Vzpomínám...

8. Část

Po nepodařeném 'vtípku' se Teddy tvářil popuzeně a mlčenlivě. Když byl zticha, začal přemýšlet o tom, čím by se mohl zabavit. Sice četl rád, ale po prohlídce knihovny ho přešla chuť. Rozhodl se prozkoumat dům podrobněji. "Teto, jdu se projít" oznámil Narcisse a rozeběhl se co nejdál od ní. Malfoy Manor zůstával pořád temný a záhadný i po době co tu sídlil Voldemort. Narazil na místnost plnou nejrůznějších nechutných věcí hodných do lektvarů. Na co tady mají Malfoyovi oči ve sklenici? Pomyslel si Teddy. Nikde nebylo nic zajímavého. Vydal se tedy zpět, ale Manor byl jako labyrint a najednou se ocitl na druhé straně celého domu. "Super" odfrkl si. Při všemožných pokusech dostat se pryč jen víc a víc bloudil. Když už to vzdával, uslyšel nějaký zvuk. Nastražil uši. Ten zvuk tu byl znovu. Jako kdyby ho někdo nebo něco volalo. Tajemná melodie se odrážela ze všech stran. "Ha- Halo?" promluvil Teddy. Namísto odpovědi uslyšel znovu tu melodii, ale o něco silněji. Rozhlížel se všude kolem sebe. Nikdo nikde, ale přece jen slyšel kroky. Krůček po krůčku se někdo blížil. Až teď si Teddy všim, že nad ním je vchod na půdu, ale ten je nastevřený. Kroky se nemilosrdně blížily a Teddymu nezbyla jiná možnost, než na půdu vylézt. Zatáhl za šňůrku, aby se vchod otevřel úplně a vypadly na něj schody. Po schodech vylezl a pak za sebou vchod bezpečně zavřel. Rozhodl se prozkoumat půdu rodiny Malfoyů. Přece jenom, kdo má tu možnost? Bylo zde spoustu krabic, stejně jako u nich doma. Když jednu otevřel, vylezlo z ní spoustu brouků. "Brr" oklepal se z nepříjemného zážitku. Už zase se ozval ten zvuk, jenže hlasitěji než kdy dřív. Podíval se do krabice, kde bylo spousty fotek. Na fotkách vždy byly tři dívky. Každá jinak stará, ale rostli spolu. Snadno poznal svoji babičku. Byla z nich ta střední s hnědými vlasy. Podle tvaru obličeje poznal i Narcissu. Byla od nich nejmladší. S tapáním nakonec usoudil, že třetí sestra - ta nejstarší s kudrnatými havraními vlasy bude šílená Bellatrix. Zamračil se nad ní. "to ty jsi mi zabila maminku ty mrcho" sám sebe překvapil svým slovníkem a trošku zčervenal, i když ho nikdo nemohl vidět. Kdyby mě teď slyšela babička, dala by mi pohlavek - pomyslel si Teddy. Fotku položil a rozhlédl se pozorněji. Přešel na druhou stranu, kde očividně byly věci Luciuse Malfoye. V dětství mu strašně připomínal jeho syna, kterého znal jen od vidění když ho párkrát vzal Harry do práce. Znavu se vrátil na levou stranu půdy a odhrnul krabice. Až úplně na dně toho nepořádku a prachu ležela velká tlustá kniha. Znovu uslyšel melodii se svým jménem. Trhnul sebou až mu přejel mráz po zádech. Měl strach, ale z čeho vlastně? Nic mu není. Vzal tu velkou tlustou knihu a snažil se ji otevřít. Nešlo to. Byl tam malý zámek. Tak malinký, že i jeho malíček byl proti němu obr. Něco ho k té knize táhlo. Na kožených deskách bylo něco vyryto. Teddy usoudil, že to bude latina. Jenže po klíči ani stopy. Už to chtěl vzdát, když se něco pohlo na střešním okně kousek nad ním. Vysel tam provázek a na něm klíček. Malý stříbrný klíček, přesně do toho zámku. Ale kde se tam vzal? Vsadil by tabulku čokolády že tam předtím nebyl. Opatrně si ho vzal a s roztresenýma rukama vložil do klíčové dírky. S hlubokým výdechem otočil. Kniha se rozletěla a sama začala listovat mezi stránkami. Teddy se strašně lekl. Začal couvat, chtěl utéct, ale bylo pozdě. Z knihy vyšla jasná záře a po mladém chlapci nezbyla ani stopa. Půda zůstala prázdná a tichá.

Tak jsem tu s novou kapitolou. Vím že mi to trvalo a doufám, že si na tuhle knihu ještě někdo vzpomene (hehe název knihy xd)

Knihu jsem omylem stáhla, tak zveřejňuji ještě jednou :D