Láska Z Ameriky

9.část

Probudila jsem se na sedačce a vedle mě samozřejmě Martin, hádám že jsme včera usnuli vyčerpáním. Vstanu a zamířím do koupelny, kde provedu ranní hygienu. Pak jdu do kuchyně, abych uvařila něco k obědu. Rozhodnu se pro palačinky. Zachvilku slyším z obýváku Martinův hlas.

M: Dobré ráno, copak to vaříš?

J: Budeme mít palačinky, protože se mi nechtělo nic jiného vymýšlet

M: Dobře

Řekne Martin a taky odejde provést hygienu. Když dojíme, Martin hned zamíří k sedačce a natáhne se.

J: Hlavně nezaspi trénink

M: Neboj se, ty dneska jdeš?

J: Jako asistentka trenéra musím a taky chci

V tu chvíli už jsem jenom slyšela Martina, jak spokojeně chrápe na sedačce. Když zazvoní zvonek běžím tam.

A: Dobré ráno princezno

J: Ahoj, co tu děláš?

A: Jdu za tebou

Řekne a přitáhne si mě k sobě.

J: Jen tak, nebo něco potřebuješ?

Řeknu s úsměvem a odtáhnu se dřív, než něco stihne udělat.
Moc dobře vím, že mu to vadí, ale je to zábava. Hodil po mě vyčítavej pohled a vyzul si boty. Já šla do kuchyně dodělávat palačinky. Andrei mě hned doběhl a otočil si mě k sobě.

A: Myslím, že mi něco dlužíš?

J: Máš hlad nebo tak něco, vařím teď palačinky, víš?

Řeknu a otočím se zpět k pánvičce. Andrei si naštvaně sedne ke stolu a vezme do ruky telefon. Posměju se nad tím, jelikož je roztomilej, když se zlobí. Dodělám posledních pár kusů a pak se vydám za ním. Sednu si mu na klín, tak aby neviděl na telefon a věnoval se mě.

A: Najednou

Řekne, položí telefon a podívá se mi do očí.

J: Musela jsem dovařit, jinak by jsme s Martinem byli hladem

A: Aby jsi mi tím hladem neumřela

J: To se nestane, když už mám ty palačinky hotový

A: Takže pokračujeme tam, kde jsme skočili

Řekne Andrei a dlouze mě políbí.
Když se dotáhnu, naznačím mu, že půjdeme do pokoje a necháme Martina ještě spát. Andrei kývne na souhlas a potichu se odebereme ke mně. Andrei si lehne na postel a já hned vedle něj. Hlavu mu položím na hrudník. Slyším každý jeho nádech a tlukot srdce. Ležíme v naprosté tichosti. Andrei mě hladí na ruce a druhou ruku má propletenou s tou mojí. Když se podívám na hodiny, zjistím, že je dvanáct a to znamená čas oběda.
Podívám se na Andreie a ten na mě hodí smutnej pohled.

J: Nestihneš trénink

A: Ty jsi důležitější

J: Jsi hokejista, takže žádný kecy. Trénink už je za dvě hodiny a ty se musíš naobědvat

Řeknu a pohladím ho po tváři. Zvedneme se a zamíříme do kuchyně.

J: Co vaří Viki?

A: Kuře s rýží

M: Co je s kuřetem s rýží?

Ozve se ze sedačky Martin.