Chvíle lásky | ✔️

72. kapitola | Živý zrádce či mrtvý hrdina

/24.12. 1979/

,,Máte dceru! Máte dceru!"

Jak se má člověk cítit, když je po porodu? Kromě toho, že už to nikdy nechce podstoupit znovu, protože ho bolí celé tělo. Bellatrix Lestrangeová neměla sebemenší ponětí, co od takové situace očekávat. Svět se okolo ní točil, slyšela vlastní tlukot srdce, zrychlený dech, křik své malé dcery a hlas porodní báby, který opět a znovu křičel: ,,Máte dceru!"

Utřela si uřícené a upocené čelo. Promnula si své oči, aby se mohla rozhlédnout okolo. Než se stačila zorientovat, zjistila, že její novorozená dcera je zabalená v bílé osušce a porodní bába ji k ní nese. Křik ustal, její dcera se zdála být unavena a jen svýma ubrečenýma očima vyjukaně pozorovala, co se děje okolo ní.

,,Mám zavolat vašeho pana manžela?" zeptala se porodní bába, ale Bellatrix konsternovaně zakroutila hlavou. ,,Dobrá, nechám vám dvěma chvilku."

,,Ellyson Bellatrix Lestrangeová," šeptla k ní a políbila ji na čelo. Po celou dobu svého těhotenství svým plodem spíše pohrdala, brala to jako zpoždění jejího postavení u Pána Zla a neměla sebemenší zájem na tom svou dceru vychovávat. ,,To je tvé jméno, Ellie. Budeš stejná bojovnice jako tvá matka, rozumíš? Žádný chlap, muž nebo kluk ti nezabrání být tou úžasnou, silnou a průbojnou ženu, jasné?"

Pokud má svou dceru vychovat, musí z ní vyrůst někdo, kdo bude ještě lepší, silnější a dominantnější žena než ona, kdy bude. Jí každý v životě říkal, že se musí v životě vdát. Avšak ona chtěla své dceři ukázat, že to není její povinnost ani poslání. Pročesala malé Ellyson její černé vlásky, které po ní zdědila.

Dveře od její ložnice se otevřely v nich stála celá její rodina. Její sestra Narcissa s manželem Luciusem, která byla na konci svého třetího trimestru, její manžel Rodolphus, švagr Rabastan a její tchyně s tchánem. Pochopila až teď jaký je to pocit porodit své vlastní dítě. Její matka jí vždycky vyprávěla o tom, o jak skvělý a nepopsatelný pocit se jedná, ale nikdy tomu vlastně nerozuměla.

,,Bello! Gratuluji! Jak ti je?" zjišťovala okamžitě Narcissa Malfoyová, o které Bellatrix věděla, že je těhotenstvím naprosto posedlá. Už půl roku měla ve své péči jejich sestru Astrid a před pár dny jim s Luciusem konečně oznámila, že čeká dítě. Skoro celé první tři měsíce to s Luciusem tajila, protože se nechtěla předčasně radovat.

,,Jsem vyčerpaná," vydechla popravdě černovlasá čarodějka. ,,Ale Ellyson je úžasná."

Pohlédla po očku po svém švagrovi Rabastanovi. Neměl sebemenší ponětí, že se právě stal otcem, nebo možná měl? Nebyla si absolutně ničím jistá. Věděla ovšem, že by byla raději, kdyby ho teď mohla políbit a říct mu, aby si pochoval jejich dceru. Jenže nemohla to udělat. Svou dceru teď s těžkým srdcem předala svému manželovi, Rodolphusovi Lestrangeovi.

,,Má krásné datum narození," přisvědčila paní Lestrangeová, Bellatrix tchyně. ,,Přímo na Štědrý den."

,,Už jste zvolili s Rodolphusem kmotry?" zajímalo pana Lestrange a oba manželé přisvědčili.

,,Moji sestru Narcissu," odpověděla novopečená matka a poté se opatrně podívala na svého švagra. ,,A také Rabastana."

V Rabastanovi se vařila krev. Sledoval svého bratra, s jakým nedostatkem zájmu se na svou dceru dívá. Je to dívka, no a co! Nemohl od Trixie odtrhnout oči, vypadala naprosto nádherně, i když měla vlasy zplihlé a mastné. Sice byla o deset let starší, ale jemu připadala naprosto perfektní. Nevěděl, proč musel být ten mladší syn, který je až na druhém místě.