Galaxie Vesmíru

💫4.kapitola-Cesta

Minulost-MCMLV-Země
,,Kde si v tuhle dobu byla?"
Zeptal se doktor. Luna vzala mapku města a ukázala na velikou budovu.
,,Tady si mě teta osvojila."
A jak to Luna dořekla Kapitán už koumal cestu.

Nebylo těžké se tam dostat. Stačilo jim si jen sehnat oblečení, co by odpovídalo tomu, že jsou nějací pracovníci.
,,Dobrý den."
Usmála se Luna a posadila se naproti malé holčičce, kterou za ruku držela její teta svírajíc ještě roční dítě.
Luna se nenechala rozhodit a vzala dopis, co zanechal pracovníkům její otec. Po pravici jí seděl Christian a Titan. Po levici zase doktor a Kapitán.
Všichni studovali dokumenty na stole.
Luna si dopis pečlivě přečetla.
,,Otec holčičky si výslovně přeje, aby vám byla svěřena do péče."
Shrnula Luna dopis, ze kterého se nemohla vzchopit.
,,Vy už jste si jedno dítě osvojila, je to tak?"
Zeptal se doktor a Postarší paní Luny teta přikývla.
,,Ano. V roce 1960 jsem si osvojila Jacka Clarke. Jeho matka nebyla způsobilá se o něj starat a jméno otce není známo. Dnes je mu rok."
Doktor přikývl a podal složku Christianovi.
,,Chcete se postarat i o dítě své zesnulé sestry a jejího manžela?"
,,Ano."
,,Nezdá se vám, že už máte vysoký věk na výchovu dalšího dítěte?"
Zeptal se Kapitán. Luna si důležitě tetu prohlédla. Dnes už je jí sedmdesát jedna. Když si ji osvojila bylo ji padesát šest. Luny maminka a její sestra byli věkově o dost let. Luny matka byla o dost mladší.
,,Manžel mé zesnulé sestry mě o péči o svou dceru požádal."
,,Poslední otázka. Proč vám manžel zesnulé dítě svěřuje do péče?"
Dokončil řeč Kapitán. Samozřejmě, že osvojení dítěte má mnohem složitější proces, ale tím už si teta Luny prošla.
,,Manžel mé sestry musí odletět do jiného státu. Má tam moc práce. A pravda je, že mi volal, že ve své dceři vidí svou manželku."
Luna se zvedla ze židle a odešla za dveře.
,,Moc se omlouváme je to první případ naší kolegyně. Špatně to bere."
Snažil se Lunu doktor vymluvit. Mezitím vstal i Christian.
,,Omluvte mě."
Došel za Lunou. Smutně na ní pohlédl a posadil se na lavičku vedle ní.
,,Víš, teď už jen přemýšlím, jestli se mě zbavil kvůli tomu, že ve mě viděl mámu."
,,Ne, to ne."
Řekl Christian a lehce Luně stiskl ruku.
,,Ohrožujete operaci, musíte se okamžitě vrátit."
Řekl trochu naštvaně Titan.
,,Nic nemusíme!"
Řekl tvrdě Christian a stoupl si naproti němu.
,,Vždyť už jdeme."
Řekla Luna a pousmála se na Christiana. Potom vstoupila dovnitř.
,,Co máš za problém?"
Sykl Christian. Titan se na něho povýšeně podíval.
,,Vím, že Luna truchlí, ale nedovolím, aby jste ty nebo ona zkazili náš plán."
Christian se musel kousnout do jazyka, aby nic neřekl, ale nakonec se ovládl a znovu vstoupil do místnosti.
,,Dobrá, opět jsme tu všichni. Promluvili jsme si a dospěli jsme k verdiktu."
Vyhlásil Kapitán. Už předem, ale bylo jasné, že Luny malá verze tetě nakonec připadne a alespoň to jí vykouzlilo úsměv na tváři. To, ale nemění nic na tom, že jí teta lhala a otec někde žije. Ale kde ho najít? Vlastně to nebyla tak těžká otázka vzhledem k tomu, že tu planetu Kapitán dlouhá léta nazýval svým domovem. Musíme na planetu, kde už nežijí lidé. Ale strážci.

