Nerozhodný [MadaNaru - Čtenářská povídka] ✓

28. Vyznání

No... Nejdelší kapitola je tu ^-^

Madara v klidu a v tichosti rozložil gauč, na který poté přinesl polštář a peřinu.

,,Už jsem se leknul, že spolu budeme spát v jedný posteli, když jste si mě sem tak hezky nastěhoval," zabručel sarkasticky Naruto a opíral se přitom o berle.

Madara jeho poznámku raději ignoroval.

,,Chceš něco k jídlu nebo k pití?" otočil se na něj muž, když dochystal provizorní lože.

,,Chci, aby se tohle nikdy nestalo," zavrčel Naruto a začal se belhat ke gauči.

Madara si povzdechnul.

,,Tady budu spát já, ty budeš spát v ložnici. Mám velkou postel, u které mám jistotu, že z ní nesletíš na zem a nerozbiješ si hubu znova,"

,,Hodláte ze mě pořád dělat totálního debila?!" vyjeknul na něj pobouřeně Naruto a sevřel berle v dlaních silněji.

,,Totálního úplně ne, ale debil seš," ušklíbnul se starší.

,,Za tohle všechno můžete vy!" začal znovu štěkat.

Opět se v něm začal hromadit vztek. Hlavně z toho, že jeho vyhlídky na olympiádu jsou nenávratně v tahu.

,,Kdyby si se sem nehnal, neztropil tady scénu a nezdrhnul jako srab, nic z toho by se to nestalo,"

,,Zkazil jste mi šukání, copak jsem to mohl nechat být, krucinál?!"

,,Spíš jsem tě uchránil od toho, abys byl pak zklamanej,"

,,Zklamanej? Proč zklamanej?!"

,,Protože Sasukemu jde vyloženě jenom o tohle. Na začátku je pozorný, milý, ohleduplný, hodný a pak když konečně dostane to, co chce, nemilosrdně druhého odkopne. To je prostě jeho styl."

,,Za to vy jste evidentně svátost sama, že jo?!"

Madara se na něj posmutněle podíval.

,,Je mi jasný, že mi věřit nebudeš," myknul rameny, ,,ale to je tvoje věc. Já ti na to řekl jenom svůj názor. Vím, jakej Sasuke je a nechci, aby si byl další na jeho seznamu."

,,Do prdele ale to je moje věc! Co když ho chci jenom já na šukání, hm?! Co když si s ním chci užít a víc nic?!"

,,Tomu nevěříš... Navíc ty takovej nejsi,"

Naruto mrsknul vztekle berlemi o zem, až to zadunělo. Udržoval rovnováhu jenom na jedné noze a ruce zatínal v pěst.

,,Jak vy kurva můžete vědět, jakej jsem?! Vůbec mě neznáte! Byl jsem vám dobrej jenom na kuřbu, ani zašukat jste si se mnou nechtěl! Proč?! Proč jako?! Donutíte mě se do vás zamilovat a pak mě odkopnete! A přesto mu furt kazíte nějakou možnost vztahu! Já už se v tom nevyznám, ttebayo! Vy už si taky sakra uvědomte, co do prdele chce-" 

Narutovo vztekání a nadávky skončily v okamžik, kdy si ho Madara za paže drsně přitáhnul do náruče a vrhnul se mu dravě na rty.

,,Už drž hubu, konečně," zavrněl mu do nich a jazykem obkroužil jejich konturu.

Naruto tiše vzdychnul a jazykem se protáhnul za hradbu Madarových zubů a jemně do jeho jazyka tím svým šťouchnul, aby ho probral.

Jejich jazyky se v ten moment začínaly proplétat jako hadi. 

Madarův stisk na Narutových paží nepovoloval, spíše ještě zesílil. Cítil svůj pomalu tuhnoucí rozkrok, do kterého se nalévala krev. Zvláštní, co s ním dokáže udělat jeden jediný procítěný polibek. Přišel si trochu jako nevybouřený puberťák.