Painkiller

Část 2.

Ahoj lidi! Omlouvám se že dlouho nebyla část, ale nechtělo se mi. A ještě jedna věc, v popisu Justina jsem se popletla a má tam bejt napsaný že sex,drogy a chlast NEJSOU pro něj neznámé :D Fakt se omlouvám ale nějak mi uniklo že jsem to špatně napsala :D Přeji příjemné čtení :)

Z pohledu Mii:

Ráno jsem se vzbudila na bolest hlavy. Pomalu jsem sese posadila a koukla se kolem sebe když můj pohled mi spadnul na spícího Justina. Nahého Justina!

Já nebyla vyjímkou, jelikož jsem byla nahá taky. Sakra. Co jsem to udělala? Nejsem taková. Ale tak co, je mi 17 a nehodlám sedět doma.

Ale teď, musím pryč.Rychle,než se vzbudí Justin. Doma mě určitě čeká peklo. ČISTÉ PEKLO! Snad to nějak přežiju.

Pomalu jsem vstala když najednou jsem na mých bocích pocítila teple mohutné ruce. Nepatřili nikomu jinému než Justinovy. A kurva.

,, Kam pak ses vybrala? " Ospale zamumlal svým sexi ranním chraplavým hlasem. ,, Já, hm.. no chci se obléknout víš. "  Potichu jsem zamumlala. ,, Jo tak, to bych měl asi taky. " Pousmál se. ,, No měl bys " Zasmála jsem se a následně jsem se zvedla, úplně nahá. Z periferního vidění jsem si všimla jak mě Justin propaluje pohledem. Nebo-li můj zadek.

Zvedla jsem ze země svoje věci a následně jsem se oblékla. Justin už byl oblečení. Je rychlej. ,, Tak já už půjdu. Ehm.. no a děkuju za večer. " Řekla jsem nevinně.

,, Taky ti děkuju, a kdy tě zas uvidím? " Cože? On mě chce ještě vidět? ,, Tady máš moje číslo. " Podala jsem mu do ruky papírek a na něm číslo.

Ptáte se, proč na papíře? Na ruce by se mu to smylo a nosím u sebe svoje číslo.

No, jistota je jistota. ,, Tak se měj, Justine. " S těmito slovy jsem odešla. Dům mám pár ulic odtud takže cesta domů mi netrvala dlouho.

Přišla jsem domů s největší opatrností, jelikož jsem nechtěla aby máma věděla že jsem někde byla.

Otevřela jsem dveře ale doma jsem nikoho neslyšela. I když bylo 9 hodin ráno, moji rodiče vždycky vstávají tak brzo.

Pomalu jsem šla schodma a vešla jsem do pokoje. Svlýkla jsem se a šla jsem se odmalovat. Když jsem byla odmalovaná a převlíknuta tak jsem sešla dolů po schodech, a doufala jsem že mi uvěří že nic nezjistí.

Na moje překvapení nikdo nikde. V kuchyni jsem si na lednici všimla lístek.

,, Ahoj Mio,jeli jsme s tátou do zahraničí. Nechtěla jsem tě budit, tak jsem řekla pani sousedce Sandersnové ať tě kontroluje. Máš 17 let a tohle je tvoje zkouška jestli se o sebe dokážeš postarat. Nechali jsme ti tu kreditní kartu a na ní dostatek peněz. Popřípadě ti nějaké pošleme.
S láskou máma.

Hned jak jsem dočetla odkaz zvětšili se mi oči o deset čísel. Joo! Jsem sama! Ach ten pocit volnosti je nepopsatelnej.

Hned musím zavolat Sophii. Počkat. Sophie! Hned jsem vytočila její číslo. Po asi pěti sekundách mi to zvedla. Uff.

,, Co je Mio? " Řekla ospale. ,, No, přijeď ke mě a všechno ti řeknu. Je to důležité! " Povzdychla jsem si.
,, No dobře, do hodiny jsem u tebe. Pá. " Tipla to.

Okay takže. Teď si dám sprchu, a pak budu čekat na Siphii. Vykročila jsem do koupelny a vešla do sprchy. Do deseti minut jsem byla hotová. Namalovaná,oblečená.

Někdo zvonil tak jsem šla otevřít. Samozřejmě že to byla Sophie. ,, Ahoooj! " Objala jsem jí. ,, Ahoj tak poslouchám. " Usmála se, a sedla si na gauč.

Všechno jsem jí řekla a ona se na mě dívala jakoby jsem byla nějaká bohyně. ,, No teda Mio! A já si pak říkala kde jsi se vypařila. Já jsem byla s Ryanem. " Usmála se. ZAMILOVANĚ.

,, A bylo něco? " Zeptala jsem se. ,, Jo, vyspala jsem se s ním. ,, Přiblbě se usmívala.

,, Uuuu a máš na něj číslo? "

,, Jasně že mám. " Řekla s úsměvem na tváři.

,, A co ty? Máš číslo na Justina? ,, Zvědavě na mě koukala. ,, Ne. Ale on moje číslo má. Stejně nezavolá. "

Řekla jsem. ,, Mio, zavolá ti, neboj. " Litovala mě. ,, Ale já se nebojím, je mi to vlastně jedno. ,, Sykla jsem. Nepotřebuju aby mi volal. Určitě teď nějakou šuká.

V tom někdo zaklepal.Byla jsem líná tak jsem řekla Sophii ať jde otevřít. ,, Eh.. Mio! Pojď sem máš návštěvu.

Cože? Kdo kurva? Stoupla jsem si a šla ke dveřím. Stál tam ON. Justin. Ale jak? Jak ví kde bydlím? ,, No, já už půjdu. Tak ahojte. Mrkla na mě Sophie a šla pryč.

Proč mě tady nechala? Achjo. Celý čas se na mě Justin koukal. Tak co mu je?

,,Pojď dál." Řekla jsem a on vstoupil.

Další část. Je o ničem ale o ničem a krátká. Od 3. části to začne být zajímavější. Máte se na co těšit. Budu ráda za koment a vote!! :)