22. Sebekontrola na pokraji propasti

624 51 7
                                    

Madara byl tím náhlým pohybem a neuvěřitelně měkkým dotykem tak vykolejený, že pár sekund jen stál a nebyl schopen ničeho dalšího. Vzpamatoval se až v době, když mladší a menší blonďák nasál drze jeho spodní ret a poněkud hrubě a žádostivě ho do něj kousnul. Nebezpečně zavrčel. V první chvíli měl chuť se odtrhnout a pořádně toho kluka profackovat a seřvat ho, co si to teď sakra dovoluje, ale měkkost a hebkost jeho rtů, chtivost a naléhavost jeho polibků jej tak moc oblbla, že se přidal. Rukou zajel blonďákovi zezadu do vlasů a prudce trhnul, aby chlapec zaklonil hlavu a on tak mohl polibek prohloubit ještě víc, Druhá ruka pevně objímala blonďáka kolem zad a tiskla si ho na svoje pevné tělo. Jazykem dorážel na ten jeho a proplétal ho s ním tak divoce, že chvíli nevěděl, komu ten jazyk patří a čí ústa to právě jsou, co plení. 

Ze skoro totální agónie ho do kruté reality probral až dotek Narutovi dlaně pod jeho neformálně vytaženou košilí z kalhot. Odtrhl se od něj a znovu ho přirazil ke zdi.

,,Co. To. Kurva. Děláš." zavrčel nebezpečně a zrychleně oddechoval.

Krev mu bušila ve spáncích a ne jenom tam. V kalhotách měl z toho pitomého polibku ta těsno, že m přišlo, že se jeho mužství uškrtí.

,,To, co jsem měl udělat už minule," zapředl Naruto.

Modré oči měl podlité spalující touhou, líčka jemně znachovělá a rty rudé a lehce napuchlé. 

,,Co. Po mně. Chceš." nedokázal pořádně ani zformulovat otázku, spíš jenom odsekával jednotlivá slova, co mu právě přišla na jazyk.

,,Chci, abys mě ošukal,"

Kdyby do něj jeho otec nehustil pořád kecy o sebekontrole a ovládání se, Madara by nejspíše zakňučel jako raněné zvíře z toho, co Uzumakiho prosba udělala s jeho rozkrokem.

Naruto si připadal, že to ani není on. O co, že ho tu vlastně požádal? Vždyť má přece Sasukeho! Nebo ne úplně, ale tráví s ním dost času a jemu s ním fajn, tak co to sakra dělá?!

,,Byl byste první... Pane profesore..." špitnul tiše a hraně nesměle.

Madarovy temné oči se rozšířily. 

,,C-co?"

Naruto si stoupnul na špičky a natáhl se k jeho uchu, které špičkou jazyka olíznul, až se muž stojící proti němu lehce zachvěl.

,,Že byste byl první... Vždycky jsem byl nahoře ten já... Ve mně. Nikdo nikdy nebyl." šeptal vábivě, až se opravdu nepoznával, ,,Ale děsně moc chci cítit vaše tvrdý a macatý péro v mým zadku,"

Tohle bylo na Madaru už vážně moc. Vážně se mu tady takhle lehce nabízí? Co má jako za lubem? Vážně by byl první v tom jeho úzkém panickém zadečku. Madara se v duchu skoro až roztékal blažeností.

,,Vypadni," zaskřípěl tiše mezi zuby.

Naruto se odtáhnul od jeho ucha a překvapeně se na něj podíval.

,,Vypadni," zopakoval znovu Madara a odstoupil od něj do bezpečné vzdálenosti.

Jeho sebekontrola se začínala hroutit jako domeček z karet a nezbývalo moc, aby toho kluka tady ohnul a vymrdal mu duši z těla... Jenže... Pokud by měl být opravdu jeho první... Nechtěl mu ublížit a pak se užírat špatným svědomím. 

,,Vypadni, nebo tě chytnu za límec a vyrazím s tebou dveře," zavrčel na něj.

Naruto zrychleně sebral batoh, který mu v momentě, kdy s ním Madara skoro až praštil o zeď, vypadnul z ruky a zmizel z jeho kabinetu. Cítil se poníženě, zraněně, hloupě a... A na dně. Odmítnul ho. Odolal mu. Jak to sakra? Myslel si, že ho chce.

