Galaxie Vesmíru

💫3.kapitola-M:101

Současnost-M:101-Země
,,A teď jsme přistáli kde?"
Zeptala se Luna a rozhlížela se kolem. Všude byli mraky. Jako nebe.
,,Jsme na Zemi této galaxie. V podstatě nebe."
Pošeptal Christian.
Skupinka zanedlouho došla k chrámu, ze kterého vyšla tmavá postava. Na sobě však měla podobné oblečení, co doktor.

,,Luno představuji ti boha smrti."
Řekl trochu popuzeně doktor.
,,Ale no tak. Jsem bůh smrti, vzkříšení a propůjčuji stabilitu. Jmenuji se Osiris."
Luna se pousmála a udělala úklon.
,,No teda. Zřejmě si mě vážíš víc, než můj syn James Osiris Universe."
Hlásal dotčeně a ukázal na doktora. Luna lehce pootevřela ústa. Takže doktor je jeho syn a zřejmě na to není moc hrdý.

,,Není čas řešit vaše rodinné spory!"
Ozval se mužský hlas a později vyšla ze stínu vysportovaná postava.
,,Maroxi, teď nás neruš."
Řekl dotčeně Osiris. Luna se nechápavě podívala na Christiana, co stál vedle ní. Ten se nad ní nahnul a začal potichu vysvětlovat.
,,Tohle je Marox, ale říkej mu Titan. Je to syn bohyně Země Gayi a Jordana, člověka."
Luna pohlédla na arogantně vykračujícího chlapce. Měl blonďaté natočené vlasy a světle modré oči. Došel až k ní a pak se na ní zadíval.
,,Ty si ta dívka, o které se tu mluví."
Pousmál se.

,,Nemáme čas. Cestou jsme narazili na Wariny."
Řekl doktor. Osiris přikývl a pohlédl na mě.
,,Co po mě teda potřebujete?"
,,Luna v galaxii MCMLV zemřela. Potřebuje zjistit, kdo z jejích rodičů byl strážce, abychom věděli, co dál a pak jít do zrcadlové galaxie, kde najdeme verzi jí samé jako malou."
Řekl doktor dříve než si Luna uvědomila otázku.
,,Hmm. Takže do minulosti. S tím bych vám mohl pomoci. Ale až v chrámu. Zítřkem se bude linout energie rudého měsíce. Pomůžu vám tedy zítra. Mezitím buďte našimi hosty."
Ušklíbl se Osiris a odešel.

,,Takže ty si polobůh?"
Zeptala se Luna. Titan přikývl.
,,Chceš to tu ukázat?"
,,Jasně."
Přikývla Luna. Pak pohlédla na Christiana.
,,Jdeš s námi?"
Christian zakýval hlavou.
,,Musím pomoct Kapitánu uklidit loď."
Luna přikývla a společně s Titanem vyrazili pryč. Ukazoval jí chrám a velkolepé chodby. Vzadu za chrámem byly i nějaké sochy.
,,Víš, už jsem se dozvěděla, že v Elfském věku musíš násobit pěti. Jak to je u polobohů."
,, No mě je 1012."
Usmál se Titan, ale z jeho hlasu byla cítit arogance.
,,Musíš dělit čtyřiceti šesti. Je mi dvacet dva."
Usmál se na Lunu.
,,Jste s Christianem stejně staří."
Dodala Luna a Titan přikývl.

,,Povídejme si teď o tobě."
Řekl Titan po chvíli, co mlčeli.
,,Nejsem zajímavá."
Usmála se Luna.
,,Určitě máš něco, co by si mi řekla."
,,Nemám."
Trvala na svém Luna, ale Titan jí stále nutil odpovědět.
,,Mámu jsem ani nepoznala, zemřela krátce po porodu a otec mě vychovával do mých pěti let. Pak prostě zmizel, teta tvrdí, že zemřel. Vyrůstala jsem u ní a jejího nevlastního syna. Teta se o mě dobře starala a její nevlastní syn mě byl dobrým nevlastním bratrem, ale měli vždy hluboko do kapsy. Nikdy jsme neměli moc peněz. Ale když jsem si pak začala vydělávat bylo to lepší a myslím, že i jim se ulevilo."
,,Páni, já vůbec nevím jaké to je. Žil jsem vždy tady s matkou. Otec zemřel ve válce dříve než se o mě dozvěděl."
,,Jak se tvá máma dostala k lidem?"
Zeptala se Luna.
,,Je to bohyně. Oni občas chodí mezi lidi, ale tím, že ona tam byla častěji se zamilovala do táty."
Titan, ale vynechal část svého dětství. Zprávu, že jeho táta zemřel řekl Gaye jeho bratr Felix. Titanův strýc. Ten ho pak také vychovával, protože Gaya měla moc práce. Felix do Titanova srdce zarýval nenávist a hlavně povýšenost.
,,Díky, že si mi to řekl."
Usmála se Luna. A Titan přikývl.

