The Wolf in me.

Je Čas Něco Změnit.

Yury AnnWolf byl zase v průšvihu. Nikdy neměl rád když někdo někomu ubližoval a tím spíž malým dětem. Vždycky bránil slabší a stavěl se na odpor i silnějším než byl on, ale nikdy si nezačínal. Zase to byla ta samá parta spratků, se kterými se už pral. Jen teď jich bylo zase o pár členů více než obvykle. Jejich vůdcem byl jeho nepřítel už od prvního roku střední školy. Jmenoval se Ruda Vanderej a byl to snad ten největší idiot na světě. Yury nikdy nechápal co mu kdy udělal a proč si vždycky z něj utahuje. Možná z toho že se jmenuje Yury. Jeho jméno zní trochu jako dívčí jméno ale co měl ho rád protože ho dostal od svého otce na kterého si bohužel nepamatuje. Zemřel když mu byly tři roky. Matka když mu bylo pět let.Od svých šesti let žije se svím dědou v obchodě s hudebním vybavením. Není tedy divu, že už od svých šesti let se zabavuje musikou, tancem a vlastně vším či má společného s hudbou. Od svých osmi let se začal zajímat o výtvarné umění a taky o bojové umění a sporty, které využívá jen k sebeobraně a obraně druhých. A teď je to ten stejný případ jako ostatně vždycky když Ruda něco provedl, nebo si myslel jaký je borec že to udělal to co se ostatní vůbec neodvážili. Yury ho objevil v uličce, jak mlátí nějaké kluky rozhodně z 3/4 třídy udivovalo ho, že je to pořád baví. Ale asi jen čekali na nějakého blbečka s hero komplexem jako je on, co se jim postaví, protože to co se pak stalo opravdu nečekal. Strhl Rudu v právě včas. Byli tam tři malí kluci jeden ležel na zemi a držel se za břicho, druhý ho starostlivě prohlížel a držel se za krvácející ruku a ten třetí zdál se být že všech tří nejstarší, nejsilnější a asi nejvíce statečných protože měl oteklý ret, monokl a pár škrábanců na hlavě ze kterých teklo dost krve, ale pořád se držel na nohou. "Ale, ale koho to zas tady máme" řekl jízlivě Ruda. Že tě to nepřestává bavit řekl jsem se znechucením v hlase(Yury). Ale no tak my jsme jen čekali na tebe minule jsi nám dokázal utéct, ale teď se ti to nepovede. Řekl Rudy se škodobilostí v hlase. Hmm.. Já si ale vzpomínám že já jsem neutíkal, ale že jste utíkali až vám za patamy hořelo. Pokud si dobře pamatuji tak jsi dostal takovou nakaládačku, že ti museli pomáhat ty tvoje gorily. Řekl jsem s pobavením v hlase. A to jsem právě neměl dělat. Ruda celý červený se po mě vrhl a s ním i ti dva co byli s ním. Mě to nevadilo už jsem byl zvyklý na přesilu klidně i 6 na jednoho. Vyhl jsem se jim a ještě jsem jednomu nastavil nohu až za ní zakopl a svalil se na svého druha. Ruda při mém smutku se stačil vyhnout. Kluci se stačili uklidit teď stáli u východu téhle uličky a dívali se na mě. Já na ně zakřičel ať utečou že si o mě nemají dělat starosti. Ten který si držel ruku podepřel toho co se držel za břicho a odcházeli. Ten který bránil sebe a své kamarády ještě váhal. Asi mě tu nechtěl nechat samotného a v přesile. Usmál jsem se nad tím a zvolal jsem na něho. To je dobrý můžeš klidně jít a pomoct svím přátelům. Já to zvládnu. Vyznělo to trochu namyšleně, ale už jsem se vypořádal s většími problémy. Tak dobře. A otočil se za kamarády jim pomoct. Tak jdem na to, achh jo. Povzdechl jsem si. Nikdy jsem neměl rád praní a ublížování ostatním, ale těmhle idiotům už by mohlo dojít že nemají ubližovat ostatním a mě taky nebaví pořád s nimi zápasit a prát se s nimi jako malé dítě. Už je mi šestnáct a nemám náladu na