,Počkat... Od kdy chci ale já jeho?' vrtalo mu hlavou, když pospíchal na hodinu informatiky, která před pár minutami už začala.

º•º•º

Madara stál v místnosti stále na místě. Ruce měl zatnuté v pěst a zhluboka dýchal. Snažil se najít skoro naprosto ztracenou kontrolu nad situací. Málem ho tu ohnul. Vážně, stačilo málo a už by si tu rozdávali nejspíš na stole nebo na zemi.

,Co to mělo kurva bejt?! Chtěl mě vyzkoušet nebo co?!'

Vztekle přistoupil k pracovnímu stolu a rukou smetl všechno, co se na něm nacházelo.

,Tohle tě přijde draho, chlapečku. Se mnou si rozhodně zahrávat nebudeš.'

º•º•º

Naruto se přes esemesku omluvil během informatiky Sasukemu, že dneska se pro něj nestaví, jak měli domluvené. Nějak by se mu nedokázal podívat do tváře. Možná bylo dobře, že to Madara zarazil ještě v zárodku, protože pak už by se na něj nebyl schopný podívat asi nikdy. Vymluvil se na to, že mu není zrovna nejlíp a půjde se domů proležet, aby náhodou nebyl nemocný a nepřišel tak o účast na olympiádě.

To mě mrzí, ale vylež se. Pořádně se zachumlej a mysli na to, že ležím vedle tebe, hm? Až se budeš cítit líp, napiš. Budu čekat.

Narutovi bylo ze sebe zle. Bože, právě tady lhal svému potenciálnímu příteli o tom, že je mu zle a musí se vyležet, místo toho, aby se tomu postavil jako chlap a přiznal se, že se v kabinetě líbal s jeho strejdou. To, že po něm chtěl sex by asi nepřiznal, to líbání by naprosto snačilo.

,Seš nechutnej, Uzumaki. Vážně se jdi už zahrabat někam hodně hluboko pod zem.' pomyslel si zhnusený sám sebou.

Nechtěně však musel přiznat, že ten jediný, ne moc dlouho trvající polibek v něm zažehl tak spalující chtíč po něčem víc, že to snad nikdy necítil. Kam se hrabaly Sasukeho poměrně nezkušené polibky. Nezkušené... Hm, možná mu to jen tak přišlo. Pro něj nezkušené byly, když to mohl momentálně porovnat. Madara líbal stokrát, ne, tisíckrát líp. Nehledě na to, jak by asi šukal...

,Uzumaki, kurva, dost už! Vzpamatuj se sakra! Tohle nikam nevede. Musíš na něj hodně rychle zapomenout. Vymazat ho z paměti. Dělat, že se nikdy nic nestalo a soustředit se jenom na jeho předměty. Nic víc, nic míň... Stejně by to nikam nevedlo. Je o dvaadvacet let starší, než ty... Co by s tebou jako dělal?'

Naruto však moc dobře věděl, co by dělal s ním. Kousnul se tak moc silně do spodního rtu, až v puse ucítil kovovou pachuť krve. Aspoň díky téhle bolesti na chvíli vypnul relativně přemýšlející část mozku a spíše se soustředil na vysávání krve a olizování rány.

º•º•º

Po škole zamířil rovnou domů. Děkoval bohu, že na třídního nikde už nenarazil. V autobuse si sednul od všech známých lidí, co nejdál to šlo. Přilepil se na okno, jako kdyby jím chtěl propadnout. Dal si do uší sluchátka a pustil si hudbu tak hlasitě, že z toho málem ohluchnul. Další věc, na kterou se soustředil víc, než aby mohl přemýšlet nad tím, co se stalo a co se možná teprve stane.

Otázky pro nadcházející kapitolu:

1) Co se stane dál?
2) Jak dlouho bude Naruto předstírat před Sasukem, že je ,,marod"?
3) Jak se k Narutovi Madara druhý den zachová?
4) Neprozradí Madara nic Sasukemu?
5) Co zvláštního se stane na hodině tělocviku, která je zároveň přípravkou na olympiádu?

Nerozhodný [MadaNaru - Čtenářská povídka] ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat