Nerozhodný [MadaNaru - Čtenářská povídka] ✓

10. Podmínky

Šli vedle sebe klidně potemnělou ulicí, kterou osvětlovalo jenom skoro až nevýrazné světlo pouličních lamp.

,,Tak jaký podmínky máte na mysli," vydechnul Naruto a vrazil si ruce do kapes.

,,Každý pátek po těláku u mě v kabinetu... Až do konce školního roku."

V Narutových očích se zalesklo.

,,Se vám to nějak zalíbilo," uchechtnul se.

Madara pohodil rameny.

,,Jsem prostě zvědavej, jestli ho do tý pusy nacpeš celýho,"

Blonďákem projel malý a příjemný pocit vzrušení, když si vzpomněl na to, co Madara ukrývá pod svými kalhotami.

,,Přestaneš kouřit,"

Naruto se na něj naštvaně podíval.

,,Fajn," zavrčel.

,,Tak mi naval tu krabičku," 

Blonďák s povzdechem nahmatal v kapse kalhot rozdělanou krabičku cigaret a podal jí svému profesorovi do ruky. Ten si jí okamžitě k sobě schoval.

,,Přestaneš chlastat,"

,,Có? To nemůžete! To by bylo děsně podezřelý, kdybych zrovna já nechlastal! Aspoň dvě piva tejdně, když už nebudu kouřit!" podíval se na něj Naruto naštvaně a začal smlouvat.

Madara musel zhodnotit, že tohle byl možná docela dobrý argument. Nepotřeboval ani on ani Naruto, aby někdo kolem nich začal čuchat.

,,Fajn, maximálně dvě piva týdně, ale ne v tomhle klubu... Dáš si je prostě někde jinde. Je mi jedno kde, ale tam už prostě ne."

,,Takže mám jako ještě navíc zákaz chodit do tohohle klubu?"

,,Do všech,"

,,Có?! A jak to mám jako ostatním vysvětlit?"

,,Ukecanej seš dost, na něco určitě přijdeš," uchechtnul se černovlasý muž.

,,Jste děsnej," zavrčel blonďák.

,,Další podmínkou je zachování mlčenlivosti,"

,,Jako kdybych se chtěl chlubit tím, že hulím péro svýho třídního, kterej mě vydírá sociálkou," protočil ironicky Naruto modrýma očima.

,,Přestaneš bejt drzej na ostatní učitele, na mě si klidně drzej buď, je mi to jedno, s tebou se pak vypořádám po svým,"

,,Nemáte těch podmínek nějak moc?" houknul na něj Naruto.

,,Máš s tím nějakej problém?" podíval se na něj Madara temnýma očima.

,,Jo, taky jednu mám," zabručel.

,,Myslím, že nejsi v pozici, aby sis mohl diktovat podmínky, ale budiž. Jakou máš podmínku?"

,,Přestaňte se chovat k ostatním jako totální kokot. Buďte trochu milejší... Copak se vám líbí, že se vás půlka školy bojí?"

,,Když učitel nemá respekt, není to správnej učitel," odvětil Madara.

,,Ale třeba Sasori s Deidarou respekt mají a to učí jenom pitomou výtvarku a chemii," namítnul Naruto.

,,Oba dva jsou jetý," protočil Madara očima.

,,Jsou skvělí náhodou. Hlavně Deidara. Snaží se tu hodinu udělat zábavnou."

,,Jistě, a potom na něj chodí rodiče do školy, že jim jejich děcka nechali vybouchnout kuchyň," ušklíbnul se černovlásek.

Naruto pokrčil rameny.

,,Neříkám, že mě se to taky nepovedlo, ale strejda tohle neřeší,"

,,Říkáš svému opatrovníkovi strejdo?"

,,Jo, známe se už strašně dlouhou dobu... Nevím proč, neví to ani on, ale naši ho nechali napsat do závěti, aby mě dostal do péče, kdyby se jim něco stalo," posmutněl lehce Naruto.

Na tohle neměl Madara co říct. Utěšování rozhodně nebyla jeho parketa.

