Addamsova rodina

2. Nepříjemnosti

!WARNING!

Pro pochopení této kapitoly si nejdříve přečtěte kapitolu před touhle (tzn. 1. Divoká noc). Kdo neučinil, tak ať si to přečte.

21. července 2019

7:11

Pohled Wednesday

Dneska se necítím ve své kůži. Hlavně mě bolí v krku. Jako obvykle jsem si vzala svůj outfit a šla dolů. Hlavně musím zjistit, proč moje gilotina byla vedle postele a ne nad postelí jako vždy. Když jsem přišla dolů, všichni byli divní. Kromě toho, že mě bolelo v krku, jsem byla v pohodě a ostatní byli nějak unavený. A Bombas? Ten je fit dvacet čtyři sedm.

Pohled Gomeze

Včera to bylo divoký. Pak jsem si všiml Wednesday. "Dobré ráno." Řekl jsem jí. Pak ke mně přišla. "Smím se zeptat, proč byla má gilotina vedle postele?" Řekla mi. Zamyslel jsem se. "To je na dlouhé povídání." Řekl jsem Wednesday. "Ale jaké povídání." Ozval se najednou Bombas. Pak přišel k nám a spustil: "Byla to obyčejná noc. Jenže pak jsem zaslechl netopýra. Tak jsem se to rozhodl prověřit. Ukázalo se, že je to upír. Samozřejmě aby se k tobě dostal, musel dát tu gilotinu pryč. Pak tě kousl." Povídal Bombas. "Proto mě bolí v krku?" Zeptala se Wednesday. "Ano. Teď zpět k tomu, co se stalo. Jakmile tě kousl, okamžitě jsem to do něj našil. (Asi chce Bombas tomu dát atmošku, nebo co, protože toho upíra střelil jen jednou, ale známe Bombase.) Pak přišli ostatní. Jelikož už bylo pozdě večer a dnes má přijít návštěva, tak jsme se shodli, že tu gilotinu vrátíme zpátky až zítra." Dokončil Bombas. "Aha. Tak takhle to je." Odpověděla po chvilce Wednesday. "Jenže dneska ráno přijde ta návštěva." Ozvala se Morticia. "No jo vlastně! Já na to úplně zapomněl!" Řekl jsem. "Takže budem hold rozchrápaný. Ale já budu v poho a nějak to nebudu řešit. Stejně jsem chtěl dneska do bunkru testovat výzbroj." Řekl Bombas a už byl venku z domu.

Pohled Bombase

Takovou situaci jsem snad nikdy nezažil. Podle mého názoru, který je na 99,9% přesný, tak až někomu z nich dojde, že se Wednesday jako upír nechová, tak určitě někdo přijde a řekne, abych jim to objasnil. Lépe řečeno, až to zjistí, budu potřeba. Všechnu výzbroj jsem měl připravenou a už jen začít a náhle, si to ke mně míří Pugsley. "To jsem mohl vědět." Řekl jsem si jen tak pro sebe a šel mu naproti. "Tak kvůli čemu jsi tu?" Zeptal jsem se. "Všimli jsme si, že Wednesday se jako upír nechová a taťka mě poslal, abych ti dal vědět a taky abys nám pomohl to vykoumat." Vysvětlil mi Pugsley. Bylo mi jasné, že se to stane a hned jsem šel. Hned jsem přišel, tak jsem nahodil svůj komp a začal hledat. Napsal jsem do vyhledávání: Jak se chová člověk napadený upírem, ale upír je zničen. Podíval jsem se, co tam píšou a začal jsem to číst. "Takže, našel jsem si o tom tady důležité informace, jako příznaky, chování a další takový věci. Tak jdeme na to. Pokud je dotyčný v podstatě jen kousnutý, chová se jakoby nic, ale začíná mu vadit česnek (V tuhle chvíli dostal Bombas takřka geniální nápad). Zajímavé je, že napadenému nevadí Slunce. Jeden rys, který lze přehlédnout jsou samozřejmě upírské tesáky. Lidi jsou před napadeným přes den v bezpečí, ale nesmí napadenému čučet do očí. Pokud si však zvykne na lidi, vše je v normálu. A hlavně, pokud člověk vyprovokuje napadeného, tak ho posedne chování upíra a zaútočí. Pokud jde o útoky, tak buď napadený útočí tím, že se na svou oběť vrhne zepředu nebo tzv. tichým útokem. Tichý útok je o tom, že napadený se potichu vytratí a na svou oběť zaútočí zezadu. Pokud oběť napadeného zaregistruje, napadený přejde na přímý útok. Důležitá poznámka: Pokud se stane, že je nějaký člověk ve stejné místnosti s napadeným, jakmile se začne stmívat, napadeného se snaží zmocnit upírské chování. Čím větší je tma, tím hůře se ubrání napadený posedlostí. V úplné tmě se v podstatě stane upírem." Dočetl jsem a všichni ostatní byli jaksi zmatený. "Platí to i pro nás?" Zeptal se Pugsley. "Na lidi ze své rodiny neútočí." Řekl jsem a všichni si oddechli.

Pohled Pugsleyho

Bylo to v podstatě zajímavé. Řekl jsem si, že by nemuselo být tak špatné mít upíra jako sestru. Však jsem si vzpomněl na tu návštěvu o které mamka a taťka neustále mluví. "A jak to bude s tou návštěvou?" Zeptal jsem se. "Vyřešeno." Řekl na rovinu Bombas. "A co jsi udělal?" Zeptal se taťka. "Vlezl jsem na to Nakouknutí k sousedům, tam jsem si našel číslo na tu Margo a domluvil jsem se na tom, že dneska kolem poledne si dáme sraz u altánku na náměstí. Nic těžkého to nebylo." Řekl Bombas a mamka s taťkou si oddechli. "Aspoň se na to připravíme." Řekla nakonec mamka.

818 slov

Tak tohle je snad nejdelší kapitola co jsem kdy psal. Zajímavé je, že tahle kniha je snad nejdelší i když má teprve 2 kapitoly.