1.

18 2 3
                                    

Věnuji Crazy_Lost_Memory

Sanako  se probudila. Byl to obvyklý nudný den, tak moc obvyklý, že na něm něco nesedělo, neměla ale ponětí co.

Vešla do školy a ucítila na sobě pohledy všech lidí. Už dávno nebyla 'ta nová', šlo o něco jiného, mnohem, mnohem horšího. Něco co jí děsilo mnohem víc než malé dítě duch pod postelí. On.

Stál tam jako obvykle. Proč se vlastně bojí k němu přiblížit vždyť ani neví jak se jmenuje. Sanako zaťala ruce v pěsti a prošla okolo něj jak nejrychleji dovedla.

Minori Watanabe  jí propíchl pohledem,  pohodil hlavou, tak že mu jeho černé vlasy spadly do očí a lechce se ušklíbl.  Sanako jenom pospíchala do třídy, úzkost jí omotávala jako had škrtič. Pomalu ale docela.

Chika Hattori jí ze zadu chytila za batoh a vypískla ,,Ale, ale. Kdo se to odvážil do školy. Malá ustrašená Kobayashi." Pak Sanako se svým vysokým smíchem pustila. Celá třída se smála, jako obvykle. Sanako si jen povzdechla. Zakryla si uši, nemohla a nechtěla je poslouchat. A to všechno jenom kvůli pitomímu úkolu do literatury. Pohled jí utkvěl na Minorim. U jeho lavice stál hlouček lidí. Zatím co jí se život zhoršil, jeho si začaly všímat holky a celkově se jeho popularita zvedla z průměrného na vysoce nadprůměrného .  Odvrátila oči a povzdechla si.

○🌸○

Stalo se to před týdnem.

Učitelka literatury Jonesová, která se do jejich městečka přestěhovala nedávno, zavřela dveře. ,,Takže děcka, dneska budeme psát slohovku, na téma vysněný partner.

Třídu zaplavil šepot a smích nejen holek, pro které tohle byla ta nejlepší příležitost, zjístit kdo se komu líbí.

Minori protočil očima, literaturu nesnášel a téma které učitelka vybrala bylo absolutně katastrofální.

,,Vysněný partner,pche, taková blbost." Řekl si sám pro sebe

Učitelka začala rozdávat papíry a posléze vysvětlovat jak postupovat. Co napsat první a co poslední. 

Minori uchopil tužku a začal něco psát. Neměl žádnou vysněnou holku, ani kluka. Začal tedy psát o nikom.

Ten člověk neexistoval. Nejspíš.

○🌸○

Sanako polkla. Začala psát, o člověku, který by jí rozuměl. O někom koho by si přála najít ale prostě to nešlo. Nechtěně ale přece se její výtvor začal podobat Minorimu. Sama si to neuvědomovala, možná jen maličko ale to ignorovala. Za chvíli měli odevzdávat a nemohla přece začít od znova.

Podepsala papír a dala ho učitelce. Jonesová přikývla a věnovala jí krátký úsměv. Sanako, i když o to nestála, byla její oblíbenkyně.

Když měla vybrané všechny slohovky, pustila je domů dřív.

○🌸○

A pak už to šlo jenom z kopce.

Učitelka jí řekla aby její 'jako obvykle úžasný' výtvor.

Když dočetla a podívala se na třídu která obvykle vypadala nezaujatě, si teď vzrušeně šeptala.

Minori zvedl hlavu a podíval se na ni. Sanako pomalu došlo o co se jedná. Zrudla a sedla si.

A tak to začalo.
 

○🌸○

Creators note.

Ahoj, ahoj! Tohle je moje první kniha. Doufám, že se Vám bude líbit. Pokud jsou nějaké nejasnosti ohledně děje nebo postav, zodpovím je, pokud to nebude spoilovat.

Taky takový malý tip na úžasnou knihu od autorky Crazy_Lost_Memory
Tajemství smrti rozhodně stojí za přečtení!
Doufám že se uvidíme u další kapitoly.

Ps. 2. Kapitola bude delší 😂✌

-Chaos

516 slov

      

Dopisy Pro NikohoKde žijí příběhy. Začni objevovat