Minulost-MCMLV-Neptun
Luna s přáteli přistáli na Neptunu.
,,Myslíte, že můj táta odletěl sem?"
Zeptala se Luna a pohlédla na velikou budovu. Budova a domy okolo se ze začátku tvářili jako klasické velkoměsto, ale jejich polohou budovy vytvářeli takové malé království a ukrývali v sobě budovu nejvyšší.
,,To je hlavní budova."
Vysvětloval Kapitán, když všichni vcházeli dovnitř. Jednoduše se dostali přes ochranku. Luna se najednou zarazila a ztuhla.
,,To je on."
Oddechla. Luny otec vypadal stejně tak, jak si ho pamatovala.
,,Musíte s ním promluvit. Myslím, že by mě poznal."
Oznámila Luna a ostatní přikývli.
,,Počkejte tady."
Usmál se doktor a podíval se na Lunu, Christiana a Titana.

Když byli pryč opřela se Luna o zeď. Bylo tak těžké sledovat je, jak se baví s jejím otcem.
,,Neboj se, brzy bude po všem."
Usmál se Titan. Christian se posadil vedle Luny.
,,Vím, že by sis s ním přála mluvit. Ani nevíš jaké mám při takových cestách pokušení vytratit se za rodiči a varovat je. Ale něco ti povím, v minulosti už se pár stvoření o tohle pokusilo."
,,Co se stalo?"
Zeptala se zvídavě Luna.
,,Osud si našel jiný způsob, jak jejich rodiče zabít. Navíc tím ovlivnili plány života. Dostalo to do problému nejen je, ale i ostatní, kteří se s nimi znali."
Luna přikývla. Ačkoliv si přála svého tátu u sebe cítila, že kdyby se něco nepokazilo táta by zůstal s ní, ale proč ji tedy opustil?
Kapitán a doktor se vrátili. Luna na ně důležitě pohlédla.
,,Všechno ti vysvětlíme v lodi. Teď musíme jít."
Řekl Kapitán důležitě.Všichni nastoupili do lodi a vzlétli.

Minulost-MCMLV-Vesmír
,,Tak co?"
Zeptala se Luna nedočkavě. Kapitán se zdráhal otočit, ale doktor se nakonec pohlédl Luně do očí.
,,Tvůj táta byl povolán zpět na Neptun kvůli Warinům. V tomhle roce si totiž zničili galaxii. Už tehdy se dozvěděli o nebezpečí, které hrozí zrcadlové galaxii. Tvůj táta byl povolán, aby to vyřešil."
Luna věděla, co bude následovat, ale potřebovala to slyšet.
,,Proč se ke mě pak nevrátil?"
Zeptala se důležitě.
,,Tvůj otec se poté přesunul na jinou planetu, kde žili strážci. Warini na ní zaútočili."
,,A posledních pár let dobíjeli sílu. Teď, když na nás mohli opět zaútočit budou chtít zničit ne jen zrcadlovou galaxii, ale i galaxii, co je na ní úzce napojena, galaxii MCMLV."
Řekla nahlas Luna a doktor přikývl.
,,Jak jim v tom můžeme zabránit?"
Ptal se Christian.
,,Nijak."
Vyjádřil se Titan, který už nás nějakou dobu poslouchal.
,,Jak to?"
Nechápala Luna.
,,Warini jsou mnohem horší než démoni. Jsou to zmutovaná stvoření různých druhů, velikostí a stylů bojů. K tomu, aby si takového Warina porazila ti nestačí kolík, nebo stříbro."
Vysvětloval Titan a pohlédl na Kapitána, který je také dobře znal.
,,Naše loď se jim nevyrovná. Viděla si, jak nás napadli. Warini vesmírem cestují na podivných stvořeních, které jsou výplody těch nejhorších fantazií a nočních můr. Jako by se tvoje strachy zmocnili. Potkali jsme malou skupinku, ale kdyby jich bylo více naše loď by se jim nemohla rovnat."
,,Už jsme tady."
Oznámil doktor. Luna rychle vstala a vyhlédla z okna. Ubylo 12 hodin a oni se posunuli do roku 1956.