Chvíle lásky | ✔️

32. kapitola | Vlk je nezkrotné stvoření

/20.11. 1977/

,,Pozdravuj svého dědečka, Stefani," zvolal na konec profesor Kettleburn, když se loučil se svou nejlepší studentkou. ,,Ta rada ohledně Kůrolezů byla velmi užitečná!"

,,Budu, budu, pane profesore," pousmála se hnědovlasá Mrzimorka a vzala za kliku od dveří, které vedly ven z jeho kabinetu, ,,na shledanou!"

Dveře zavřela a chystala se směrem do Mrzimoru, aby se připravila na večeři. Ale v tu chvíli se na chodbě objevil Sirius Black a v ruce držel květinu. ,,Siriusi! Co tady děláš?" usmála se od ucha k uchu a on se šibalsky zaculil.

,,Chtěl jsem ti udělat radost a dát ti tohle ještě před večeří," prozradil se mladý Black a předal jí gerberu. ,,A také jsem s tebou chtěl mluvit o Remusovi."

,,O Remusovi?" zopakovala překvapeně Stefani a píchlo jí u srdce. Pokaždé, když toto jméno slyšela, tak se jí sevřelo hrdlo, protože stále mu nedokázala odpustit to, jak se zachoval. ,,Co s ním?"

,,Neříkej mi, že empatické stvoření jako ty si nevšimlo, jak se tvářil dnes na té dece," naťukl ji černovlásek. ,,Chci říct, myslím, že mu dost ubližuje vidět, jak jsem součástí tvého těhotenství a on není."

,,Mám pocit, že to bylo jeho rozhodnutí," odvětila chladně. ,,Už měsíc měl možnost přijít a promluvit si o tom. Ale jestli nedokáže ani tohle, tak asi není dost vyspělý a rozumný na to, aby to zvládl."

Sirius Black se zhluboka nadechl, zastavil se, položil jí ruce na ramena a pohlédl jí do očí. ,,Stefani, prosím, žádám tě," odvětil zlomeným hlasem. ,,Já vím, že to ode mne zní naprosto zvláštně a nechápeš, proč to dělám, když je Remus vlastně taková moje konkurence. Ale chápej, že je to můj nejlepší přítel, už šest let. Zažil jsem s ním toho spoustu a vidím, jak ho to celé trápí. On tě na potrat neposlal, protože by nechtěl na svůj čin převzít zodpovědnost. On ti prostě jen nechce ublížit."

,,Nechce ublížit, nechce ublížit," zabrblala vytočeně Stefani. ,,Já jsem byla empatická a snažila jsem mu pomoct, ale zase nebudu zachraňovat celý svět. Mám v sobě teď život, o který se musím starat a nemohu se starat ještě o Remuse. Já k sobě potřebuji někoho, kdo se ideálně spíše postará o mě."

,,Ale ty nechápeš podstatu toho, jak ti může ublížit," povzdechl si Sirius. ,,On je bojí, že to miminko bude vlkodlakem. Děsí ho představa, že tě to zabije. Tohle je problém, který ho zžírá."

,,To si myslí?" zúžila zhrozeně oči a on pokýval hlavou. ,,Ale to se nestane. Hestia mi dělá takové amatérské prohlídky a zatím všechno vypadá v pořádku. Nemusí mít takový strach, i kdyby se mu něco stalo, bylo to moje rozhodnutí. Já prostě nechtěla přijít o svoje dítě."

,,Možná bys mohla udělat jakýsi první krok," navrhl mladík. ,,On se zkrátka občas nedokáže pořádně vyjádřit a postavit se za sebe. Jeho sebevědomí zdaleka není tak vysoké jako moje nebo Dvanácterákovo."

Stefani mlčela. Překvapilo ji, jak nesobecky to Sirius Black říká. Uvědomila si, že opravdu jde proti sobě. Staví proti sobě konkurenci. Poslední dva týdny ji měl jen pro sebe a nemusel se dělit. Ale pokud se s Remusem udobří, bude mít zase toho druhého otce, který si ji může získat.

,,Je hrozně pěkné, jak nezištně tohle říkáš," vydechla hnědovláska. ,,Dříve jsem si o tobě myslela, že jsi arogantní blb. Teď ale vidím, jak ti záleží na štěstí tvého kamaráda. To je neskutečně nádherné."

,,Remus je pro mě jako bratr, moje rodina," pokrčil rameny a poté skromně dodal, ,,a také za to může ten tvůj mrzimorský vliv."

***