Školní Láska (Min Yoongi)

Kapitola 15

Po chvíli jsme byli u mého domu. Už byla definitivně tma takže už svítily krásné  vánoční pouliční lampy. Najednou se Suha zastavil a koukal s otevřenou pusou. "T-to je t-vůj d-ům?" vyhrkl na mě Suha. "Jo je to můj ale dalo se to čekat taková reakce." řekla jsem pobaveně.

"To jsen nečekal. Ten dům je hezký. Libí se mi to tu." řekl už poklidněji a šel zamnou k brance. Odemkla jsem branku a nechala první vstoupit Suhu. Přece jenom je to host tak by bylo divný jít první.

Až jsem zamkla branku tak jsme se dostala ke dveřím a ty jsem taky odemkla. LoGiKa. Když jsem zamkla a otočila jsem se a najednou jsem se lekla. Suha stál předemnou. Nečekala jsem to. "Už to nedělej vylekal si mě." řekla jsem Suhovi.

"Já jsem tě vylekal? To nevím. Každopádně kam si mám dát kabát a boty?" řekl Suha. "jsem tady si můžeš dát kabát i boty. No prostě vše co chceš " odpověděla jsem mu mile a najednou  si vyslekl tričko a mě se vyskytl pohled na jeho opravdu vypracované ruce i tělo "Jdu nám udělat čaj kdyžtak budu v kuchyni" řekla jsem a hned jsem šla do kuchyně.

Teď opravdu nevím co mám dělat poprvé je na návštěve kluk a ještě bez toho blbeho trika. Bojím se že se něco stane jak s těmi krávami a nebo třeba přijedou rodiče kvůli tomu že je přistihla nějaká bouřka nebo bůhví co... a když přijedou uvidí mě s klukem a budou si myslet že je to můj kluk. To je blbost ale může se to stát kdo ví.

Když jsem dodělala čaje šla jsem do obýváku kde seděl Suha. Počkat od kdy ví že je tu obývák?! "Od kdy víš že je tu obývák?" zeptala jsem se opatrně ale přesto důrazně. "ehmm kdysi tady bydlela moje babička. Teď tu ale s nama už není" řekl a trochu posmutněl asi bude cytlivý typ člověka.

"Aha to mě moc mrzí." vypadlo ze mě jenom tohle. Když jsem to dořekla následně jsem Suhovi podala čaj a svůj jsem si položila na stolek. "Co se stalo s babičkou?" ani nevím jak jsem proč jsem to řekla. Asi kvůli tomu že mě to zajímalo. Zajímalo mě to že tu bydlela jeho babička. Možná proto byl tak zaskočený když viděl ten dům.

"je to dlouhé vyprávění ale tobě ho řeknu. Víš že tu bydlela moje babička. Bylo jí 72 když zemřela bylo to přesně 4.6. Kdy zemřela v kuchyni. Měla infarkt stává se to starým lidem ale infarkt byl jiný než je normální. Doktoři zjistili že je tak trochu ehmm u-pír ano je to divné ale jsem teda napůl upír doufán že se mě nebudeš ptát nevysaju ti z těla krev o to se nmusíš bát. Je to jen v dětských pohádkách. Po pár letech jsme dům prodali někomu kdo byl mladý pár ale taky tady zemřel ale jenom ta žena ten muž je už někde v Anglii. Když jsme se znovu začaly zajímat o tento dům tak jsme se dozvěděli že tento dům je napadený zlýma duchama a kdysi ti duhové bydleli v tomto domě kde znásilňovali a napadaly ženy. Bylo to hrozné. Po deseti letech jste se tu vy nastěhovali. Doufám že se to nestane tobě nebo tvoji matce."

Dořekl Suha a já byla v transu." Tohle že se dělo?!" vyhrkla jsem co jsem mohla." ano to se stalo ale nemusíš se bát dokud to není nějak znát tak se nemusíš bát. "řekl poklidným hlasem a mě to jaksi uklidnilo.

Tento člověk mě dokáže uklidnit doufám...... "už mám dopitý čaj a ty?" řekl Suha když dával čaj zpátky na stůl. "jo mám taky dopito. Ehmm co se podívat na nějaký film? Chceš se dívat nebo ne?"

Řekla jsem docela v neklidu protože mě dostal strach nevím z čeho bojím se? Nebojím? Opravdu nevím.... Dýchám z těžka ale nedávám to najevo ještě bych se musela přiznat. Ale já už jsem se přiznala Suhovi několikrát tak teď by to už bylo jedno.

Ahooj Armyys💜👋💜👋💜 747 slov! 👏👏Popravdě jsem psala delší ale dnes nemám žádný úkoly tak bych mohla něco napsat. ŽÁDNÝ SLIB jenom to říkám. Pěkný den vám přeji. 😂😂💜