ně. To mi prolítlo hlavou když jsem se obrátil k nim. Ruda se znova napřahoval k ráně. Uhnul jsem znova a tentokrát a to nebila ani moje chyba zakopl o mojí nohu jak jsem mu uskakoval. Pak jsem těm dvěma co se zvedali ze země, nechápu proč vlastně už nebili na nohou. Dal pár ran a pak jsem včas ukončil, protože nevím jak ale že zadu se na mě sápali pár rukou. Teď jsem si uvědomil, že jich tady není jen tři, ale deset. Tam z toho temného koutu co se mi nezdál právě vystupovali dalších pět lidí. Těch pár rukou co se na mě sápalo byli další Rudovy přívrženci a právě teď jsem byl v pasti. Odřízli mě od východu z téhle uličky. Co mám dělat. Pomyslel jsem si (Yury). Tohle fakt nevypadá dobře. A pomalu jsem se připravoval na pořádnou přesylu. Ha.. A co uděláš teď. Konstatoval se zjevnou zlomysností v hlase Ruda a pomyslel si tohle si užiju. Neboj se nezabiju tě nebo něco podobného, teda možná ne. Řekl Ruda s velkou radostí v hlase. A začal se pomalu přibližovat k němu jako smečka vlků. Pousmál se nad tím přirovnáním (Yury). Nevěděl proč ale asi ten jeho úsměv nějak vyprovokoval Rudu a jeho přívržence k činu. Začala velice nespravedlivá bitka. Yury byl na ní ale připravený a svoji kůži nehodlal dát zadarmo. V hlavě se mu ozval hlásek ať se změní na vlka nebo na vlkodlaka. Ale to hned zamítl. Oni nejsou hodni vidět jeho formu a navíc by se musel znovu schovávat před lidmi a různými výzkumníky a badateli. Prostě si bude muset vybojovat svoji cestu domů. Tři srazil k zemi dvoum se stačil uhnout Rudovy podkopl nohy ale ostatní čtiři se na něho vrhli a srzili ho k zemi. Stačil ale s sebou strhnout ty dva co byli před ním. Na zádech mu seděli asi tři čtyři lidi z tohohle se asi nedostanu jen tak pomyslel si, ale pořád se snažil vyprostit. Dostal ale kopanec do břicha a při tom se mu zatmělo před očima a než se stačil vzpamatovat už mu stačili dát ruce za záda a spoutat ho. Rudy se začal smát i když mu z nosu tekla proudem krev. Rozhodně jsem mu zlomil nos. Pomyslel jsem si s velkou radostí (Yury). Pořád se usmíval i když mu nebylo zrovna do smíchu a břicho ho bolelo i hlava. Vypadá to že dostal i přes hlavu něčím pořádně tvrdím asi klackem protože mu tekla krev. Cítil ji jak mu stéká do očí. Nemohl ji jak šetřit tak se díval jen jedním okem a ani to nebilo dobré vyděl dost rozmazaně. Tak teď dostaneš to uvidíš jak si s tebou pohraji, že si nebudeš moct vzpomenout jak se usmívá. Řekl Ruda s tak velkou radostí a škodobylosí v hlase. Yurymu předběhl mráz po zádech ale ani necekl. Hmm uvidíme kdo se bude smát naposled. Řekl s takovou přesvědčivostí v hlase až se pár Rudových přívrženců otřáslo. Jeho oči vypadají nějak jinak takové oči ještě neviděli. To jsou oči dravce tohle není normální. Pomysleli si jak Yuryho sledovali. Yury přesně nevěděl proč se na něho dívají (4 Rudovy přívrženci si těch oči stačili všimnout) se strachem v očích. Jeho oči se totiž změnili na ty jeho vlčí ale vzápětí se vrátili zpět k těm jeho lidským ale o tak tam má pořád nádech varování vlka. (Varování vlka jsou vlčí oči které se objeví u vlkodlaka když se nechce přeměnit, ale potřebuje něčí pomoct ať už od své vlčí podstaty nebo od ostatních zvířat nebo lidí. Varování vlka znamená že je v blízkosti dostatečná pomoc, a ti co ho zranili by měli hodně rychle utíkat protože ta pomoc může být jak od ostatních zvířat/lidí tak i od vlčí podstaty=může se každou minutou přeměnit).
