-3-

1.3K 51 0
                                    

Vyšla jsem ze třídy, když jsem u východu ze školy zahlédla Liv. Rychle jsem se k ní vydala, abych se s ní domluvila na dnešním večeru, když mou pozornost upoutalo něco jiného. Blake stála s Joshem u skříněk a poměrně potichu se hádali. Zdálo se, že šlo o něco vážného, protože oba měli ve tvářích vztek a jejich výrazy byly naprosto vážné. Očividně téma jejich výměny názoru nebylo pro cizí uši, protože nejen, že se hádali potichu, ale jakmile jsme kolem nich prošla, oba ztichli a jen mě probodli pohledem. Netušila jsem, o co jde a vlastně mě to ani nezajímalo. Nebo jsem alespoň předstírala, že mě to nezajímá. Konečně jsem doběhla Liv. 

,,Tak tady jsi. Max nás hodí k tobě, abychom nemuseli jít pěšky. Kolo si tu můžeš zítra vyzvednout." Vyhrnula ze sebe a bez jakéhokoli prostoru pro mé vyjádření se vydala ven. Tam stál Max i se svými přáteli, včetně Kylea a řešili věci ohledně dnešního večírku. Nenápadně jsem se schovala za Liv a Maxe, abych se vyhnula jakémukoli kontaktu s Kylem, což se mi zřejmě povedlo. Max si se všemi plácl takovým tím chlapeckým způsobem a pak objal Liv i mě kolem ramen. 

,,Dámy, dnešní večer bude nezapomenutelný." Vydechl hrdě a obě si nás vedl ke svému autu. Liv si samozřejmě sedla dopředu na místo pro spolujezdce a já se nacpala dozadu mezi tašku se špinavým oblečením na trénink a poměrně opotřebovaný skateboard ležící u mé pravé nohy. Po asi pěti minutách jsme byli u naše domu, což byl celkem nezvyk, protože obvykle mi cesta trvá tak deset až patnáct minut. Liv se k Maxovi natáhla pro polibek a mezitím, co si vyměňovali sliny, jsem se vyprostila ze zajetí černého Jeepu. Táta byl doma, protože na příjezdové cestě stálo jeho auto. Když Liv konečně vystoupila, sklonila jsem se a mávla Maxovi na rozloučenou. ,,Uvidíme se v sedm u nás." Nahodil svůj osobitý úsměv, nasadil si na nos černé sluneční brýle a rozjel se podél chodníku do dáli. Liv si zatím kráčela ke mně domů, jako by to byl její dům a ani se neobtěžovala čekat a vešla dovnitř. Neměla jsem jí to nijak za zlé, protože takhle to u nás prostě fungovalo. Liv byla součástí naší rodiny a podle toho jsme se tak my všichni i chovali. 

,,Dobrej, Pane D." Zaculila se na mého tátu, který seděl u kuchyňského pultu s laptopem před sebou a zřejmě zase pracoval. 

,,Holky," všiml si nás. ,,jak bylo ve škole?" Lehce laptop přivřel, aby dal najevo, že nás vnímá a věnuje nám pár minut z jeho jinak zaneprázdněného života. 

,,Fajn. Jdeme s Liv večer na takovou menší školní sešlost na zahájení posledního roku na střední. Nevadí, když pak přespím u Liv?" Postavím se naproti němu a lehce se pousměju. Obě si nás přeměřil pohledem a pak znovu otevřel svůj laptop. 

,,A u koho ten večírek je?" Zeptal se zkoumavě, jako by to udělal každý rodič. Liv mu pověděla, že je to u Maxe, kterého už tak nějak znal z našeho vyprávění. ,,No dobře, ale dávejte na sebe pozor. A Alex, dej mi vědět, že jsi v pořádku." Znovu na mě pohlédl a tentokrát to byl on, kdo se trochu pousmál. Pak se opět vrátil k práci a nás si už nevšímal. Zavřeli jsme se s Liv u mě v pokoji a dali se do příprav. Zatímco se Liv sprchovala, já si udělala úkoly, které jsme měli na pondělí, abych je už nemusela řešit a pak jsme se obě prohodili. Dala jsem si rychlou sprchu, při které jsem si i umyla vlasy. Zatímco já se sprchovala a pak i sušila vlasy, Liv se namalovala a navlnila si vlasy. 