,,Chtěl si mě zabít?!"
Vyčetla Christianovi Luna.
,,Účelem nebylo tě zabít."
Pousmál se doktor a přistoupil blíž s papírem, co vypracovával během boje. Jako by právě určil diagnózu.
,,Hledal jsem jestli se u tebe neprojeví nějaká další síla, ale asi to chce trochu času."
,,Hele já nejsem žádný strážce chápete? Jsem obyčejný člověk!"
Křikla na ně Luna.
,,To není pravda, už si to přiznej. Černá díra tě nespolkla nadobro a nenechala tě ztracenou v prostoru."
Pousmál se Christian a Luna sklopila oči.

,,Je čas."
Všichni se otočili a pohlédli na Osirise.
,,Budeme něco potřebovat?"
Zeptal se doktor a Osiris zakýval hlavou. Odvedl skupinku do chrámu. Vešli do místnosti, kde byli velkolepě vymalované stěny.
,,O čem vyprávějí?"
Zeptala se Luna a prohlížela si látky, co je obepínali.
,,O vší historii. Každá tapisérie popisuje jedno století až doposud."
,,Páni."
Vydechla Luna.
,,Takže, pošlu vás do minulosti, vaším úkolem bude doletět domů a vyhledat Luny rodiče. Ale pozor, pokud mladá Luna uvidí starší a dozví se, že je to ona změní tak všechny další události svého života. A to je zásadní neúspěch."
Přikývla jsem.
,,Pošlu s vámi Titana, ale pamatujte máte 12 hodin na to najít, kdo z rodičů je strážce a 12 hodin na to dostat malou Lunu v zrcadlové galaxii. A poslední rada, nezmiňuj se svým rodičům, že zemřou. Je to holt osud, kdyby si je varovala třeba před autonehodou půjdou po ulici a spadnou do kanálu."
Varoval Lunu Osiris. Luna smutně sklopila oči, ale přikývla. Trochu počítala s tím, že jí Osiris zakáže rodiče zachránit a vzít je sebou. Jejich historie na zemi zkrátka skončila.

Minulost-M:101-Země
Luna pomalu rozevřela oči. Všichni leželi na podlaze ve stejným chrámu jako byli před chvilkou. Než se ostatní probudili si Luna zopakovala Osirisovy rady.
,,Do jakého roku nás vlastně poslal?"
Zeptal se Christian a chytil se za hlavu. Pro Elfy je nejspíš bolestivé cestovat do minulosti.
,,Do roku 1961, právě je mi šest a osvojuje si mě má teta."
Řekla Luna a u toho se dívala na tapisérii, kde nějaký muž předává ženě malou holčičku.
,,Já to nechápu, doktore. Měli jsme přece najít mé rodiče."
,,Možná tvoji rodiče ještě žijí."
Zamyslel se doktor.
,,No Luny matka je po smrti, ale mohli bychom se pokusit najít jejího otce."
,,Ten přece zemřel, těsně před mým šestým rokem."
Namítala Luna.
,,No musí tu být někdo koho hledáme. Jinak by nás tu Osiris nemohl udržet."
Konstatoval Kapitán. Okamžitě jsme nastoupili do lodi a vydali se do mé rodné galaxie.

Minulost-MCMLV-Vesmír
Luna se přiblížila k oknu a sledovala vesmír své galaxie. Christian si všiml, že si až příliš prohlíží kudy letí.
,,Všechno v pořádku?"
Zeptal se a Luna pomalu přikývla. Pak, ale přivřela oči.
,,Nevím jestli jsem na to připravená."
Vzdychla si. Christian přikývl.
,,Na to se nejde připravit. Můžeš to jedině přijmout a to takové jaké to je."
Luna se pousmála, ale pak zvážněla.
,,Je možné, že mě má teta neřekla pravdu? Víš tvrdila, že táta zemřel těsně před mými šestými narozeninami. Ale jestli nás poslal Osiris sem, znamená to, že."
Luna se to zdráhala vyslovit. Už na to ani neměla čas, byli na místě. Vrátili se zpátky na Zem, která byla Luně domovem, tedy až do její smrti.