Yelloween~Síla Magie

Odchod

"Slečno, vraťte se zpátky na místo." vyzýval ministr Ross.
Kira se zastavila a otočením pohlédla na něj.
"Prosím." ukázal na místo stolku.
Kira pohlédla na Starka. Ten na ni zuřivě hleděl a očima ji vyzýval, ať se jenom opovažuje vzepřít ministrovi.
Kira protočila oči a loudavě šla zpátky. Mezi dlaněmi telekinezí si hrála s perem, které se na její ovládání pohupovalo zleva doprava po stolku.
"V místnosti je 82 osob." začala Kira znenadání,"Čtyři páry ochranky odečteme a vyjde nám 74. Odečteme mě a mé kolegy z týmu. To je 71. Mínus generální ředitel Shieldu Nick Fury. To máme krásné celé číslo sedmdesáti politiků."
"Kam tím míříte?" znervózněl Ross.
Kira ale pokračovala dál.
"Po mé pravici,"ukázala Kira, " jsou tři řady po sedmi místech takže dvacet jedna politiků na jedné i druhé straně. Dohromady tedy čtyřicet dva. Za mnou jsou čtyři řady oddělené vstupní uličkou. Zde už ale každý sedí rozházeně, ale i tak obě části znázorňují dohromady dvacet sedm politiků. To je dohromady šedesát devět. A ten sedmdesátý? Jste vy." Kira prstem ukázala na ministra. "To je celá tahle místnost. Jak tak ze všech čtu, jste všichni plní tajemství. Ochranka si uvědomila, že dokážu číst jejich mysl a teď se snaží nemyslet na jejich tajemství. Ale bezúspěšně. Teď to tajemství vím i já. Ale nebojte, vás dneska neřeším."uklidnila ochranku, " Zpátky k politikům. Ti co nic neskrývají a hrají fér, jsou v klidu, protože cokoliv z nich vyčtu, nic neznamená. Ale jsou tu tací, co se začínají potit a dosahují teploty 39,2 stupňů Celsia. Jste to vy pane senátore."Kira otočila hlavu ke své pravici a do očí se dívala muži, co nervózněl a kapesníčkem si utíral zpocené čelo.
"Víte, proč se potí? Je to jednoduché. Má spojitost s Hydrou."
"To není pravda!"vykřikl senátor.
"Můžu pokračovat i dál. Není tu jenom jeden z Hydry."
Kongres se zatřásl nervozitou.
"Z těch sedmdesáti politiků tu je dohromady čtrnáct z Hydry. Sedm na mé pravici i levici. Sedí v zadních řadách." Kira pochodovala kolem svého stolku. Ochranka šla zadržet zadní řady. Politici na sebe nenechali sáhnout, strkali do sebe a naštvaně si mluvili pro sebe.
"Tak, teď jsem zachránila Shieldu i možná kongresu krk, protože co řešíte, tak oni vyžvaní jiným. Takhle se pak mohou spiknout a vytvořit veškeré hrozby, které pak musí vyřešit a probojovat Avengers.
To je asi vše, co jsem chtěla říct.
Děkuji, jste skvělé publikum." řekla sarkasticky Kira a zašklebila se.
Ministr Ross se narovnal a přísným obličejem pozoroval Kiru.
"Uchopte pero a podepište tu smlouvu." radil přísně Ross.
"To vám to nestačilo? Avengers nejsou hrozba, ale Hydra! Tak proč s tou smlouvou musí souhlasit někdo, kdo ty ničemné škody musí zastavovat a zachraňovat lidi. Takže si prošetřte Hydru a Avengers do toho netahejte." Kira zlostí odhodila telekinezí pero, které se zabodlo do dřevěné desky hlavního stolu, u kterého působil ministr zahraničí a odcházela pryč.
Otevřela dveře a tam už na ni čekali strkající reportéři. Blesky foťáků nepřestaly fotit. Kira shlížela k podlaze a postupovala k výtahu.
"Pane bože, co to zase udělala.." nechápal Tony a s Rhodesem spěchali za Kirou.
"S dovolením, pozor procházíme,"hlásil Stark a snažil se s Rhodesem projít stísněný dav paparazzi a dohnat Kiru.
Jakmile se dostali z davu, rychle pospíchali za Kirou. Ta už stála ve výtahu a dveře se pomalu zavíraly. Stark s Rhodesem rychle vběželi dovnitř a dveře se znovu otevřely.
Kira si jejich přítomnosti nevšímala. Shlížela ven z proskleného výtahu.
"Měla jsi to podepsat..."řekl jí Stark.
"Nebudu se podepisovat ďáblovi." odpověděla mu Kira.
Rhodes protočil oči vzhůru a vzdechl.
"Kongres to s tebou myslí dobře. Takhle sis udělala víc protivníků." přidal se Rhodes.
"Spíš by měli být rádi. Odhalila jsem jim tam krysy." nenechala se Kira.
Tony a Rhodes si s ní nevěděli rady. Mysleli, že je na jejich straně, ale zmýlili se.