,,Důvěřuješ mi?" Zaculila se na mě s žehličkou na vlasy a líčidly v ruce. Trochu nejistě jsem si sedla a celá se Liv oddala. Nejprve mě nalíčila. Zabralo jí to snad hodinu, ale pustila do toho její nový playlist a tak jsme si u toho prozpěvovali, občas přidali nějaké vtipné taneční kreace a smáli se. Liv měla takový koníček, že každý měsíc vytvářela playlisty z písniček, které slyšela ten měsíc minulý nebo ji připomněly nějakou událost z předešlého měsíce. Asi nebude překvapením, že minimálně polovina písní byla spojena s Maxem. 

Když mi konečně celý make-up zafixovala, vrhla se na mé vlasy. Měla jsem poměrně krátké po ramena ustřižené vlasy, které jsem si před půl rokem obarvila na blond s růžovým nádechem. Měla jsem stále deprese z máminy smrti a pořád jsem brečela, proto si Liv umínila, že potřebuju změnu a obě jsme si obarvily vlasy. Od té doby je i Liv nosí celé fialové, což dokonale podtrhuje její styl a osobnost. Důkladně mi narovnala každý pramen, dokud nebyla úplně spokojená. Když mi pak dovolila se na sebe podívat do zrcadla, byla jsem překvapená. Málokdy jsem ji dovolila se mnou něco udělat, ale pokaždé to stálo za to. Vlasy dokonale obepínaly mé lehce vykonturované tváře s lehkým nádechem růžové, oči mi zvýraznila tenkými linkami, které upozorňovaly na jejich hloubku a celkově jsem působila dospěleji. 

Nakonec jsme se jen oblékli a byli jsme připravené vyrazit. Liv si půjčila mé upnuté černé džíny s vysokým pasem a černý top. Nakonec to doplnila jen botami s menším klínkem. Já si zvolila taky černé džíny, ale roztrhané a o trošku volnější. K tomu jsem si vzala upnuté bíle tílko a přes to přehodila tmavou košili. Byla mi trochu volnější, takže byla zřejmě zase táty, ale vůbec mi to nevadilo. Cítila jsem se v tom pohodlně a to bylo hlavní. Pár minut před sedmou jsme konečně vyrazili k Maxovi. Několik domů od něj jsme mohli slyšet hlasitou hudbu. Pomalu se stmívalo, slunce zapadalo a nebe se zbarvilo do červené. Byl to krásný pohled. 

,,Sluší vám to." Utrousí Max, když Liv zazvoní a on nám dojde otevřít a přitom nasadí zase ten svůj úsměv, kterým si Liv celou přeměří. Přípravy už byly v plném proudu, respektive skoro u konce. Pár jeho přátel se staralo o menší výzdobu, jiní zase nosili alkohol a nějaké jídlo a vše to skládali na pult do kuchyně a Kyle s Maxem se snažili narazit sud. My s Liv jsme se s pár kluky staraly o zahradu. Nafukovali jsme blbosti do bazénu, připravili ručníky k vířivce, obstarali venkovní beer pong a rozložili nějaké lehátka na zahradu. Jakmile jsme skončili, začali se hrnout lidi a večírek započal. 

,,Jdeme na drink!" Liv mě popadla za zápěstí a už mě táhla mezi lidmi do kuchyně. Nevím proč, ale měla jsem z dnešního večera zvláštní pocit. Už jen proto, že jsem se musela neustále vyhýbat Kyleovi a kdykoli jsem pohledem narazila na Blake, přesunula zrak jinam a dělala, že mě nevidí.


Tak tu máme první část z večírku:)) Snad se líbí :*

Nahoře máte Liv ;* 

Call me friend but keep me closer I. ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat