Bylo krásné podzimní odpoledne. Venku jemně foukal vítr. Poslední list na stromě to odvlálo do malé kuchyňky, kde zrovna seděla plavovlasá dívka s knihou v ruce. Nebyla to jen tak obyčejná kniha.
Jakmile si dívka listu všimla už byl na zemi.
Dívka vzala do ruky hůlku připomínající rovnou, černou větvičku a mávla jí.
,,Canis metus!" Dávala si pozor, aby to nebylo moc nahlas. Nemohla si dovolit, aby jí někdo slyšel.
Okolo listů se objevila zlatavá mlha a list se vznesl pomalu do vzduchu. Dívka se pousmála. Měla radost, že se jí to povedlo.
Začala ladně pohybovat rukou, kde byla hůlka a tím pohybovala i listem. Vypadalo to jako by si to předtím nacvičila. Nahoru, dolů, doleva a doprava.
Bohužel zrovna v tu chvíli procházela kolem okna jedna vesničanka. Všimla si listu a dívky. Zhrozila se. Rozeběhla se ke své Matce a vše jí řekla.
***
Večer téhož dne se všichni obyvatelé vesnice vydali k domu oné čarodějky. Ta nic netušila. Nevěděla, že jí při kouzlení někdo viděl.
Vesničané měli vidle a pochodně s ohněm. Čím blíže byli k domu, tím měla dívka divnější a divnější pocit. To bylo pro ni špatné znamení.
Podívala se z okna a nemohla věřit svým očím. Před jejím domem byla celá ves v čele s její nejlepší kamarádkou. To ona jí udala. Nesnesla pomyšlení na to, že je její kamarádka čarodějka.
,,Čarodějko!" Ozývalo se ze všech stran. ,,Upalte ji!" ,,Schoř v pekle!"
Dívka rychle popadla svou hůlku, kterou si dala do výstřihu. Nenapadlo ji jiné místo. Jestli jí budou prohledávat tak ji nenajdou. Během jejího přemýšlení někdo vykopl vstupní dveře.
Dva muži, nejspíše farmáři ji popadli a odvlekli ven z domu. Nebránila se. Šli s ní dlouho, než došli na mýtinu, kde už byla postavena hranice.
Muži dívku připoutali na vrchol hranice a vstoupili do davu, který zuřivě máchal pochodněmi a pokřikoval.
,,Dnes jsme se tu sešli, abychom upálili zde přítomnou Marii Kuntunu." Hned jakmile to někdo dořekl stalo se několik věcí na ráz.
Marie vytáhla hůlku a kouzlem odrazila pochodně, co měli zapálit hranici.
Vesničané začali křičet a utíkat. Marie zamumlala tiché latinské souvětí a s malým
,,Bum" zmizela pryč.
Nikdo do dnes neví, co se s Marií dál dělo.
Od té doby na to místo nikdo nechodí. Po staletí zemí kolují legendy, že je ono místo prokleté.
Tohle je povídka do soutěže pro magiefantasy
