Cold Artist

Část 1.

Dneska je tvůj první den v nové škole. Rozhodla si se přihlásit na uměleckou školu. Hrozně tě baví malovat a to byl ten důvod proč sis vybrala tuhle školu. „Y/N pojď dolů, snídaně je už hotová!". „Už jdu mami!". Rychle ses do upravila a doběhla dolů do kuchyně. Do jedla si, vzala sis batoh, rozloučila ses s mamkou a odešla na autobus. Autobus tě zavezl přímo před školu. Vystoupila jsem z autobusu a šla do školy. Byla obrovská a překrásná. Rozhlížela jsem se kolem a byla uchvacena tím co vidím, jenže netrvalo dlouho a do někoho jsem narazila. „panebože omlouvám se, já-" nějak jsem se pozbírala a nestihla jsem to ani doříct, jelikož ten muž do kterého jsem vrazila si jen tak odešel pryč. Ani se na mě nekoukl nebo že by mi nabídl pomocnou ruku prostě nic. Vstala jsem ze země a namířila si to k řediteli, který mě měl představit mému novému učiteli. Došla jsem před ředitelnu, upravila si sukni a zaklepala. „vstupte" ozval se celkem příjemný hlas. Pomalu jsem otevřela dveře a zavřela za sebou. Posadila jsem se na židli před jeho stolem. „ty musíš být ta nová žačka,že? " „a-ano". Byla jsem docela nervózní a jen tak tak jsem se snažila mluvit bez koktáni. „ještě jednou mi řekni jak se jmenuješ" „Lee Y/N". Odpověděla jsem mu a on se na mě pousmál. „tak teď chvilku počkáme než přijde tvůj učitel, Mr. Jeon". Na to jsem kývla a oba jsme čekali. Po chvíli se otevřeli dveře a vešel do nich muž vysoké a vypracované postavy. „potřebujete něco pane řediteli? " „ano, tohle je tvá nová studentka". Přišel blíž a.... O můj bože, to je ten člověk do kterého jsem na té chodbě narazila. Koukala jsem na něj s vykulenýma očima. „Vem ji a proveď ji po škole, přeji hezký den". V tom jsem vstala že židle zamávala panu řediteli na rozloučenou a následovala svého učitele. Vypadal dost chladně a měl prázdný výraz v obličeji, ale nebudu lhát, byl vážně hezkej a ta jeho postava. „tady v těchto dveřích jsou nějaké třídy a na konci chodby jsou záchody" řekl ale ani se u toho nezastavil a šel dál. Došli jsme do nějaké místnosti, vypadala jako jeho třída, sedl si na stůl a já stála před ním. „sedni si" řekl a po ukázal na první lavici. Sedla jsem si na židli v lavici a odložila si batoh. „máš nějaké otázky? " zeptal se. „asi ne" odpověděla jsem. On vstal ze stolu a povídá „tak můžeš domů a zítra se uvidíme". Lehce jsem se po usmála, vzala si batoh a odešla ze třídy. Doma jsem jsem nad dneškem pořád přemýšlela a nad mojim učitelem taky. Proč je takový Chladný? Umí se vůbec usmívat? Je to tím že se mu v životě něco nepříjemného přihodilo? Pořád jsem si v hlavě kladla takovéhle otázky. Je už pozdě večer a na zítra se musím připravit, takže už bych měla jít spát.

Druhý den

Je to ráno jako každé jiné. Snídaně, make up, převléct se a odejít do školy. Přišla jsem do třídy a uviděla pár mých spolužáků, hádám že nás tady bude opravdu málo. Zazvonilo na hodinu a my se posadili. Po pár minutách se otevřely dveře s Mr. Jeonem. Vešel do třídy a začal nás pře počítávat. Poté si před sebe rozložil plátno a začal nám vysvětlovat dnešní práci. Máme za úkol nakreslit našeho  nejoblíbenějšího člověka v téhle škole. Když jsem se rozhlížela dookolo, všichni kreslili své přátele nebo pana ředitele, nechci aby se to učitele nějak dotklo, tak jsem se rozhodla nakreslit jeho.

