,,Jenže přijedeš až za rok, rok, chápeš to?''Gina zastavila svou chůzi. Mrzelo jí, že Ichiro musí odjet kvůli práci pryč do zahraničí, chtělo se jí plakat.
,,Já vím...ale nic s tím neudělám.''Teď už byl zklamaný taky. Nechtěl, aby se to nejdůležitější, co měl, trápilo.
,,Tak ahoj...''Dřív, než stihl něco říct, mu telefon zavěsila. Do školy šla se sklíčenou náladou. Raději napsala Miu, ať dnes nechodí, že škola začala dřív, i když to byla lež.
Hodina měla začít za půl hodiny a ona to využila na knihovnu. Byla obrovská a bylo tam hrobové ticho. Taky, kdo by chodil do školy dřív, heh. Posadila se do křesla a jen koukala do prázdnoty. Táta taky přijede až za pár dnů, ale představa, že její nejbližší přítel bude pryč celý rok jí děsila. Ano, byla tu Miu, ale tu znala jen dva roky, od dob, co nastoupila na střední a nikoho tu neznala.
,,Vzlykáš docela hlasitě.''Polekaně sebou trhla, když uslyšela hlubší hlas. Před ní se objevil černovlasý upír s fialovýma očima a brýlemi.
,,Omlouvám se, nevěděla jsem, že někdo chodí do knihovny tak brzy, jako já.''Uchechtla se a setřela slzy. Divila se, že tu někdo je tak brzy. Až pak jí to bliklo.
,,Ty jsi Rei, Reiji, že ano? Chodíme spolu do třídy.''Postavila se a popošla k němu. Byl oproti ní tak vysoký.
,,Nedalo se nevšimnout nové spolužačky,''Odfrkl si a tím trochu Ginu naštval. Další namyšlený bastard?
,,Mimochodem, co dělá lidská nádoba jako ty v noční škole?''Změřil si jí pohledem, zatímco v ruce držel nějakou z knih tohoto místa.
Gina začala pěnit. Člověk? To je tak debilní, že necítí i mou druhou část?
,,Při vší úctě by jste si měl koupit kapky do nosu,''Řekla klidně, ale upíra naštvala. Sklopil obočí a pozoroval Ginu, jak se natáhla pro nějakou poezii.
,,Jsem poloviční upír, matka byla upír a otec je člověk.''Odpověděla dřív, než stihl vyslovit otázku. Byl překvapený, že někdo, kdo vypadal tak křehce a lidsky byl i částečně nesmrtelný. V hlavě se mu rojilo hodně nápadů, jak krev této dívčiny využít. Nejlépe v jeho laboratoři.
,,To je potom jiná, omlouvám se.''Znovu nasadil své slušné chování a chvíli Ginu pozoroval, co si vybírá.
,,Máš ráda poezie?''Optal se překvapeně. Jediný, kdo ve třídě četl něco podle jeho bratrů tak nudného bylo mile překvapivé.
,,Ano, otec mi je jako dítěti četl, pak jsem se o ně začala zajímat sama,''Odpověděla rudovláska a upírovi tato odpověď stačila.
,,Půjdeme do třídy?''Optala se ho po chvíli ticha. Upír jen přikývl a vydal se i s rudovláskou do třídy.
***
Doma byla dnes dlouho. Cestou si koupila své oblíbené nudle s krevetami a byla ráda, že stihla, než zavřeli. Do toho chvíli seděla v parku a až kolem 2 ráno se dostavila domů. Mina jí samozřejmě hned pozdravila a hned jí odvedla k pytli granulím. Gina se jejímu chování zasmála a tak bylo krmení její malé bestie první věc, kterou doma udělala. Dále trochu uklidila v rytmu keltské a vikingské hudby a nakonec se usadila na parapetu ve svém pokoji. Byla ráda, že znovu byla ve svém volném oblečení a ne v těch titěrných šatech. Najednou uslyšela zvonek. Trochu znejistila, protože nikdo v tak pozdní dobu nechodil.
Opatrně otevřela dveře a když zahlédla tmavovlasého upíra, vydechla úlevou a otevřela úplně.
,,Potřebuješ něco?''Založila si ruce na prsou. Upír si jí změřil pohledem a i když se snažil tvářit důležitě, oblečení ho rozrušovalo. Gina si toho všimla, proto si odkašlala a nadzvedla obočí.
