Setkání z války /Vilkinhof/

„Aby ti něco udělal,"

„Jak jako vrátil?" nechápal na poprvé Roman. „Je zpátky v Rubavě a dá mi to pěkně sežrat," odpověděl nepřítomně David a díval se do zdi, stále se snažil přijít na to, co tím Adam myslel. Oba jen tak mlčky seděli na sedačce na lékařáku a přemýšleli co dál. „Myslel to vážně? Vždyť měl v sobě drogy," snažil nad tím přemýšlet trochu jinak Roman. „Neměl v sobě nic, ty zorničky se mu nakonec srovnali. Znám ho dost dlouho, vím kdy to myslí vážně a kdy ne," nesouhlasil David, „navíc je to teď ještě složitější." „Ani jeden jsme to nemohli vědět," snažil se to odlehčit Roman. David radši mlčel, nechtěl do toho tahat i Romana, ale zároveň nechtěl, aby se mu něco stalo. „Akorát se nechce pomstít jen mě," David se snažil opatrně naznačit, že i Roman je v nebezpečí. Adam se chce pomstít a určitě to víc odnese Roman, protože je v nebezpečí skoro pořád. „Jak to myslíš?" zeptal se Roman, který věděl co tím David myslel, ale chtěl víc informací. „Je jasný, že půjde víc po tobě, protože na nějaké mé usvědčení nemá dost důkazů. Adam taky není úplně blbý, i když," rozpovídal se David nechtěně, jen doufal, že se Roman nebude ptát. „Nechceš mu to zkusit ještě rozmluvit? Aby to neřešil hned takhle," hledal jiné východisko Roman. „Adam je hrozně tvrdohlavý a chce se mstít, je to hrozná kombinace a zároveň s jeho kontakty dost nebezpečná," odmítal David, věděl, že z tohohle není cesta ven. Roman jen kývl, že chápe. „Je to hajzl, který se nevzdává a dotáhne to do konce jako všechno, teda skoro všechno," pokračoval David, „zmlátili ho ti dva chlapi co byli tady na urgentu pro tebe. Já jsem jim to rozmluvil, akorát Adam asi neměl na zaplacení. A teď si to vybíjí na mě a na tobě." Roman se na něj jen podíval, překvapilo ho co David řekl. „Nechci, aby ti něco udělal," David zvedl hlavu tak, aby Romanovi viděl do očí.