,,Znovu mi došla pošta někoho jiného,, zaprotestoval jsem, když jsem zašel k poštovní schránce a vyndal z ní obsah. ,,Proč mi to pořád dělají už to není sranda,, mrmlal jsem si pro sebe. Prošel jsem kolem kluků aniž bych si jich všímal. ,,Zase ti přišla pošta někoho jiného?" zasmál se J-Hope a přešel ke mně. ,,Jo znovu a už mě to štve," řekl jsem došel s J-Hopem až ke mně do pokoje. Sedl si do křesla a já si sedl na kraj postele. ,,Tak zkus najít toho koho je ta pošta." navrhl a já se na něj znuděně koukl. Víš jak dlouho by to trvalo?" řekl jsem naštvaně, ale v hlavě mi ten nápad pořád zůstával. ,,Třeba to bude nějaká dívka, a nebo taky nějaký kluk." Rozesmál se J-Hope a já po něm hodil polštář. ,,No co přece musíš vyzkoušet všechno," řekl, když odcházel z pokoje. ,,Jo a Jungkooki neboj se pořád je tam šance že to bude pěkná a milá dívka." Řekl když zavíral dveře od pokoje. Lehl jsem si na postel a opřel si ruku o čelo. ,,Co když má J-Hope pravdu, měl bych se dozvědět koho je ta pošta,, byl jsem rozhodnut půjdu najít toho dotyčného nebo dotyčnou osobu.
Mezi tím v protějším budově:
,,Sakra, sakra, sakra," nadávala jsem na to, že mi nedochází žádná pošta, ale za to mi chodí pošta někoho jiného. ,,Áááá, to nemůže být pravda," zakřičela jsem na celý byt až jsem probudila Pixie. ,,Ještě chvíli tu křič a přísahám, že ti ublížím," řekla rozespale a otočila se ke mně zády. Nechápavě jsem na ni koukla a přišla až k ní a vzala ji deku. ,,Vstávej já mám problém a ty tu spíš." ,,No však právě, ty máš problém a já ne. Tak prosím běž najít toho dotyčného a řekni to jemu." Vzala si zpět deku a znovu zavřela oči aby mohla spát. ,,Má pravdu měla bych začít hledat toho dotyčného,, plně rozhodnuta jsem se šla obout a vyběhla z budovy kde jsme bydleli a začala jsem obcházet ostatní domy. U jednoho bytu jsem se zastavila a zaklepala. Otevřel mi vysoký kluk s černými vlasy. ,,Ahoj já jsem Nami, jen se chci zeptat jestli tu nebydlí někdo komu chodí špatná pošta." Koukala jsem na toho kluka, který jen zakroutil hlavu a zavřel dveře. Měla jsem chuť začít křičet. Nebavilo mě to, ale i tak jsem šla k dalším dveřím.
U kluků:
,,Kdo tam byl Jimine?" zeptal jsem se zvědavě. ,,Jen nějaká holka, že jí chodí pošta někoho jiného, jinak nic moc Jungkooki." Zarazil se když to vylovil a koukl na mě. ,,Zřejmě to byl asi ten tvůj dotyčný, kterému chodí tvá pošta Jungkooki." Vyběhl jsem ze dveří a běžel za člověkem, který dostával moji poštu a já tu jeho. ,,Hej ty," vykřikl jsem když jsem viděl naštvanou tvář dívky, která si sedá na lavičku. Koukla na mě jako na zjevení. ,,Tobě chodí moje pošta, že jo." Zadýchaně jsme to ze sebe vysoukal a sedli si zmoženě vedle ní. ,,Jo no a zřejmě moje chodí k tobě." s úsměvem se na mě koukla a podala mi hromadu obálek. ,,Toto všechno je moje?" Vyjekl jsem překvapením nad tou kupou všech těch dopisů. ,,Jo no toto přišlo tento týden jinak zbytek mám doma. Jestli chceš tak tam můžeme zajít a já ti je dám." Zvedla se a hned mě chytla za zápěstí a táhla mě k budově kde bydlela. ,,Nedivím se že nám pletli poštu, když bydlíme naproti sobě," Zasmál jsem se a vešel do domu a po schodech jsme zamířili k dveřím bytu. Odemkla je a vešli jsme dovnitř. Všiml jsem si, že tam někdo spí, ale radši jsem se neptal. Zavedla mě po schodech do svého pokoje, kde vytáhla krabici plnou mé pošty. Vykulil jsem oči a sesunul se jí na židli. ,,To všechno je moje? To se mi nechce ani věřit. Vždyť ani ty nemáš u mě tolik pošty." S úsměvem přešla i s krabicí ke mně a položila mi ji na klín. ,,No nevadilo by ti kdybych si pro tu moji poštu přišla až zítra mám ještě práci." Usmála se a vytáhla si sešit a tužku. ,,Ty kreslíš?" zeptal jsem se zvědavě a narovnal se. ,,Jop. A když se nebudeš hýbat tak ti můžu udělat rychlí skic." A s úsměvem začala kreslit mou tvář. Aby tam nebylo ticho začal jsem se jí ptát na různé věci a ona se zase pak ptala mě. ,,Tak je to hotové. Tady to máš." usmála se a podala mi papír s mým obličejem. Bylo to úžasné, měla úžasný talent. Doprovodila mě ke dveřím a já ji políbil na tvář a odešel jsem. Možná jsem tam mohl i zůstat a vidět její reakci, ale stačila mi ta moje, když můj obličej viděli kluci a hned se začali vyptávat co se mi stalo.
