Vzpomínám...

6. část

Tak tam jen seděl a znovu a znovu fňukal. Jako malé děcko, pomyslel si. Dal si hlavu do dlaní a párkrát se zhluboka nadechl a zase vydechl. Při tom si zkusil urovnat myšlenky. "Tak jo-" začal mluvit sám pro sebe "-moje babička je vyděděná ze vznešeného rodu Blacků, má nebo repektivě měla dvě sestry smrtijedky. Jedna, ta horší, zemřela. Druhá, co se v životě neukázala v blízkosti mé rodiny, mě chce vidět. Svého prasynovce. No fajn, život není fér, viď tati?" otočil se na obrázek svého šťastného otce. Teddy s hlasitým povzdechem se vyhrabal na nohy a začal přecházet po pokoji. Vždyť jí vživotě neviděl, nikdy neslyšel jedinou zmínku o Narcisse Malfoyové.Jaká asi bude bývalá smrtijedka? A proč ho vůbec chce vidět? Co s ním má za plány? Co když ho bude chtít mučit ?! začal trojčit. Znovu si hlasitě oddechl. Musí zachovat chladnou hlavu. Znova si kousl do čokolády a sešel po dřevěných schodech zpět ke sklíčené babičce. Andromeda nevypadala zrovna v pohodě. Nervozně klepala nohou a hlava opřená o ruku tomu taky nepřidávala. "Babi?" zeptal se opatrně Teddy,který se na ní trošku vyděšeně díval. Andromeda se na něj podívala s omluvou visících na očích, rtecha ba i nose. "Teddy já se strašně omlouvám-" začala mluvit, však jí vnuk zastavil pouhým mávnutím ruky. Koukal na ní medovýma očima,které byli sladké jako med a snažil se bezeslov jí všechno povědět. Když po nějaké chvíli pochopil, že to nejde, dal se do zdlouhavého omouvání a vysvětlování jeho chování. "Takže zase všechno v pohodě?" zeptal se jakoby mluvil s kamarádem se kterým se právě usmířil. Meda se na něj sladce usmála, kývla a dala mu pusu na čelo. "a za jak dlouho?" zeptal se neomaleně Teddy. Narážel na situaci, kdy se bude muset setkat s Narcissou. "zkusila jsem to odložit, ale je to už za týden" oznámila trošku naštvaná na sebe samou. Teddy se už s tím smířil a zbytečně neodmlouval. Vtáhl babičku do medvědího objetí a pošeptal jí: "Jedu za Vici, má přece narozky" oznámil a dřív něž si to stačila Andy uvědomit, byl už ten tam. Dneska (ano, furt. poz. autorky) je jěště ke všem situacím 2. května, to pro Tedda znamenalo jasný denní plán. Ve svém nočním stolku našel sametovou krabičku, která chránila krásný stříbrný řetízek s přívěskem ve tvaru pírka. Hodlal ho dát své kamarádce k narozeninám. Proto se, než by kdokoliv řekl cokoliv, přemístil letaxovou sítí do domu Billa a Fleur. Dopadl na dobře známou podlahu v obývacím pokoji Lasturové vily. "Teddy!" přivítala ho Fleur s jejím francouzským přízvukem, který všechny štval. "Ahoj Fleur"pozdravil na zpět. "Urršitě hledáš Victorii, še?" usmála se na něj ona krásná žena. Její angličtina se za ty roky o moc nezlepšila. Teddy se zmohl jen na kývnutí hlavou. "Je nahořše" pokynula mu rukou ke schodům do druhého patra, kde se schovával pokojík Victorie Weasleyové. Modrovlásek se zase zmohl jen na úsměv a odešel po dřevěných schodech. Neslyšel však, že se k Fleur, která se koukala na jeho vzdalující záda, přidal i její manžel Bill. "Vsadím se, že ti dva skončí spolu" řekl jí a dostala od něj pusu do vlasů. "ach Bille, budou krrášný pár" odpověděla mu Francouzka.

Teddy už vystoupal do druhého a posledního patra Lasturové vily a rozhlížel se kolem sebe. Uviděl tu spoustu bílích dveří, které dokonale ladily s mentolově nazelenalou zdí. Když narazil na jedny dveře, nemohl se zmýlit. Na dveřích visela cedule zdobená z růžových třpitivých kamínků na které bylo tiskace napsáno VICTORIA. Lehce zaklepal a bezvyzvání vstoupil. "ahoj Vici!" skoro až zaječel. Blondýnka se tak lekla až nadskočila. "Teddy!" pokárala ho pohledem přes zrdcadlo. Seděla na malé stoličce u kosmetického stolečku s zrdcadlem před sebou. Už se chtěla otočit na nově příchozího, ale on byl rychlejší. Doskočil k ní a zase jí posadil tíhou na ramenou. Vyndal přívěsek z krabičky a "zavři oči Weasleyová" jí vyzval. Vici uposlechla a nechala si nandat přívěsek. Teddy jí ho trošku neohrabaně zapl. Jakmile Victoriiny modré oči znovu spatřili světlo světa, byla příjemně překvapená. Teď už to navydržela a ve stoje svého dlouholetého kamaráda objala. "všechno nejlepší Vici" bylo všechno co stačil říct než oba spadli na postel. Byli od sebe nosy jen kousek a hleděli si z očí do očí. On viděl svou štěstěnu ve svém životě, ona viděla tajné zalíbení ve svém nejlepším kamarádovi. Chyběl kousíček než by se jejich rty spojili, ale Teddy zachoval, ač nerad, chladnou hlavu a trapně se odtáhl. Oba měli růžové tváře od studu a ty se jěště zhoršili, když se ozvala mladší Victoriina sestra. Byla to malá zrzečka s drzím výrazem, která stála ve dveřích. "Nejste na to moc malí?" kázala jim dospěle. "Dominique vypadni!" vyhodila jí sestra. Otočila se na Teddyho, i když nevěděla co má dělat. "Teddy moc děkuji, je nádherný!" poděkovala mu za náhrdelník.

Jěště nějakou tu chvíli strávil u Weasleyů a nakonec se zase přemítil s Letaxem zpět domů. Tam už jen pozdravil babičku, udělal hygienu a spokojeně ulehl do svých peřin. "dobrou noc"popřál rodičům, než zavřel oči a nechal se unášet dětskými sny.