Chvíle lásky | ✔️

42. kapitola | Třetí kolo od vozu

/23.12. 1977/

Devátá hodina večerní, tma jako v pytli a projížďka na hypogryfovi den před Štědrým dnem. Takhle si předvánoční večeři zdaleka nepředstavovala ani Irene ani Stefani. Celou cestu obě mlčely, protože ani jedna vlastně nevěděla, co říct. Každá měla své myšlenky, které si potřebovala srovnat. Celý přípitek se stal velmi rychle a Stefani si uvědomila, že si vlastně nestihla ani pořádně popovídat s mámou a Floriánem. O rozhovor se svým otcem ovšem po dnešku už nestála.

,,Poppy, dolů," pobídla hypogryfa Irene a poplácala ho po krku, když špinavě blonďatá dívka usoudila, že se nachází nad Bradavickým hradem. Většina oken svítila a na Černém jezeře se krásně třpytil odraz měsíce, který jim svítil na cestu. Sníh také vypadal jako tisíce démantů, protože dnešní noc byla zaplaveny hvězdami. ,,Není to krása, Stef? Tyhle Bradavice."

,,A jaká," povzdechla si unaveně hnědovlasá Mrzimorka a pohladila si své těhotenské tříško. ,,Chtěla bych ti poděkovat, Iri, vážně. Vím, že už teď máš škraloup u tety Caroline, strýčka Marcuse a nemáš to s nimi jednoduché. Ale i přesto jsi neváhala a intuitivně sis sbalila kufr, abych neletěla sama. Opravdu si moc vážím toho, že mám takovou sestřenku... nebo spíš sestru."

,,Pro tebe vždycky," usmála se odevzdaně Američanka s britským srdcem. ,,Tvůj táta se zachoval jako kretén, bez prominutí. Měl pochopit a vcítit se do tvé role, čím vším si procházet a měl ti ukázat svou podporu. Místo toho udělal scénu, díky které zdaleka nepomohl situaci."

,,Musím se na to dívat pozitivně, jak říká děda," nadechla se zhluboka Stefani. ,,Když jsem si spěšně balila ten kufr, přišla za mnou Leta a říkala mi, že mi pomůže nejlépe, jak bude moct."

,,I děda Mlok vypadal nápomocně," snažila se přidat pozitivní osoby na seznam dobrých. ,,Jsem si jistá, že takových bude víc. Florián tě taky určitě nesoudil."

,,Já si dokonce myslím, že i máma se mi snažila pomoct," zaskuhrala Scamanderová. ,,Ale ona není zvyklá vyjadřovat svůj názor. Když byla ve svých pěstounských rodinách, naučila se jít se silnějším a nestěžovat si, protože se jí žilo lépe. A dnes večer se měla postavit tátovi, svému manželovi, a říct mu, aby prostě držel hubu. Bohužel to neudělala."

,,Díky moc, Poppy," usmála se Irene na samičí hypogryfku a pohladila ji po jejím peří. ,,Pomohla jsi nám utéct, nikdy ti to nezapomeneme."

,,Cestu do Whitby, znáš, že?" připojila se ke komunikaci Stefani. ,,Mlok ti jistě dá patřičnou odměnu."

***

,,A jsou zase pryč," poznamenala satiricky Alice Kowalski při pohledu na svou rodinu, která právě byla lehce rozpolcená. Obrátila se na svého snoubence. ,,Tohle je realita, Dylane. Doufám, že jsi se nevyděsil."

,,Ta tvoje sestřenka Stefani je celkem číslo," uchechtl se Dylan Wilder, Alice snoubenec. ,,Vždycky tu máte takové... drama?"

,,Dylane, zlatíčko, moc se ti omlouváme," začala orodovat matka Alice a Irene, Caroline Kowalski. ,,Když jsme ti líčili Vánoce v malebném zasněženém Whitby s celou rodinou Kowalski a Scamanderovými, mysleli jsme naprosto něco jiného."

,,S Irene jsme také moc času nestrávili," přihodil na stůl Marcus Kowalski, syn Jacoba a Queenie. ,,Upřímně doufám, že ji ty Bradavice alespoň trochu zklidní. Je to mnohem více konzervativní škola než Koločary, mi říkal můj kolega."

,,Ale ta Stefani," povzdechla si Alice znovu. ,,Vždyť si to vezměte! Je jí sedmnáct let, ještě nemá dostudováno, má dítě a vlastně neví s kým! No já bych se zbláznila."