He changed my life.

část šestnáctá - Liar

 "Hej bracho nemohl bys tu byt zítra s Megs? Já musím do prace a kdyz přijela tak ji tu nechci nechávat samotnou." podíval jsem se n Chaze pohledem jako jestli to mysli vážně ale on se jenom povzbudive usmál. "No dobře, jestli chce." odsekl jsem a odešel. Usínal jsem s myšlenkou na Emm, jak moc bych ji teď potřeboval u sebe..

pohled Emmy

Probudilo mě ranní světlo, už jsem tu třetí den. Hrozně rychle to utíká. Vstala jsem a šla si dát sprchu. Vlezla jsem pod vodu a užívala si ten pocit, je to tu jako v ráji. Už mi tu chybí jen Justin, to už by bylo dokonalé. Vypla jsem vodu a dala jsem kolem sebe ručník. Došla jsem k posteli a hledala jsem nějaké oblečení. Oblékala jsem se a zjistila jsem, že mám ještě čas než půjdu na sraz s tátou. Vytáhla jsem mobil a zavolala Justinovi. 

"Ahoj zlato, jak se máš?" ozvalo se hned jak jsem zmáčkla tlačítko volat. "Užasně, jen mi hrozně chybíš" zakňučela jsem. "Neboj, vynahradíme si to potom. Budeme spolu sami a hoodně dlouho." odmlčel se. "Miluju tě" šeptl. "I já tebe." odpověděla jsem a usmívala jsem se jak idiot. Kdyby tak jenom tušil co se mnou dělá. Jeho slova, jeho vůně, jeho dotyky.. ON.. Jsem jak závislá, jako kdybych měla umřít kdyby mě opustil.. "Zlato, zavolám ti později. Kdy budeš mít čas? Promiň ale zrovna jsem se chystal jít spát." zasmál se. "Jo jasně, no tak můžeš zkusit zavolat až se vyspíš a uvidíš jestli ti to vezmu" zasmála jsem se. "Sladké sny" šeptla jsem. "Jedině o tobě, lásko" odpověděl. Cítila jsem jak mi rudnou tváře, jak mi buší srdce a o motýlkách v břiše ani mluvit nebudu... "Miluju tě, Jay-i" pousmála jsem se. "I já tebe, Emm. Už se těším až budeš u mě." řekl a už se ozvalo jen pípání. položil to..

pohled Justina

"Zlato, zavolám ti později. Kdy budeš mít čas? Promiň ale zrovna jsem se chystal jít spát." nervozně  zasmál jsem se zasmál. Je mi tak strašně špatně z toho jí lhát ale co jí mám říct? "Promiň lásko nemám na tebe čas protože jdu na večeři s mojí bývalou holkou kterou jsem hrozně miloval?" Tak to asi ne.. "Jo jasně, no tak můžeš zkusit zavolat až se vyspíš a uvidíš jestli ti to vezmu" zasmála se a já se cítil ještě víc hrozně.. "Sladké sny" zašeptala.. "Jedině o tobě, lásko" nejradši bych se za tohle profackoval. Jo Emma je jediná o které se mi teď zdá, jediná holka kterou miluju ale ubíjí mě jak jí musím lhát."Miluju tě, Jay-i" řekla skoro neslyšně. Úplně jsem si představil to jak se teď pousmála... "I já tebe, Emm. Už se těším až budeš u mě." odpověděl jsem a radši už jsem to položil.. Už jsem to dál nevydržel..

"Tak co jdeme" usmála se na mě Megan a já jen kývl. Nemám na ní náladu, nechci s ní trávit čas. Dělám to jenom kvůli Chazovi (Nevím jak se to skloňuje, takže se omlouvám:D:)) Je to můj kamarád už hrozně dlouho a udělal toho pro mě spoustu, nemůžu ho jen tak odmítnout. V tu chvíli mě něco napadlo, z kapsy jsem vzal mobil a vytočil Freda. "Čááu bro" ozvalo se. "Ahooj, máš teĎ něco na práci?" ptal jsem se. "Ani ne, zorvna se pokouším udělat něco k jídlu ale nevím no" smál se. "Tak toho hned nech, za chvíli tě vyzvednu. Jdem na večeři, ještě s Megan." řekl jsem a hovor típl. Vyšel jsem z domu a sedl do auta. Chvíli po mě nasedla i Megan, je jak nějakej pes. To ani nemluvím o tom jak je oblečená. Vždycky jsem jí měl rád takovou jaká byla, hosná, skromná prostě jiná než ostatní holky. Nedokazovala si nic tím, že by nosila velké výstřihy, sukni pod zadek nebo tak podobně ale teď? Presně tak vypadá. Když nasedala do auta tak sem jí mohl vidět až bůh ví kam. Tohle bude stašný večer.

Přijeli jsme do restaurace a sedli jsme si ke stolu. Objednali jsem si a já jsem si povídal s Fredem. Megan tam jen tak seděla a koukala na nás. Bylo mi to docela nepříjemné, když seděla vedle mě a hlavu měla otočenou přímo na mě. Fredo mi zrovna vyprávěl něco o párty na které jsem pochopitelně nebyl, kvůli práci. "No a pak když k nám ta servírka přišla, tak jí Ryan plácl po zadku. Znáš ho když se napije. No a ona..." nedořekl to a zvonil mu mobil. "Sorry kámo, to je máma." zasmál se a já jsem kývl na znak, že to má vzít. Fredo se zvedl od stolu a odešel před restauraci. "Tak co jak se teď máš? Vlastně si mi ještě nic neřekl." ozvalo se vedle mě. Otočil jsem se a vez náznaku úsměvu jsem odpověděl. "Mám se skvěle. Mám úžasnou práci, skvělé kamarády a nejlepší přítelkyni" odpověděl jsem a znovu se otočil ke svému talíři. "Umm, aha" zašeptala. Dál už nikdo z nás nepromluvil a já jsem dojedl svoje špagety.

"Tak co kdyby jsme jeli všichni k Ryanovi? Ten už každou chvíli přijde a dáme si nějakej drink!" zeptal jsem se Alfreda. "No jasně!! Jedeem" smál se. Všichni jsem nasedli do auta a odjeli od restaurace. "Chceš hodit k Chazovi? Nebo kam?" zeptal jsem se jí. "No, já vlastně asi pojedu s váma. Chaz mě nemá kde nechat, vždyť to víš. Bydlí s dalšíma dvouma klukama a já mezi nima nebudu spát na gauči" smála se. "Takže mi Ryan nabídl, že těch pár dní můžu být u něj" mluvila čím dál tím potišeji. "Aha, okey" odpověděl jsem a dál jel k Ryanovi.

Zaparkoval jsem auto před domem a nechal ostatní vystoupit. Zmáčkl jsem volant a silně dýchal. Tohle je snad zlý sen, to nemůže být pravda. Když už konečně začnu žít normální život, bez toho abych na ní pořád myslel. Bez toho abych byl zlomený z toho, že mě tu nechala. Když už jsem si konečně našel holku, kterou miluju tak se tu znovu objeví? Proč? A moji nejlepší kamarádi? Ještě mě v tom nechají, nechají mě s ní trávit čas i když vědí, že mě to ničí.. Už chci být v Kanadě, s Emm. Vidět po dlouhé době mamku, taťku a prcky. Tak moc už bych tam chtěl být. Pryč od všech starostí..