Trpělivost růže přináší

3 Schůze v pracovně Primusů

Středeční odpoledne bylo slunečné. Blížila se třetí hodina po poledni. Hermiona zrovna seděla s Ronem a Harrym v Nebelvírské společenské místnosti, když se podívala na hodinky. Bylo za dvacet minut tři.

,,Ach ne...," zaskuhrala Hermiona.

,,Co se děje, Hermiono," zeptal se jí Harry. Ron zvedl pohled od eseje do OPČM.

,,Mám schůzku s prefekty a Malfoyem," řekla a zvedla se ze svého místa.

,,No a? To tam musíš být přesně?" zeptal se jí Ron. Hermiona po něm hodila vzteklým pohledem.

,,Ano. To tedy musím, Ronalde," odsekla mu. Trocha dochvilnosti by mu taky neuškodila. Aspoň  by si zapamatoval, že je někdy dobré být na místě včas. Pomyslela si zachmuřeně a rozešla se k obrazu, aby mohla odejít. Buclatá dáma ji pustila a ona se mohla vydat do Primuské pracovny. Došla k obrazu a pronesla heslo. Vešla dovnitř a rozhlédla se po místnosti. Prošla celou pracovnu. Byly tu dvě pohovky, křesla a menší stůl u krbu. U okna byl výstupek a na něm polštáře s dekami. Taky menší skříň a erby všech kolejí. Byly tu dveře, za kterými byly dva pokoje. Také sprcha a ostatní vybavení, které jim mělo sloužit. Třeba brky, pergameny a různé učebnice, kdyby nevěděla co si počít. Hermiona se rozešla ke stolu se šuplíky, prsty přejela po desce stolu. Byla tou krásou uchvácena. Zatím neměla tu čest se sem zajít a porozhlédnout se tu.

,,Nazdar Grangerová," pozdravil ji Malfoy s úšklebkem. Hermiona úlekem nadskočila a na blonďáka se otočila s rukou přiloženou na hrudi.

,,Malfoyi!" zakřičela na něj, ,, to mě chceš jako zabít?!" optala se jej podrážděně a zhluboka dýchala, aby se uklidnila.

,,Přece jsi se nelekla, Grangerová," řekl a posadil se na jedno z křesel poblíž krbu. Bylo velmi pohodlné.

,,Velmi vtipné, fretko, musím ti zatleskat," řekla Hermiona a pomalu dvakrát tleskla. Posadila se na pohovku naproti němu. Ani ne za chvíli začali přicházet prefekti, takže schůze mohla začít.

,,No Malfoyi," oslovila ho Hermiona, ,, začni," kývla na Malfoye, aby začal. Tentokrát byla řada na něm. Ona se ujala slova ve vlaku. Teď ať se ujme slova fretka.

,,Takže," odkašlal si Malfoy podrážděně, ,,protože jsme se tu tak krásně sešli, chtěl bych, aby mi každý z vás," ukázal na Prefekty, ,, řekl, který den mu vyhovuje k tomu, aby si vzal službu. Samozřejmě budete ve dvojicích jak jste spolu v kolejích, takže by to neměl být až tak velký problém," řekl Malfoy a odněkud se mu v rukou objevil pergamen s brkem. Zatímco Draco si vše pečlivě zapisoval.

Theo nemohl z Hermiony spustit oči. Byla více vyspělá a ty křivky. Její kudrnaté vlasy měla spleteny do drdolu. Byla nádherná. Více kouzelná. Jaké by bylo, kdyby vzdychala jeho jméno a kroutila se pod jeho rukama? Mlsně si olízl rty. Ty oči by jej provázely na každém kroku. Její hlas by mu zněl v uších ještě dost dlouho po tom, co by šeptala jeho jméno. Merline. Oči mu potemněly touhou.

Dracovi při sepisování přešel mráz po zádech. Něco se tu dělo. Zvědavě se rozhlédl po místnosti. Prefekti byli  v pohodě, ale když se mu pohled zastavil na Theovi, zarazil se. To není dobré, pomyslel si. Theův postoj vyzrazoval jen jedno. Našel si další holku do postele. Theo je velice inteligentní. Zvládne si holku omotat okolo prstu, vyspí se s ní a potom ji odkopne. Theo moc dobře nesnese, když mu někdo odepírá to, co chce za každou cenu. Nevěděl jestli to takhle dělá Theo vždy, když uvidí nevinnou kořist. Ne že by do toho chtěl strkat nos. Od Nottových záležitostí raději dát ruce pryč. Možná jen možná bude radši, když bude mít Grangerku pod dohledem. Samozřejmě tak, aby o tom nevěděl Nott. Jenže to by jej nesměl propalovat pohledem.