Pouto dvou andělů.

Kapitola 14.

Daisy spala jako poleno. Na oslavě byla vzhůru do půl druhé ráno. Pořád s Michaelem tancovala.

„Daisy." Lehké pohlazení po tváři. „Daisy, vzbuď se." Polibek na tvář.

Daisy pomalu otevřela oči. Před ní byl Michael s rozcuchanými vlasy. „Dobré ráno." Pozdravil.

„Kolik je hodin?" Zeptala se rozespalým hlasem. 

„Osm." 

Daisy se znovu zavřely oči a naštvaně zaprotestovala. „Proč mě budíš tak brzy Michaeli?" 

Další pusa, tentokrát na čelo. „Protože chci do Idrysu už dnes."

„A já se chci vyspat. Takže se neshodneme."

„Já myslím že jo." Michael nadzvedl deku a lehl si vedle Daisy.

„Studíš." Zamračila se Daisy.

„Jestli chceš půjdeme do Idrysu večer, aby ses tedy mohla vyspat."

„Copak ty nejsi unavený?" Daisy slyšela Michaelův smích. Dokázala si ho v hlavě živě představit.

„Znáš takový velice užitečný nápoj jménem káva?" Daisy jen zamručela k souhlasu. „Tak jsem si už jednu dal a nejsem unavený. Měla bys to taky zkusit."

„Možná." Daisy si lehla blíž k Michaelovi a ten jí položil ruku na tvář a jemně ji hladil. Nebyl to moc dobrý nápad Daisy totiž znovu usnula.

-

Daisy ležela na posekané louce a dívala se na noční oblohu. Byla plná zářivých hvězd.

„Hele..." Řekl známý hlas vedle ní. „Padá hvězda. Něco si přej." Daisy se otočila na bok a podívala se, kdo je vedle ní. Byl to Michael, ale se svou pravou barvou vlasů.

„Copak?" 

„Nic. Jen se snažím zapamatovat všechny detaily tvého obličeje." Michael ji strčil do ramene. Daisy ležela na zádech a nad ní byl Michael opřený o lokty.

„Jak to děláš?" Zeptal se jí. 

„Co?" Nechápala Daisy. 

„Vždycky jsi tak krásná i když máš ve vlasech zamotanou trávu s větvičkami." Jednou rukou jí nadzvedl hlavu a políbil ji. Daisy mu polibek vrátila. Byl vášnivý a dával oběma najevo jejich velkou lásku. Michael začal jednou rukou Daisy sahat pod tričko.

„Počkej, počkej." Odtáhla se kousek od něho. Najednou nad ní nebyl Michael, ale démon s kůží barvy zaschlé krve. Daisy začala křičet. Démon vrazil pařáty do její hrudi a vyrval srdce. V hlavě slyšela křik. Ne svůj, ale mužský. Stejný jako, když na střeše křičela s Michaelem, aby se jí ulevilo. „Konečně. Pouto dvou andělů." Řekl chraplavým hladem démon. Daisy nešlo dýchat, dusila se. Dusila se svou vlastní krví.

-

Daisy se probudila a rychle se posadila. Cítila, jak jí po zádech stéká studený pot. Rychle oddechovala.

„Děje se něco Daisy?" Michael položil svou ruku na její záda a ona sebou cukla.

„Nechci abychom šli do Idrysu." Ruce se jí začaly třást.

„Další noční můra? O čem se ti zdálo?" Michael se také posadil a čekal až Daisy bude schopná něco říct.

„Leželi jsme na louce a koukali se na hvězdy. Pak jsme se začali líbat." Na chvíli se odmlčela. Do očí se jí nahrnuly slzy. „Pak ses proměnil v démona a ten mi vyrval srdce. V hlavě jsem slyšela tvůj křik. Byl podobný jako tehdy na střeše, ale slyšela jsem v něm příliš mnoho bolesti. Já nechci, abys cítil mou bolest." Po tváři jí už stékaly slzy.