Ahoj, Jungkookie!
Moc mi chybíš, víš? Neviděl jsem tě sotva den a už se to nedá vydržet. Chybí mi tvoje objetí, pusinky, smích, lišácké úsměvy,... Prostě celý ty.
Nevím, co bez tebe dělat, Kookie. Byl jsem zvyklý s tebou trávit každý den a teď.. Jsem sám.
Možná zním, jako hysterka, za to se omlouvám, ale přece mě znáš. To ty jsi mě vytáhl z krušných chvílí.
Ale musím se ti pochlubit! Šel jsem takhle do obchodu a omylem vrazil do jednoho kluka. Měl takový milý výraz, a když jsem se mu omluvil, jeho úsměv byl ten nejupřímnější, co jsem kdy viděl!(Samozřejmě, že na ten tvůj nikdo nemá.) Tak jsme se nějak seznámili a on mě pozval na čaj. No a po pár hodinách, když jsme se loučili, mi dal číslo a stali se z nás docela kamarádi. Vyprávěl mi o jeho příteli a já zas o tobě. Vážně si s ním rozumím.
Doufám, že mi odepíšeš, i když možná za delší dobu..
Moc mi chybíš, Jungkookie... Doufám, že i já tobě. Moc tě miluji!
Tvůj hodný kluk, Jimin <3
-----------------------------------------------------------
Vítám vás u nové knihy, moji milí ( ◜‿◝ )♡
Začalo pršet a Mája má náladu na psaní, musím toho využít 😂
Snad se vám bude dobře číst.
- Mája ❤️
ČTEŠ
Coming home {Jikook story}
Fanfic„Kookie?" „uhm." „Neodcházej ještě.." „Slibuji, že se brzy uvidíme." Usmál jsi se, aby jsi mě uklidnil. Láskyplně mě políbil a naposledy mi zamával. Sledoval jsem vzlétající letadlo, se slzami v očích a pomalu se rozešel pryč. Pryč z toho chaos...
