klip

1.8K 68 3
                                    

právě teď mé malují maskerky a Matty rozhoduje jaký světla by se dali použít. Kluci si tady že mě dělají srandu

"ségra? víš že i když seš blondýna tak nejseš tak blbá?" pousmeje se Jakub

"to bude možná tím že nejsem blondýna ale bruneta, jsem obarvena" usměju se

"fakt, zkazíš všechno"

"ale oblékat se umím pořád líp"

"Joo to je pravda" kyvne Dominik

"Andy, pojď. Už jedem" křikne Matty a to znamená že oba dva máme jít před kameru.

<><><><><><><><><><><><><><><><>

"hele tady se nic stříhat nemusí, takže si myslím že hotovo" usměje se Vítek, dělá u rychlých kluků. takže můj kámoš.

"ok, tak dík ještě jednou vitku"

"ale, když se stavíš za nama do studia tak ti to počítat nebudu" zasměje se

"až bude čas tak se stavím"

..........................

už opouštíme studio. Matty už šel domů a my s klukama míříme do MCdrivu . Zase poslouchám od kluků ty jejich klasický řeči že je to dobrý, že to muselo dát hodně práce atd... klip nám zabral dvě a půl hodiny což je u nás málo. Normálně u klipu strávíme celý den.

Tomáš řídí, Jakub sedí na místě spolujezdce a Dominik sedí semnou vzadu. Ten se mě vyptává na různý otázky ohledně mě.

"a co tě vedlo k hudbě?"

"sama nevím, možná protože jsme to záviděla Jakubovi. A tak jsme si jednou vzala papír tužku a zkoušela něco napsat. Nakonec to nebylo tak špatný
Později když jsem měla na píču náladu tak jsme si zase sedla ke kusu papíru. bylo to ještě lepší, protože jsem svoje emoce a dávala do toho textu. Potom to u mě v pokoji našel Jakub kterej mě hned táhl někam do studia a mě to nechal nazpívat. Potom to bez mého svolení vydal. Noo a potom se to nějak zvrtlo a hudbu dělám rok a pár měsíců" dopovím můj celkem dlouhej monolog a usměju se

" která písnička to byla, kterou jsme našel? já našel dvě " usmál se Jakub a otočil se tak aby viděl na zadní sedadla

" to co jsem zpívala u vás, to byl dopis na rozloučenou " usměju se

" Joo ahaa " usměje se a otočí se zpátky

"počkej, jak dva?! kterej byl ten druhej?"  neee to neměl vidět

" mám pocit že se jmenoval Dál" usmál se

"znáš text?" stále kouká na vozovku Tomáš

"samozřejmě že umím, ale to si vidět neměl Jakube"

"plooc, no zpivej. jsem to Zapoměl"

"nebudu zpívat"

"prosiiim, dostaneš jídlo"

"hhhhh tak jo!"

"tak šup šup"

"ani si nedokážeš představit jak zle mi je, co říká moje hlava do který dech je mi je, ani si nedokážeš představit co prožívám  stejně meleš hovna, je mi jedno stejně musím projít sám. Ani si nedokážeš představit jak zle mi je, co říká moje hlava do který dech je mi je,ani si nedokážeš představit co prožívám i přes všechny sračky nesmím stopnout musím projít dál. Každý ráno ptám se, sám sebe, jestli to má cenu a jestli to dál vede. Život je krev do do kola dám tebe, jako dřív nám jebe, snad půjdem do nebe. Lidi co koukli dřív přes prsty, podali dlaně, cejtěj že brzo přijde úspěch a já mrdam na ně, když mohl sis vybrat řekni na který ty byl si straně, pamatuju vaše jména teď je pozdě sorry pane! Pamatuju když řekl si mi. Odejdi vole komu dáváš feat, kdo je toxic to je vtip, že mí rýmy jsou moc Basic, že čas toxic mi je face, vždyť kurva bylo to fakt těžký, ale teď čumíme z vejšky." víc zpívat nebudu protože.... To období nebylo nejlehčí

"já to dal zpívat nebudu"

"ajo, to Byla tahle.... plomiň " koukne Jakub

"to je jedno, je to zamnou"

"vážení, co chcete" opta se Tomáš a tím mě zachrání

"já chci Shake jahodovej a hranolky" křiknu

kluci mu nahlásili co si dají a potom jsme jenom jedli,

My brother Jakub/Yzo [milion+] Kde žijí příběhy. Začni objevovat