Dračí proroctví

~ Soya ~

Probudili mě první ranní paprsky, které mě pošimraly na obličeji.
Už ani nevím, jak jsem se dostala domů. Jen vím, že to bylo poprvé, co jsem se opravdu bavila. Sice jsem cítila ty nenávistné pohledy, které mi lidé z vesnice věnovaly, ale Kay se snažil, abych si jich nevšímala.

Protáhla jsem se, vylezla z postele,  něco na sebe hodila a vyplížila se z domu.

Nechtěla jsem, aby mě někdo viděl v nejhorším případě sledoval, proto jsem se nenápadně vyplížila i z vesnice.

Doufám, že je vejce v pořádku. Neodpustila bych si, kdyby se mu něco stalo, řekla jsem si nahlas a pospíchala do jeskyně, která se stala domovem pro nenarozené dračí mládě.

Když jsem se blížila k jeskyni, ujistila jsem se, že kolem nikdo jiný není a až pak jsem vešla dovnitř.

Šla jsem až do hlubin samotné jeskyně, která měla chránit dráčka, ale když jsem přišla k místu, kde jsem ho nechala, místo bylo prázdné.

Skořápky? promluvila jsem do ticha a rozhlížela se kolem.
Po pár minutách jsem uviděla malého dráčka krčit se v tmavém koutu. Třásl se strachy.

,,Neboj maličký," promluvila jsem jeho směrem a pomalu natáhla ruku.

,,Haley?"

,,T-ty už mluvíš?" divila jsem se a dráček jen přikývl hlavou.

,,Bála jsem se, že tě nikdy neuvidím," cupitalo to malé stvoření mým směrem.

,,Včera jsem ti slíbila, že se vrátím," pohladila jsem dráčka po hlavě, ,,máš vůbec jméno?"

,,Každý z nás má jméno. Říkej mi Soya. Vidíš znamení, které mám na krku?" podívala jsem se blíž na její krk a přikývla, ,,tohle nemá každý drak. Tohle je znamení strážce."

,,Strážce?"

,,Ano Haley. Ty jsi dítě z proroctví, které má nastolit mír mezi lidmi a draky. Proto nám též rozumíš."

,,Dítě z proroctví? Já? Proč zrovna já?"

,,Už hodně dávno, žena jménem Cala, predurčila tvé narození. Ona a tvůj otec byli jediní, kteří rozuměli drakům tak, jako ty. Cala věděla, že zemi ovládne strach z draků a že se najde člověk, který ten strach bude živit."

,,Iblis," vyšlo z mých úst a dráček mírně přikývl, ,,jak to, že jsi se teprve vylíhla a už toho tolik víš. Prakticky mě ani nepotřebuješ."

,,Dráha Haley, my strážci se rodíme s veškerým věděním. Je to v našem genetickém kódu, který nám vštípila matka," popošel ke mně dráček, ,,i když mám veškeré vědění, potřebuji tě a ty zase mě a teď se vrať do vesnice."

,,Dobře, ale dávej na sebe pozor Soyo."

,,O mě se neboj," rozloučila jsem se s dráčkem a namířila si to ke vchodu jeskyně, ,,Haley?" zastavil mě hlas dráčka, ,,příště, až se uvidíme, budu jiná. Schopnost strážců je rychlý růst a abych tě mohla ochraňovat musím se uvést do hybernace, která mi pomůže. Dej mi pár dnů a pak mě navštiv. Mezitím na sebe dávej pozor," radši už jsem se na nic neptala a vrátila se zpět do vesnice.

***

Ve vesnici už to pomalu ožívalo a já se snažila co nejlépe vejít, aby si mě nikdo nevšiml.
Dařilo se mi to až ke vchodu mého domku.

,,Tady jsi," ozval se hlas a já sebou prudce škubla, ,,celou dobu tu na tebe čekám, kde jsi byla?"

,,Co tě to zajímá," odsekla jsem mu a chtěla vejít dovnitř, jenže jeho ruka mě zastavila.

,,Haley," zněl dost naštvaně, ,,můžeš pochopit, že jsem měl o tebe strach? Můžeš sakra pochopit, že nejsou všichni proti tobě? Sakra Haley," křičel po mě, ,,chci tě chránit," nevěděla jsem, zda svá slova myslí vážně. Nevěděla jsem vůbec nic. Nevím komu věřit. Ne v téhle vesnici.

Vím, že to, co teď udělám není správné řešení, ale jinak to nejde.

,,Nedělej to, Haley," promluvil na mě jen co viděl, že mířím dovnitř domu. Nezastavila jsem se a ani neohlídla.
Srdce mi bilo neskutečnou rychlostí a pocit, že jsem udělala chybu byl silnější a silnější, ale takhle je to lepší.

Nepřipadam si nijak výjimečná. Jak mohu být dítě z proroctví? Jsem obyčejné dítě, které lidé nenávidí, ale co to znamení?

Schoulila jsem se na postel a ucítila slzy, které se mi kutálely po tváři. Ničemu nerozumím. Proč právě já? Proč můj život nemůže být normální?

______________

☘️ Haley najde malé dráče v jeskyni a zjišťuje další informace o sobě.
☘️ Měla by Haley začít někomu věřit? Nebo dělá dobře, že nikomu nevěří