1.

15.5K 430 9
                                    

Stála jsem u prosklené stěny a dívala se ven na město. Měla jsem ho jako na dlani. Venku začínalo vycházet slunce a házelo tak své zlatavé paprsky všude kolem sebe.

,,Nespíš?" ozval se hlas mého přítele. Zavrtěla jsem hlavou. ,,Ne. Na tohle se dívám každý den." odpověděla jsem a sledovala Ashtona v odrazu na okně, jak se hrabe z postele a jen omotán svou peřinou si stoupl ke mně. Políbil mě na odhalené rameno.

,,Je to hezký." pokrčil ledabyle rameny a odebral se do koupelny. Ash nikdy neměl smysl pro takové věci. Pro něj je nejdůležitější obchod.

Dál jsem sledovala východ slunce. Byl nádherný. Každičké tmavé zákoutí bylo najednou projasněno, i když mnohdy jen na pár sekund. Každičká palma u pláže byla osvětlena a její listy svítily zářivě zelenou barvou. Nevědomky jsem se nad tím pohledem usmála.

Když slunce vyšlo a já už zase zírala na budovy, silnice, palmy a písek s mořem, otočila jsem se a přešla jsem k vestavěně skříni táhnoucí se podél celé stěny v ložnici. Vyndala jsem si co nejpohodlnější oblečení v podobě džínových šortek a černého tílka. Na krk jsem si vzala psí známky, které sundavám jen na noc. Já bez psích známek přes den nejsem já.

,,Broučku? Musím do práce. Co máš dnes v plánu?" zeptal se Ash navlékajíc si na ruku stříbrné hodinky.

,,Garáž. Jako vždy." usmála jsem se a přešla k němu. Povytáhl jeden koutek do lišáckého úsměvu a sklonil se ke mně. Políbil mě na rty, při čemž si na prst namotal pramen mých vlasů. ,,Dobře." usmál se a i s lišáckým úsměvem odcházel. ,,Pozdravuj Damiena." řekl ještě a pak už se jen ozvalo bouchnutí dveří.

Rozhodla jsem se už taky jít. Vzala jsem ze skříňky v obýváku klíčky od auta a rozešla se pryč. Výtahem jsem sjela až do nejnižšího možného patra - do podzemních garáží.

,,Dobré ráno, slečno Cantvillová." pozdravil mě vrátný střežící garáž. Jen jsem kývla a šla dál.

Když jsem došla do rohu garáže, nacvakala jsem kód a rázem se otevřely další dveře, kde bylo pouze Ashtonovo a moje auto. V mém zorném poli se ihned objevil Dodge Challenger z roku 2012. Vedle něj obvykle stojí ještě Ashův Ford Mustang GT, ale jelikož dnes odjížděl dříve než já, auto tu logicky nebylo.

Nasedla jsem do svého broučka a vychutnávala si předení osmiválcového motoru.

S úsměvem jsem zařadila a vyjela ven ze soukromé garáže, která se automaticky zavřela. Vrátný otevřel závoru a já vyjela ven, na vzduch.

Cesta po městě je s tímhle mazlíkem celkem obtížná, ale nakonec jsem se bez vážnějších problémů dostala do garáže.

Zaparkovala jsem na své obvyklé místo a vystoupila jsem. Naskytl se mi pohled na ohromný plac, na kterém stálo víc aut, než mám prstů na rukou. V zadní části, u druhého vjezdu do garáže, stála Ashtonova auta. A že jich nebylo málo.

Od starších aut po novější. Od závodních po obrněná. Od sprintovacích po driftovací...

Zbytek aut patřil zákazníkům. Ashtonovi zákazníci jsou vždy ověření a Ash jim věří. A také jsou bohatí.

Všichni tam venku samozřejmě moc dobře ví, že výbava a to všechno nemohlo být zadarmo. A také nebylo. Proto má Ashton jako zástěrku různé práce. Podnikání, realitní kanceláře, banky, hotely, kluby.

Ale jaká je skutečnost? Drogy. Dále také výroba zbraní a krádeže. Tímhle si Ashton vydělává... A pokud chci přežít, musím být v jeho kruhu blízkých 'přátel' - tedy lidí, kteří pro něj dělají...

Dark World [One Direction]Kde žijí příběhy. Začni objevovat