Mezitím co se Ruda a jeho přívrženci dohadovali jak ho potrestají se v blízkem parku procházela skupina kluků s pár psi. Bylo jich přesně šest a všichni jsou přátelé na život a na smrt. A teď je vám všechny představím. Ten nejstarší se jmenuje Kim Wonghoo(22). A vede za vodítko vlčáka jménem Silver. Je ve skupině nejvyšší a je takovým způsobem i vůdce. Hned vedle něho stojí Gun Seokjin(20). Je velice přátelský a dokáže vás rozesmát úplně všude. Shin Jisoo je nejmladší a právě honí svého kamaráda Aemina (Weiseok) protože mu sebral jeho oblíbenou čepici s kočičímy oušky. Oba dva mají stejně let (17). Pak tady máme tichého ale starostlivého Kioshy Haruta (19) právě se opírá o strom a poslouchá hudbu ve svých sluchátkách. Kyung Gi(20) je ten který si právě hraje se svým psem Akirou. Je velice pohledný a vždycky pomáhá druhým. Zrovna když se chtěli vrátit domů tak se to stalo. Všichni měli najednou takový svíravý pocit úzkosti. Nevěděli jak se objevil, ale nepřestával. Pak najednou se Kimovy Silver vytrhl z ruky a s Akirou běželi k nějaké zapadlé uličky a štěkali při tom. Kluci neměli na výběr rychle se zvedli a běželi za nimi. Dokonce se zvedl i Haru-Kun (tak mu všichni přezdívali). Právě se dostali ke vchodu do té uličky. Slyšeli tam hádajcí se hlasy a viděli jejich psy. Co se tam děje zeptal se Shin protože přes Kima neviděl a přece jen ta ulička byla úzká. Vypadá to že se hádají o nějakém trestu pro někoho. Počkat vždyť tam je jeden kluk který je spoutaný. To řekl Gun. Musíme mu pomoct to řekl s takovým hlasem Kioshy že neznala odporu a navíc by pomohli každému kdo potřebuje pomoc. Mezitím co se Ruda a jeho přívrženci hádali se Silver s Akirou prikradli k Yurymu. Yury už dokázal mluvit s každým zvířetem takže mu nedělalo problémy jim vysvětlit že se potřebuje zbavit provazů. Jeho strážci se zapojili do té hádky takže si vůbec nevšimli co se vlastně děje s jejich zajatcem. Pak najednou se ozvalo ze vchodu do téhle uličky Nechte toho kluka být. To promluvili Kim, Gun, Kioshy, Kyung, Shin a Aemin zároveň s takovým varováním v hlase že až mrazilo. Ne nenechte se zmílit všichni v jejich skupině sportovali a cvičí každé ráno takže se dalo poznat, že by je dokázali porazit docela snadno. A navíc všichni z Rudovy bandy už dostali dost od Yuryho a neměli chuť na další bitku. Hlavně věděli že by se jim to i dost vimstilo když si všimli dvou psů kteří začali výhrůžně vrčet. Začali pomalu ustupovat ale Rudovy asi přerostlo jeho ego když dokázal "sám" porazit svého soka. Hahahahaha... Začal se smát a nadával jim do různých zbaběleců, že to není jejich záležitost, že jsou debilní apod.. Nebudu vám říkat vše co jim řekl jen to bylo dost hnusné. Oni si ho ale nevšímali a zamířili k Yurymu, který se pokoušel vstát (provazů se už stačil zbavit). Kim a Gun mu pomohli na nohy. Si v pohodě? Zeptal se starostlivě Shin. Jo, jsem děkuji za pomoct. Řekl Yury. A pokusil se postavit pořádně. To ale neměl dělat. Zatočila se mu hlava a on malém upadl. Kim i Gun ho stačili podepřít. Děkuju. Řekl Yury. Nemáš zač pojď půjdem do nemocnice to břicho se mi vůbec nelíbí. Řekl Kioshy. Yury se nesnažil radši ani odporovat I když věděl že do nemocnice nevkročil  od té doby co se přeměnil ve vlka. Bál se že by mu odebrali krev a z té by se asi dalo poznat že je vlkodlakem nebo přinejmenším že je něco v "nepořádku". Rudy se mezitím co si ho nevšímali dokázal tak naštvat že zaútočil na nejbližšího. A při tom řval vy odporné krysy ani se neodvážíte na mě vztáhnout ruku jak jste zbabělí a další takové nesmysly. Ten nejbližší byl právě Kyung-Gi. A ten měl za sebou pět let bojového umění a různých bojových sportů. Že se ani nesnažil a přetáhl Rudyho přes záda a hodil ho na druhou stranu uličky. Rudy vzdechl a pak se s nadávkamy odplazil pryč za svými poskoky. Nechali ho jít a zamířili s Yurym do nemocnice.

A co se stalo dál se dozvíte až v dalším dílu 😁. Doufám že se vám to bude líbit 😅😁^_^💙💜