2 hodiny později

Už jsem skoro hotová. Zazvonilo na konec hodiny a šli jsme odevzdat naše výtvory. Mr. Jeon si každé dílo pečlivě prohlížel. Nyní přišla řada na mě. Podala jsem mu svůj obraz. Koukal na to hodně překvapeně a na mě také, ale potom jsem zachytila jak se jemně a nenápadně pousmál. Bylo to docela roztomilé. Nechal si můj obraz u sebe a já si šla sbalit věci zpátky do batohu. Byla jsem na odchodu, když v tom mě někdo poklepal na rameni. Otočila jsem se a uviděla... Učitele Jeona? „potřebujete něco pane učiteli? " „proč si mě nakreslila?" zeptal se zvědavě. „protože mi přijdete jako fajn chlapík, i když se někdy tvářite znechuceně" usmála jsem se na něj a odešla. „Y/N zlatíčko tak jaký byl první den ve škole?" zeptala se mě mamka když jsem vešla do dveří domu. „bylo to vážně super" odpověděla jsem jí s nadšením a namířila si to do svého pokoje. Skočila jsem na postel vzala do ruky mobil a projížděla různé sociální sítě. Po nějaké době jsem usnula.

Další den

Probudili mě sluneční paprsky, které mě zasáhly do očních víček. Moje oči se doslova rozletěli, protože jsem si uvědomila že jsem zaspala a že přijdu pozdě do školy. Rychlostí světla jsem se oblékla, udělala si culík a pelášila do školy. Rozrazila jsem dveře od třídy  a čelá uřícená pomalu vkročila do vnitř. „Y/N jakto že jsi přišla pozdě? " „o-omlouvám se m-mr Jeone, ale zaspala j-jsem" musela jsem lapat po dechu, abych to vůbec do řekla. On jen kývl a já si vytáhla věci z batohu. Pak jsem si všimla že jsem asi polovinu věcí zapomněla.

O měsíc později

S učitelem Jeonem jsme se dost sblížili. Už není to co býval, Chladný a nepříjemný, ne. Teď je z něho úplně jiný člověk, je milý a zábavný, všichni ho mají moc rádi. Mám pocit že mezi námi není pouto učitel a žák, ale je v tom něco víc. A navíc není ani moc starý je jen o 4 roky starší než já. Úplně normálně spolu komunikujeme dokonce mu i tykám. Jeho nová osobnost se mi vážně líbí, myslím že jsem se do něj až po uši zamilovala. Poslední dobou kreslíme vážně těžké věci a vůbec mi to nejde. Jungkook se nabídl že mi pomůže, takže dneska večer se u mě staví.

Doma

Trošku jsem po uklízela, jelikož moje mamka jela navštívit svoji kamarádku, tak jsem doma sama. Když jsem do uklízela, šla jsem se převléct do něčeho víc pohodlného a čekala dokud ne uslyším zvonek. Po pár minutách jsem ho konečně uslyšela. Otevřela jsem dveře a v nich stál Jungkook s růží v ruce. Trošku mě to udivilo, ale pak jsem ho pustila dál. „to je pro tebe" řekl a podal mi růži. „dekuji". Sedli jsme si na gauč a on mi začal ukazovat jak nakreslit to nové zadání. Vůbec jsem tomu nevěnovala pozornost moje oči i moje myšlenky byli upřené na něj. „haló". Máchal mi rukou před očima, abych se probrala. „co to děláš?" zasmála jsem se. „vypadáš trochu mimo" odpověděl. „no... Já... Nad něčím jsem přemýšlela" nechci aby se dozvěděl že přemýšlím nad ním. „a nad čím? " „nad.... Nad.... Ugh, fajn, je tady něco co ti chci říct..... Miluju tě, miluju tě od první chvíle, kdy ses změnil, já vím je to blbost že jsem se zamilovala do svého učitele, ale prostě to tak je a pochopím když se mi vysměješ nebo už mě nebudeš chtít dál učit" řekla jsem se skloněnou hlavou. On na mě jen nevěřícně koukal a mlčel. „jsem rád že cítíš to samé co já k tobě" odpověděl. Zvedla jsem hlavu a než bych stačila cokoliv říct tak na mě nalepil svoje rty a dlouze mě políbil. Má nádherné jemné rty. To byla ta nejúžasnější pusa jakou jsem kdy dostala. „děkuju že jsi mi pomohla se změnit Y/N, miluju tě" „nemáš zač" věnovala jsem mu ještě jednu krátkou pusu. Pak už jsme se jen mazlili a na nějaké učení jsme se vykašlaly.

Tohle jsem trošku od flákla, protože jsem byla líná to nějak extra rozepisovat, ale snad se líbí a omlouvám se za chyby.💘