Tajemství vlků 1: Tajemství Alfy (DOKONČENO✔️)

XX. Sen se stal skutečností

Smečka už třetí den putovala zpět k jejich území. I když v noci spali, tak byli unavení. Putovali již dlouho, teda až na Veklara s Paddei, kteří měli narozdíl od zbytku dostatek sil, protože necestovali tak dlouho, a mohli hlídat smečku Paddeina bratra během noci.
Blížili se k území, které patřilo Teklarsovi, Aniraze a jejich synům.
V Alasce se objevil pocit úzkosti, který doprovázel vzpomínku na to, co po ní chtěli. Srst se jí zježila, svaly napnuly a ocas s ušima stáhla. Zničehonic se jí chtělo strašně zvracet. Žaludek si dělal, co chce, jako by ho měla prázdný a zároveň se potřeboval zbavit úplně všeho.
Takže jakmile jí do čenichu udeřil pach krve, nezvládla to, odběhla stranou a začala se dávit.
Dial neotálel a později stál vedle ní a starostlivě ji pozoroval. ,,Dobrý?" Optal se, když viděl, že Alaska už zvracet přestala.
,,Um.. Jo..." zahuhlala a oklepala se.
,,Alfo?" Ozval se Targadan.
Dial s Alaskou se na krémového vlka s hnědými fleky otočili a sledovali, jak celý ztuhlý stojí a zírá před sebe.
V tu chvíli ale zjistili, že tak nezírá jen Targadan, ale i Sotha, Faina a Adani. Sothě bylo špatně z pohledu na pět mrtvých vlků, její žaludek se houpal ze strany na stranu. Faina se tvářila vyloženě otřeseně, v očích čirý děs. A Adani se z očí valily slzy strachu.
,,Co to-?" Hlesl Dial a slefoval, jak Alaska celá napjatá vše pozorovala z co největšího povzdálí.
První, kdo se odvážil jít k mrtvým tělům blíž, byl Veklar a následovala ho Paddei, oba s nakrčenými čenichy a odporem v očích očichávali mrtvá těla, která už byla napůl hlavním chodem různé havěti ze země.
,,Jsou mrtví tak tři až čtyři dny..." zhodnotil situaci Veklar a měl co dělat aby se nezačal dávit.
Paddei se zhnuseným heknutím od těl odstoupila a vrátila se společně ke smečce.
,,Je tu cítit Asadrim," poznamenal Fishen a v tu chvíli s sebou všichni trhli, když za s sebou uslyšeli hlasitý medvědí řev.
Všichni se prudce otočili a sledovali, jak se zpoza stromů vynořil obrovský medvěd.
V tu chvíli se Dialovi i Alasce vybavil sen, který se oběma zdál.
Dial věděl jedno- musí svou družku ochránit!
,,PRYČ!" Zavyl instinktivně Siol, když se k nim medvěd rozeběhl a mocně mávl tlapou až k zemi srazil Sothu, ke které se rozeběhl Fishen, aby jí pomohl na tlapky.
,,Rychle! Odlákám jeho pozornost a vy ho napadnete!" Vyštěkla v Paddei.
,,Ale beze mě ne!" Zavrčel Veklar a strhl svou družku k zemi, aby se vyhnuli medvědím tesákům.
,,Alasko!" Štěkla Paddei a rychle se rozeběhla ke zlatavé vlčici, která se snažila zdrhnout a medvěd běžel za ní.
,,ŠUP!" Rozhodl Veklar a s Paddei po boku se rozeběhli k Alasce a medvědovi aby na něj Alaska nebyla sama.
Dial si začal uvědomovat, jak moc je to tomu snu podobné. A musel jednat. Zaštěkal několik rozkazů na svou smečku a rozeběhl se za medvědem.
Alaska kličkovala mezi stromy v naději, že tím medvěda setřese, Paddei i Veklar její záměr pochopili a snažili se jí pomoci. Jenomže ty stromy s medvědem skoro nic neudělaly.
Medvěd zuřivě vrčel a řval jak se snažil ze sebe vlky, kteří na něj skákali a zabodávali mu tesáky a drápy do kůže, setřást.
Vlci ze smečky ale byli neúnavní. Jakmile byl nějaký člen jejich smečky v nebezpečí, rozhodně se smečka nezastavila před ničím, aby ostatním pomohla. A teď byli v nebezpečí rovnou tři NOVÍ členové, z toho jeden byla sestra Alfy, druhá byla družka Alfy a třetí druh Alfovy sestry.
Zlatavé vlčici se v očích odráželo zděšení, běžela, co jí síly stačily. Medvěd ji i její přátele Paddei a Veklara bohužel doháněl.
Za medvědem se hnala celá vlčí smečka v čele s Dialem.
,,ROZDĚLTE SE!" Zavyl rozkaz hnědobílý Alfa. Alaska se podívala na Paddei i Veklara, ti přikývli.
,,Na tři," rozhodla zadýchaně bílošedá vlčice a snažila se dávat pozor, kam šlape. ,,Jedna."
Veklar jí ihned doplnil: ,,Dva."
,,Tři!" Vyštěkla Alaska a hned na to ona a Paddei stočily svůj směr doprava, zatímco Veklar uháněl doleva.
V tu chvíli medvěd nevěděl, kam má běžet, na to ho dohnala celá vlčí smečka a jednotliví vlci se s ním začali prát.
Veklar, Paddei a Alaska se k nim ihned přidali. Uhýbali medvědovým tesákům, drápům a snažili se ho přemoct.
Jenomže nic nemůže jít hladce. K jejich smůle. Nebo spíš k Dialově.
Hnědobílému vlkovi se teď před očima odehrával ten nejmučivější zpomalený záběr všech dob. Nedokázal pořádně nic udělat, když zničehonic medvěd napřáhl tlapu směrem k Alasce, která mu zabořovala tesáky a drápy na krku, a trefil ji do boku. Takový naráz zlatavá vlčice nečekala, vyděšeně a bolestně zakňučela a už letěla vzduchem, dopadla na zem a její hlava dopadla na kámen.
,,ALASKO!" Zavyl zděšeně Dial a rozeběhl se k ní bez ohledu na to, že na něj štěká Paddei: ,,DIALE NE!"
Zbytku smečky se naštěstí povedlo medvěda skolit.
,,Alasko," vydechl hnědobílý vlk a sklonil k ní hlavu, jemně do ní dloubl čumákem.
Smečka nechala medvěda medvědem a šli se podívat, jak na tom Alfa s jeho družkou jsou.
Alfa olízl zlatavé vlčici čumák a ucho. A za chvíli se k jeho citlivým uším dolehlo nepatrné Alasčino zakňučení.
,,Žije! Rychle. Musíme ji dostat do tábora," zavelel a zavrtěl ocasem.
Na zbytku smečky bylo vidět, že se jim ulevilo. Později Alfa s Paddei společně bezvědomou vlčici táhli k táboru a zbytek smečky se uchopilo medvěda, takovou kořist si nemohli nechat ujít.
Sen se stal skutečností...

/Gratuluji Itanela, která správně vytušila, že sen, který se zdál Dialovi a Alasce nebyl jen tak ledajaký sen. Gratuluji vytušení, že jde o předzvěst.

Wolfy2743\