiIsMySecondName
ČTEŠ
Věčná - Avengers ff
FanficVše u ní začíná i končí. Ona je středobodem vesmíru. A kdo to vlastně je? To se dozvíte v téhle knize... :) P. S. moje první kniha prosím o schovívavost...
