Chvíle lásky | ✔️

49. kapitola | Šťastný nový rok 1978!

/31.12. 1977/

,,Tohle se nemělo stát."

,,Klid."

,,Ne, vážně. Co sis myslel?"

,,Stefani, klid."

,,Promiň, nechci to házet jen na tebe. Co jsem si já myslela?"

,,Znovu tě žádám, dýchej zhluboka a uklidni se."

,,Co, když se dozví Remus?"

,,Klid, Sorfarino, Arnold nás nepráskne."

,,Siriusi! Ber to vážně!"

,,Já to samozřejmě myslím vážně."

,,Pro pána Jána! Už zase dělám špatná rozhodnutí!"

,,Jestli se neuklidníš, tak tě políbím znovu!"

,,Vopovaž se!"

Stefani Scamanderová se zvedla ze své židle a pohlédla mu do očí. Poté zase svůj pohled odvrátila a začala zkoumat nástěnné malby v Arnoldově hostinci. Začala přemítat o tom polibku, no spíše řadě líbání, které předcházelo tomuto rozhovoru. ,,To je tak, když jednám srdcem! Nepřemýšlím nad svými rozhodnutími a dělám takovéhle pitominy!"

,,Hej, zase to neshazuj!" bránil ten jejich moment Sirius. ,,Ty sis ho užila! To jsem poznal více než dobře!"

,,No právě!" vykřikla Stefani. ,,Proto se cítím tak provinile. Nehrajeme fér. Děláme něco za zády našeho společného kamaráda."

,,No, ale máme k tomu rozumné-"

,,Ne, Siriusi!" přerušila ho. ,,Já jsem z Mrzimoru, dokonce jsem i něco jako dědička Mrzimoru. Uvědomuješ si, jak moc mi ubližuje, když nemohu následovat svůj morální kodex? Celý život jsem se chovala maximálně fér a všechno... a teď jsem zradila Remuse, mého kamaráda, který se ke mně vždycky choval skvěle a mile."

,,Správně to říkáš," chytil se jejího slova mladík. ,,Tvého kamaráda. Ale s kamarády nemáš děti. Dítě máš s někým, koho miluješ a kdo tě přitahuje. To jsem já, Stefani."

,,Ty nevíš, jestli to miminko je tvoje," zdůraznila mu znovu. ,,Pořád tu musíme počítat s možností, že se v květnu dozvíme, že je toto miminko Remusovo-"

,,To teď neřešme," skočil jí do řečí. ,,Důležité je, že já..." na malý moment se zasekl a hledal v sobě odvahu to říci nahlas, ,,já tě... miluju."

,,Ty? Mě? Co? Jak? Proč?" vyhrkla ze sebe nesmyslnou sérii slov a posadila se zpět na svoje pozadí. Sirius stál klečel na obou svých nohou a teď ji chytl za její něžnou ruku. Stefani se pokoušela tuto informaci nějak správně uchopit, zpracovat a ideálně na ní i nějak inteligentně zareagovat.

,,Nech mě ti k tomu něco říct," požádal ji ještě a stiskl její ruku pevněji. ,,Mluvil jsem o tomhle s Jamesem, to je jediný člověk kromě tebe, který ví pravý důvod toho, proč jsem spal s Larissou Anderovou. Už v tu dobu jsem věděl, že tě miluju. I přestože jsem si nedokázal úplně přesně přiznat, věděl jsem to. Něco takového jsem neřekl žádné holce kromě Tiffany. Ale zdaleka se nevyrovnává těm pocitům, které k tobě cítím."

,,Siriusi, já-"

,,Prosím, já to dokončím," vzal si zpět své slovo. ,,Jsi tak čistá, nezištná a dobrá. Ani si nedokážeš představit, jak moc ze mě děláš lepšího člověka. Nacházíš ve mně ztracenou víru v lásku a život, který nezahrnuje přehnané množství alkoholu, každou noc jiná holka a cigarety... s těmi jsem mimo jiné přestal. Prakticky kvůli tobě. Už dlouho jsem žádnou neměl. Opravdu na mě máš ten nejlepší vliv, jaký bys na mě mohla mít. Ty i naše miminko mi dalo do života nějaký směr."