,,Tak přestanete se chovat jako kokot nebo ne?" podíval se na něj mladík a v očích mu zase hrály zábavné jiskřičky.

Třídní se na něj překvapeně podíval.

,Vydržel být smutný jenom několik vteřin,'

Nakonec přikývnul.

,,Nebude to ale ze dne na den. To by bylo taky dost podezřelý... Ale nemysli si, že se budu chovat jako nějakej beránek."

,,To ani nechci, jen prostě... Buďte mírnější a možná se občas trochu pousmějte. Ta vaše nepřístupná a drsná maska je fakt na hovno,"

Madara se ušklíbnul.

,,Měl jsem prostě takovou výchovu,"

,,Výchovu? Co to je proboha za výchovu?!"

,,Otec mě a mému bratrovi kladl na srdce, že emoce jsou naprosto zbytečné. Akorát škodí, hlavně když jsou vidět. A když se je naučíš zakrývat, nikdo nebude vědět, co si právě myslíš, nebo cítíš, víš? Nepřístupná maska schová bolest, ale i radost. Otec například nesnášel, když jsme si jako malí třeba odřeli koleno a díky bolestné grimase k nám přiběhla matka, která nás politovala a pofoukala nám bebíčka. Lítost je pro slabochy. Bolest je pro slabochy. A hlavně emoce jsou pro slabochy, říkal."

,,To je dost smutný ne?" zamumlal Naruto, který byl z jeho vyprávění dost zaražený.

Madara mykl rameny.

,,Jak se to vezme. Dost ti to v životě pomůže. Když se tváříš tvrdě a nepřístupně, nikdo si s tebou nemůže vytřít zadek. Kamenná tvář a tvrdé rysy ti zaručeně dopomohou k respektu."

,,Ale... To jste nemohl mít žádný kamarády ne? Jestli jste se choval takhle."

,,Neměl a ani jsem o ně nestál. Nebyl jsem ten typ, co by rád vymetal kluby, nechal si pumpovat žaludek v sanitce, užíval si každej týden s někým jiným. Já rád studoval a vzdělával se."

,,Takže nemáte žádný kamarády?"

,,Vlastně ne... Nemám nikoho," zamumlal zamračeně Madara.

,Proč se mu tu do hajzlu vůbec svěřuju? Co takovýhle pískle může vědět o životě?'

Naruto byl chvíli zticha. Což byl pro něj opravdu úspěch. Pak se na Madaru nakonec podíval a zářivě se na něj usmál.

,,Já budu váš kámoš... Samozřejmě v rámci mezí, páč jste na mě moc starej... A taky se nesmíte chovat jako kokot." řekl hrdým a rozhodným hlasem, což donutilo Madaru se krátce a uvolněně zasmát.

Tenhle kluk nepřestane jen tak překvapovat.

,,Myslíš, že stojím o přátelství s nějakým ukecaným a drzým štěnětem, co nezná v ničem mez? Kterému neříká nic slušné vychování a kázeň?" pozdvihl zábavně obočí.

,,Berte nebo nechte bejt, ale pochybuju, že dostanete další takovou nabídku," uchechtnul se Naruto. 

Pak se zastavil na místě a zvednul hlavu.

Madara udělal ještě dva kroky navíc, než se zarazil, když zjistil, že ho to pískle nenásleduje. Otočil se na něj s tázavým výrazem.

,,Co je?" zeptal se ho.

,,No, ehm... T-tady bydlím," zakoktal se najednou zničehonic blonďák a podíval se na malý rodinný domek, ,,M-můžeme se vrátit nebo," zadrhnul se a jeho tváře dostaly nachový nádech.

,,Nebo?" pozdvihl Madara obočí a zvláštně se mu zalesklo v očích.

,,Nebo vás můžu pozvat dál,"

Otázky pro nadcházející kapitolu:

1) Přijme Madara Narutovo pozvání?
2) Pokud ano, co se bude dít? A pokud ne, na co se Madara vymluví?