Moje Kate

42 2 0
                                    

Tak jsem včera nešel do školy. Zase jsem trčel u psychiatra, pořád ty samý kecy o tom že bych měl pravidelně brát léky, ale přeci nejsem žádný psychopat! To spíš ti, co mě sem dostali, by se měli léčit! S člověkem provede šikana mnohé, u mě jsou to sebevražedné a vražedné sklony. Už mě to nebaví, i když od psychiatra často slýchám věty jako: "Váš stav se výražně zlepšuje." Ne nezlepšuje, jsou to jen obyčejné báchorky! Protože se nic rozhodně nelepší, ne ve škole, ne doma... nikde, a proto si také vedu tenhle deník, který nikomu neukazuji! Kate dívka, do které jsem již dlouhou dobu zamilovaný, v pondělí začala randit s tím idiotem Tomasem, který mě šikanuje. Takový kluk si jí vůbec nezaslouží, ne tak milou, krásnou, pozornou dívku. Musím s tím něco udělat, je přeci jen moje! Když jsem se dostal domů, myslel jsem jen na to, jak svojí Kate dostanu zpět! A tak jsem přišel s brilantním nápadem.
17.1. Říkal jsem si, že dnes bych mohl provést svůj plán, ale na instagramu jsem si všiml, že Tomas dnes něco dělá, tak jsem to musel odložit. Nesmím nic riskovat, popozítří má Kate v šest večer kroužek herectví, má sice mrznout, ale co už. Jsem si jistý že to tentokrát vyjde.
20.1. Super, vše jde zatím podle plánu. Přesně v 20:03 stála Kate na zastávce. Nikdy mě nepřestane udivovat, jak je nádherná, nemohl jsem z ní spustit oči. Nikdo jiný, než já se jí nesmí dotknout! Přijel jsem k zastávce, a ačkoliv jsem to už věděl, zeptal jsem se jí, kampak jede, a jestli se nechce svézt. Ach, ten její úsměv. Načež se mě zeptala, jestli mi to nebude vadit. Odpověděl jsem, že nebude a vydali jsme se na cestu. Celou cestu mi vyprávěla něco o tom, jak se těší, až se po dlouhé době uvidí se svojí nejlepší kamarádkou, už si nepamatuji, co přesně mi říkala, soustředil jsem se jen na její krásný hlas a na můj geniální plán. Začala být trochu nervózní, když jsme zahnuli na dřívější odbočce než na té, přes kterou se normálně jede do města. Uklidnil jsem jí, že jí vezu domů, akorát musím něco předat mému kamarádovi. Dorazili jsme k té opuštěné budově, ve které se měl odehrát zbytek mého plánu. Kate začala panikařit, když jsem zastavil uprostřed temného lesa a vystoupil z auta. Tady jsem už musel Kate chránit před jejím vlastním strachem. Svázal jsem jí ruce, aby se mi nevysmekla. Pomohl jsem jí vystoupit z auta a šli jsme dovnitř. Kopla mě, což mě neskutečně nažhavilo. "My dva si budeme opravdu rozumět, " řekl jsem. Zní tak líbezně když prosí. Každopádně, strhnul jsem jí oblečení, nahé jí to sluší víc. Oba jsme si to moc užili, ona dokonce plakala štěstím. Vzal jsem Kate mobil a napsal jsem Tomasovi, že na něj čekám u té opuštěné budovy, kam po škole chodí s partou. Na chvíli mi ho snad bylo i líto, že nevěděl, kdo mu doopravdy píše, ale to mě hned přešlo, když jsem pomyslel na mojí milovanou Kate. Těším se až přijde.

Moje situace je taková. Tomas kráčel přímo do mé brilantní pasti. Pro romantickou atmosféru jsem po zemi rozházel okvětní lístky růží, které vedly do místnosti, kde ležela Kate. Bylo to místo, kde mě naposledy zmlátil Tomas s jeho kamarády. Tomas šel po mé cestičce a ani si nevšiml mojí chůvičky, kterou jsem si postavil do rohu chodby abych na něj viděl. Když zahlédl mojí nahou Kate, rozeběhl se za ní. Asi mu tu romantickou atmosféru narušily modřiny, které měla po celém těle, mohlo mě to napadnout dříve. Avšak to už nebylo důležité, Tomas se do mé pasti chytil, a to bylo hlavní. Zatímco Tomas rozvazoval Kate ruce a navlékal jí jeho bundu, postavil jsem se do dveří a poté jsem ho pozdravil. Ten jeho výraz nezapomenu. Než mu došlo, co se vlastně děje, byli už zamčení. A teď přišlo na tu zábavnou část. Položil jsem jim na zem pistoli a papír s pravidly hry. Bylo to jednoduché ten, kdo zastřelí toho druhého může svobodně odejít, pokud se budou snažit utéct, zemřou, pokud se nerozhodnou do hodiny, zemřou. Bylo to poprvé co jsem slyšel Tomase brečet a prosit o milost, jak líbezný zvuk. Ještě že ta pistole není pravá, jinak by Tomas mojí milovanou Kate rozhodně zabil. Těším se na to, co nastane potom.

SAKRA! Co mám teď dělat?! Jde o tohle, Tomas zvednul pistoli a začal: "Lituji toho, jaký jsem dřív byl. Myslel jsem si, že je dobře, když se mě budou lidé bát," dal Kate pusu, přiložil si pistoli k hlavě a pokračoval: "Kate, otevřela jsi mi oči. Láska a vzájemný respekt má větší váhu než zlo. Snad se tímto očistím." Stiskl spoušť. Tímhle se všechno změnilo, chtěl jsem zabít Tomase za to, že je pro něj přednější jeho vlastní život, než život mé milované Kate. Teď ale nevím. Asi jí opravdu miluje. Vběhl jsem k nim, popadl jsem Kate a přiložil jí nůž k hrdlu a začal jsem křičet, že mi sebral můj jediný smysl života. Že on byl ten, kdo měl umřít. Kate je moje a nikdy mu jí nedám. Tomas musí trpět. Zbylo mi jediné. Zabil jsem jí. Jen tak ho můžu zničit. Spadl na kolena. Udělalo mi to strašnou radost, na tohle nikdy nezapomene. Zamkl jsem ho, a teď přemýšlím, co dál. Zabiju se, však on ho někdo najde. A já budu konečně s mojí Kate. Navždy.
Sbohem.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: May 20, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

Sbírka mých creepypastKde žijí příběhy. Začni objevovat