Chvíle lásky | ✔️

59. kapitola | Předtucha Tlustého mnicha

Poznámka autorky:
17.11. 1989 🔥
Tenhle datum zde prostě musím zmínit a nikdo mi nezabrání, když mi na tento datum ještě vyšla kapitola. Nebudu lhát, je to jeden z mých oblíbených datumů, které si ve své mysli držím.
I když tahle kapitola nebude úplně sametová, alespoň máme výročí Sametové revoluce, díky které dnes mám svobodu, i když si to často neuvědomuji a beru ji jako samozřejmost.
***

/1.5. 1978/

Stefani Scamanderová věděla, že není čas ztrácet čas. Slova Tlustého mnicha sice nezněla jasně, ale pochopila jedno. Dnes se stane něco špatného. A týká se to Remuse Lupina. Mávla hůlkou, čímž způsobila, že se všechny učební materiály sbalily do její brašny, kterou následně přehodila přes své rameno a utíkala pryč z knihovny.

Když zrychleným krokem procházela hradem, své oči měla nasměrované na okna, aby věděla, jak rychle se stmívá. Jejím cílem bylo dostat se k hlavní bráně hradu, což byla nejlepší spojka toho, jak se dostat z hradu k Vrbě mlátičce. Pohlédla na své levé předloktí, kde stále nezmizela ta patnáct centimetrů dlouhá jizva od Remusova škrábnutí.

Vzpomněla si díky té jizvě na druhého září, kdy se večer šla projít na školní pozemky a její život se od té doby změnil k nepoznání. Ještě druhého září ji zajímala jen smrt jejího bratra Andrewa, ale od té úplňkové noci se její život provázal s Poberty a už nebylo cesty zpět. Vzpomněla si na tu noc, jak bezstarostná proti té dnešní byla.

Konečně přiběhla na školní pozemky, kde spatřila čtyři nejlepší přátele, snad bratry. Jako první chvíli ji všiml Remus Lupin, který si též vzpomněl na noc, která se odehrávala téměř přesně před devíti měsíci. ,,Stefani! Ne! Zmiz! Čekáš dítě!"

Sirius Black se hbitě otočil a spatřil hnědovlasou dívenku, jak udýchaně na Remuse zírá. ,,Stefani! Zbláznila ses?! Okamžitě padej zpátky do hradu než se ti něco stane!"

,,Ne," zakroutila hlavou. ,,Musíte něco vědět! Trelawneyová měla jakousi předtuchu. Tlustý mnich mi ji přišel říct. Šlo v ní o úplněk, Violu a pravděpodobně jejího otce. Ať se stane dnes večer cokoliv, musíte si zachovat chladnou hlavu a pamatovat na to, že jste nejlepší přátelé a bratři, kteří se milují. Nesmíte se k sobě obrátit zády!"

Ani jeden neměl ponětí, co ta těhotná dívka říká. Ovšem neměli čas nad tím přemýšlet. Z Remuse Lupina se začínala stávat krvelačná zrůda. Oblečení zůstalo na zemi potrhané a za malou chvilku z Náměsíčníka nezbyl ani kus takového, jakého ho znali. Obloha byla černá jako to nejkvalitnější uhlí a obrovský sněhově bílý měsíc byl v plné síle. Remus se postavil na zadní a zavyl na tento bledý měsíc - své největší prokletí.

,,Sorfarino! Tohle už není prdel! Okamžitě utíkej zpátky!" přidal se k výzvě James Potter ještě před tím, než se přeměnil v jelena, aby se nepodílel na své vlastní vraždě. Stefani se snažila rozhlédnout po okolí, Petera Pettigrewa už neměla šanci spatřit, už někde lezl ve své krysí podobě.

V jednu chvíli se zpříma podíval na Stefani, ženu, která možná nosila jeho dítě a rozběhl se proti ní. Dívka však věděla, že mu nemá šanci utéct. Ne, těhotná v devátém měsíci. Zvolila tedy jinou taktiku, která se jí zpětně jevila jako naprosto šílená, ale po bitvě je každý generál.

Kráčela pozadu, aby dokázala s Remusem navázat oční kontakt. Chtěla zopakovat to, za což si vysloužila přezdívku Krotitelka vlkodlaků. Jenže něčemu takovému nemohl Sirius Black přihlížet. Nedokázal tam stát jako tvrdé Y a riskovat, že jeho nejlepší kamarád během několika vteřin zabije lásku jeho života a dceru.