Dorazili zpátky do centra. Kira naštvaně odešla do svého bytu. Do svého starého batohu, který nosila ještě do školy, si naházela své potřebné věci. Měla sbaleno.
Vešla do prázdné klubovny.
"Jarvisi?" ptala se do prázdna.
"Ano, slečno? S čím potřebujete pomoct?" ozval se s elegantním hlasem neviditelný robot.
"Řekni mi nynější lokaci Visiona a Wandy."
"Chvilku strpení." hledal Jarvis.
Kira v tichu postávala se sbaleným ruksakem.
"Vision a Wanda se teď nachází na letišti v Londýně. Mají namířeno do Edinburghu ve Skotsku. Zde se ubytují na hlavním náměstí v hotelu Rosebridge."
"Dobře, děkuju." poděkovala Kira a jeho poznámku si napsala do mobilu.
"Máte tam slečno Barnesová snad namířeno?" ptal se pochybovačně Jarvis.
"Ano, mám." odpověděla zhnuseně Kira.
"Obávám se, že pan Stark vám to nedovolí a právě sem přichází.."
Tony vešel do klubovny a hned ho zarazila Kira s batohem.
"Jedeš snad na výlet nebo co?"
"Poletím do Skotska."
"Tak to ani náhodou, holčičko. Už mám kvůli tobě problém od kongresu, takže máš domácí vězení za to, že jsi to nepodepsala!" zuřil Tony.
Kira nevěřícně zakroutila hlavou.
"Nejsi můj táta, aby jsi mi něco zakazoval. Chci jet za Wandou a konečně si odpočinout od všech těhle věcí." Kira se otočila a mířila ke dveřím. Dveře se ale uzamkly.
Kira zařazeně pohlédla na Starka.
"Jako vážně?" vzdechla otráveně.
Dveře se znovu odemkly, díky telepatii Kiry a  šla dál.
Stark to vzdal a promnul si prsty čelo.
"Tak si běž..tebe nejde zastavit..." řekl si potichu pro sebe.
Rhodes přišel zvědavě do klubovny.
"Kam jde?" ptal se s drinkem v ruce.
"Letí do Skotska za Wandou. Nedokážu ji zastavit.." odpověděl Tony.
Kira nemeškala a pospíchala k letišti. Kde byla sama, tak si klidně vzlétla a zkrátila si cestu.
Po necelé půl hodině došla rychle k letišti. Bylo to letiště, kde utíkala před Rumlowem. Nad vzpomínkou se usmála a vstoupila dovnitř. Vše tu bylo stejné. Náhle si ale uvědomila, že nemá peníze. Uviděla automat v jedné uličce u záchodů. Nenápadně k němu odešla a dělala, že si něco kupuje. Automat měl kamery a telepatií je vypla, nebo jim alespoň zajistila špatné nahrávání. Z automatu ji místo jídla a pití vypadlo dostatek bankovek na letenku a popřípadně i ubytování a stravu. Vzala si ještě láhev nápoje a odcházela k pokladnám.
Musela si vystát frontu než přišla na řadu.
"Dobrý den. Kam to bude?" ptala se s úsměvem paní.
"Máte lety do Edinburghu?"
"Samozřejmě. Nejbližší let je za půl hodiny."
"Tak prosím jednu letenku jen tam."
"Dobře." usmála paní a zadávala do počítače údaje.
"Hádám, že student. Takže to bude levnější a dohromady poprosím o 70 dolarů." řekla paní u pokladny.
Kira přikývla a z kapsy, kam si dala "ukradené" peníze z automatu, si vytáhla požadovanou částku.
Kira zaplatila a obdržela letenku.
S letenkou pak půl hodiny čekala uprostřed haly. Kolem procházela spousta lidí a Kira z nudy jim projížděla ukrytá tajemství.
Někteří měli i trestnou minulost a odseděli si pár měsíců ve vězení. Jiní získali i tituly a právě cestovali za svým novým životem. Některé příběhy ji zasáhly. Žena 42 let přišla o několik let dříve o své novorozeně. Byla psychicky špatně a byla nucena se léčit. Teď už je v pořádku a vrací se zpátky za svou rodinou. Adoptovala si malého chlapečka z Nigérie a žije s ním život naplno.
"Za tři minuty odlet do Edinburghu" hlásili odlety. Kira se ze zaražení zvedla a mířila k odletové bráně.
Podala letenku letušce, ta ji zkontrolovala a Kiru pustila do letadla.
Kira se s napětím nadechla a vstoupila do chodby vedoucí do letadla.
Od teď bude všechno jiné.