Nerozhodný [MadaNaru - Čtenářská povídka] ✓

24. Musíš se rozhodnout

Komentujte, komentujte, komentujte! Ať můžu psát dál, protože sama jsem sakra moc nedočkává, jak to vlastně dopadne :D
P.S.: To menší ,,drámo" jsem si prostě nemohla odpustit. To máte za to, že jste tam chtěly úryvek SasuNaru :D 

Ještě chvíli stáli mlčky v objetí a užívali si blízkost toho druhého. Kradli si vzájemně teplo a dýchali tu opojnou vůni, kterou vydávali.

Naruto se pak od něj jemně odtáhnul a zahleděl se mu do černých očí. Nikdy by nevěřil, že i Madara dokáže být poměrně jemný a ohleduplný a rozhodně od něj nečekal to, že by ho obejmul. Začínal mu v hlavě znovu dělat zmatek.

,,J-já... Myslím... Myslím, že vám věřím, ale... Potřebuju prostě čas na to, to vstřebat," zašeptal trochu nervózně.

Černovlasý muž ho tiše pozoroval. Sledoval každičký záchvěv té krásné tváře, sledoval roztahování a zužování jeho zorniček a hloubku jeho překrásných modrých očí, ve kterých se teď zračila lehká nervozita, přemýšlení, ale zároveň i odhodlání a možná špetička touhy. Sklonil k němu proto svou hlavu a jemně, opravdu jemně spojil jejich rty.

Blonďákovy ruce, které doteď spočívaly volně položené kolem jeho těla, vyrazily kupředu, aby chytly Madarovu košili na zádech a pevně si ho k sobě přitáhly. Prohloubil polibek a pootevřel rty, ze kterých okamžitě vymrštil svůj jazyk a začal se probojovávat. Zasténal mu vzrušeně do rtů, když ucítil pevné ruce, jak ho chytly za pozadí a zmáčkly ho. Pak ho podepřely a vysadily si ho do náruče. Nohama se zaháknul kolem jeho boků.

Madara udělal dva dlouho kroky dopředu, aby mohl Narutovo tělo narazit na zeď a získat tak skvělou rovnováhu a úžasné třetí rozkroku o rozkrok.

Narutovy ruce objaly jeho krk a skoro až žádostivě si ho na sebe tiskly. Divoce ho líbal a jazykem neustále dorážel na ten jeho. Kradli si dech, míchali svoje sliny, občas jejich zuby narazily o ty druhé, jak moc vášnivé to bylo.

,,Kurva... Já tě chci... Hrozně moc," vzdychnul Naruto a nasál jeho spodní ret.

Jeho rozjímání nad tím, že si musí všechno promyslet a vstřebat nově získané informace bylo tatam. Všechno s Madarou bylo tatam.

Tentokrát to Madara už nevydržel a tiše mu zavyl do rtů. Jenže tady prostě nebylo vhodné místo. A rozhodně to nebyla zrovna vhodná doba.

,,Tady... Tady ne, Naruto," zamručel mu do rtů.

Jednou rukou ho stále přidržoval a druhou vjel pod jeho triko, aby se mohl dotknout té hebké pokožky. Sám si protiřečil. Říká mu, že tady ne, ale přitom se mu dobývá drze pod triko.

,,Není vhodná doba,"

,,Není vhodná doba?" nechápal blonďák.

,,Máš přece Sasukeho, ne?... A já nehodlám bejt nějaká pitomá náhražka jenom proto, že má zaracha a nemůžete se spolu pořádně vídat," odpojil se od jeho rtů a zadíval se mu hluboko do očí.

Blonďák něco nesrozumitelně zamumlal a tiše zavrčel. Byl tak blízko, sakra!

,,Musíš se rozhodnout, co vlastně chceš," zašeptal starší muž a vtiskával mu několik drobných pusinek na ústa.

,,Když... Když já chci... Asi vás oba," zarděl se blonďák stydlivě.

,,Prosím?!" překvapeně se na něj podíval tmavovlasý.

,,N-no... J-já... Nevím. Mám v hlavě zmatek, sakra!" zaúpěl nešťastně mladík.

,,Naruto... To nejde ale," zavrtěl Madara hlavou, ,,Upřímně nemám nic proti trojce, ale rozhodně do ní nepůjdu s mým synovcem!" ušklíbnul se.