To hrdinové dělají (Iron Dad & Spiderson)

15. kapitola

Upřímně, nejsem si jistá, jestli jsem do téhle kapitoly promítla, co jsem chtěla, ale... co už. Zatím asi nejdelší kapitola. 

Peter nebyl mrtvý.

Nebyl.

Odmítali tomu uvěřit všichni, protože neměli důvod ani důkazy, aby to byla pravda. Hammerův vzkaz mohl znamenat cokoli, ne nutně to, co všem přišlo na mysl jako první.

Peter nebyl mrtvý. Ačkoli množství krve, kterým byl nápis na zeď napsán, se blížilo ke smrtelnému (a opravdu to byla pouze Peterova krev, Tony nechal Friday provést testy čtyřikrát), nikde nenašli tělo.

A když neměli tělo, nemohli s jistotou prohlásit, že je Peter mrtvý, takže to znamenalo, že je větší pravděpodobnost, že je živý, že?

Jeden obzvláště těžký večer Bucky šeptem navrhl, že psychopaté jako Hammer mohou i s těly mrtvých nakládat tak, aby ublížili milovaným.

Té noci již nadále nikdo nepromluvil, stejně jako nikdo nezamhouřil oka.

Přešly dva týdny naprostého ticha a nevědomosti, než se jejich naděje vyplatila. Ačkoli by si nakonec vlastně přáli, aby tomu tak nebylo.

Když Friday oznámila novou příchozí zprávu, trvalo jim pouhé tři minuty, než se všichni shromáždili v obýváku, a to včetně May, která posledních pár dní trávila ve věži s nimi. Nezvládala chodit do práce, natož trávit hodiny v naprosto ztichlém bytě, hrozilo, ne když nevěděla, jestli je Peter naživu, nebo ne.

Hrozilo, že se zhroutí, a to Tony nemohl dovolit. Když sám sobě slíbil, že se o Petera postará, znamenalo to postarat se i o May, protože ona byla Peterovou oporou. Nepřežil by, kdyby se stalo něco i jí.

Takže teď seděla po jeho boku, kruhy pod očima stejně jako všichni ostatní a tváře zarudlé. Happy seděl vedle ní a držel její ruku ve svých; gesto, které nikdo z přítomných nekomentoval. Tony se přistihl, že ho při tom pohledu navzdory situaci hřeje u srdce. May potřebovala někoho, o koho se mohla opřít, a Happy byl dobrý muž, zasloužil si štěstí.

„Starku," přivítal ho Hammer sotva pustil video, které ve zprávě přišlo. „Jak se ti líbil můj uvítací dáreček?"

Zaťal ruce v pěst. Musel si připomenout, že mluví s nahrávkou, že to není živé vysílání a nadáváním by teď nic nezmohl.

„Budu tak milostivý a ušetřím tě trápení," broukl, oči mu pomstychtivě jiskřily. „Nepředpokládám, že jsi pochopil můj vzkaz, přestože si sám říkáš génius." Udělal několik kroků do strany, očividně držel kameru v rukou, takže s ní mohl snáz hýbat. „Měl jsi týden na to, abys Petera Parkera zachránil. Týden, abys dokázal, že jsi takový hrdina, za jakého tě ten kluk má.

A co jsi udělal?" dramaticky se odmlčel. „Nic. Všechny tvé pokusy selhaly, Tony, a mně došla trpělivost. Teď budeme hrát jen a pouze podle mých pravidel."

Otočil kameru tak, aby stál za ní, a místo toho se v záběru objevil Peter ležící na zemi, připoutaný známými vibraniovými řetězy. Jenomže na rozdíl od předchozích videí, teď ho zbavili veškerého oblečení, nechali mu jenom černé trenky.

Celé jeho tělo bylo pokryto nezhojenými zářezy a hlubokými ranami, spousta z nich stále krvácela, ale šlo poznat, že ho před nedávnem od zaschlé krve očistili, nejspíš aby všichni přihlížející jasně viděli, jak zjizvené jeho tělo je. I v bezvědomí měl tvář zkřivenou bolestí a konečky prstů mu lehce cukaly.