Chvíle lásky | ✔️

39. kapitola | Vaječný koňak a perníčkový rum

/18.12. 1977/

Aria Pettigrewová několikrát zamrkala a rozhlédla se okolo sebe. Vzhledem k tomu, že třetí adventní neděli ztratila mnoho krve, několik následujících pár dní hodně odpočívala, protože ji madame Pomfreyová shledala chudokrevnou. Chvíli jí trvalo, než přestala vidět mlživě. Zašmátrala rukama okolo sebe a zachraptěla jméno svého staršího bratra: ,,Petere? Petere?"

,,Ne, Peter tady není," odpověděl ji jiný hlas, který ovšem také znala. Konečně se rozkoukala a z leže se posadila. Naskytl se jí pohled na o rok staršího zmijozelského studenta, který se též účastnil celé té akce v neděli, která ji málem stála život. ,,Já jsem Regulus, pamatuješ si mě?"

,,Kde je můj bratr?" zeptala se až trochu kousavě. ,,Pokud vím, ty jsi jeden z těch, kvůli kterým jsem málem umřela. Nevím, co tady ještě děláš, ale naháníš mi strach."

,,Já tě přinesl na ošetřovnu," připsal si kredit na nedělní večer. ,,A opravdu mě moc mrzí, co se stalo v neděli večer na školních pozemcích. Mohl jsem tomu zabránit, ale stál jsem tam jako solný sloup. Moc se omlouvám, ale dělám všechno proto, aby ses na mě nemusela zlobit. Přiznal jsem se McGonagallové a Křiklanovi, i když mě za to budou Rosier, Lestrange, Greengrassová a Carrow naštvaní, protože to Zmijozel stálo body."

Blonďatá patnáctiletá dívka si mladého Blacka zkoumavě prohlédla. ,,Dobrá, budiž," vypadlo z ní neutrálně. ,,Co je dneska za den? Kolik jsem toho prospala?"

,,Je středa," odpověděl jí, ,,osmnáctého."

,,Tři dny?!" vypískla zděšeně Aria. ,,Děláš si ze mě srandu? Já nemůžu zameškat tři dny! Jsem na vrcholu třídy! Vypadla jsem určitě z žebříčku!"

,,Merline, zapomněl jsem, že jsi z Havraspáru," uchechtl se Regulus, ale poté mu úsměv velmi rychle spadl, když si uvědomil, jak moc celé tohle bere Aria vážně. ,,Promiň, ehm... to byl kompliment. Zbožňuji Havraspárské, vážně," vykoktal ze sebe nervózně. ,,Víš ty, co? Seženu všechny tvoje úkoly a budu ti je sem nosit. To přeci nemůže být tak těžké, ne? To bych i já, ňouma ze Zmijozelu, mohl zvládnout, ne?"

,,No snad," povzdechla si blondýnka. ,,Na tom se ani nic nedá zkazit."

,,Uvidíš, že všechno bude v pořádku," pokusil se ji uklidnit. ,,Jsem si jistý, že všichni profesoři už za těch pět a půl roku pochopili, jak moc chytrá a šikovná jsi. Pár dní jejich mínění nic nezmění."

,,To doufám," odvětila Aria. ,,Protože jestli ne, tak Snapeovi vytrhám všechny jeho vlasy, to přísahám."

***

Stefani Scamanderová se posadila k nebelvírskému stolu, kde si vyhlídla Remuse Lupina, protože s ním také chtěla strávit nějaký kvalitní čas ještě před tím, než odjede na vánoční prázdniny společně s Irene za dědou Mlokem. ,,Ahoj, Reme, máš na mě chvilku?"

,,Jasný, povídej," uculil se Remus s pozitivní náladou, která ho v těchto svátečních časech provázela. Osobně byl veliký milovník Vánoc a všichni jeho přátelé to o něm věděli. Zbožňoval všechnu tu výzdobu a sníh, jež ho v Bradavicích jen obklopovaly.

,,Včera jsem byla u Brumbála v kanclu," začala s vyprávěním a hned si získala Remusovu pozornost. ,,Ten chlap je vážně divnej, to ti povím. A taky celkem stalker, protože zná moji rodinu mnohem lépe než já."

,,Ano, to je Brumbál," uchechtl se hnědovlasý mladík bez udivení. ,,Co ses o sobě dozvěděla?"

,,Víš, jak jsem ti říkala, že moje máma nezná své biologické rodiče?" naťukla ho a on pokýval hlavou. ,,No, tak jsem se včera dozvěděla o koho se jedná. Sice nemám ponětí, kdo je vlastně můj dědeček, ale asi to nebude podstatné. Co všechno víš o Hepzidě Smithové?"