Následující den se ráno v hale sešlo o dost méně nyní už přijatých zájemců. Přesně tisíc mladých kluků a holek stálo a čekalo, co bude dál.
Opět před pult nastoupil Paul Smith v černém obleku.
,, Dobré ráno všem. Gratuluji vám, že jste prošli testy. Nyní opět přijdou na řadu stanoviště. Tentokrát jsou jen tři. Každý z nich je zaměřen na jeden z oborů. Prosím, teď se všichni přihlaste k oboru, který jste si vybrali. Ovšem můžeme vás přeřadit, pokud by byl nedostatek lidí v jiném oboru. Díky za pochopení," dokončil proslov.Poté, co se všichni nahlásil, počkali na výsledky. Jak se ukázalo, nebylo třeba nějak moc přeřazovat, takže výsledky byly rychle hotovy a většina lidí byla přiřazena k oboru ke kterému chtěli.
Pak je zaměstnanci zavedli do těch budov, které Tom správně považoval za ubytovny.
Každý obor měl vlastní budovu a pokoje po pěti. Tom s Rodem byli ubytováni v pokoji číslo 23. Zatím tu čekali sami a tipovali, jací jejich spolubydlící budou.
Jako na zavolanou ve dveřích stanul menší černoch, svalnatý, černovlasý a v jeho očích byla znát zvědavost. Rod se rozhodl seznámit se s ním hned.
,, Čégo, já jsem Rod. Rod Jenkins abych byl přesný. Tohle je můj nejlepší kamarád Tom Cole," začal seznamovat.
,,Ahoj, já jsem Jack Ruth," opáčil jejich nový spolubydlící.
,, Ahoj Jacku, Tom," podal mu ruku Tom.
V tu chvíli vstoupil další kluk, asi patnáctiletý. V jeho tváři byl vidět údiv. Prohlížel si tři svalnaté kluky. Zakoukal se na Toma - vysoká postava s širokými rameny, svalnatým trupem, hnědými krátkými vlasy, modrými oči a zářivý úsměv na obličeji, pak si prohlédl Roda - postava podobná Tomovi, černé vlasy, hnědé oči a i na jeho obličeji byl milý úsměv. Poté si prohlédl Jacka a následně vstoupil do pokoje hodil tašku na postel a postupně všem nastavil ruku.
,, Ahoj, já se jmenuju Martin Peterson a rád vás poznávám," vyhrkl ze sebe.
Všichni se mu představili a Tom chtěl rozvést debatu, kterou mu však přerušil poslední spolubydlící.
,, Vítej mezi námi", nadhodil Jack, ,, Jak se jmenuješ?"
,, Tedd, Tedd Williams."
Následovalo seznámení, a po hodině se odebrali na shromáždění venku.Tam se postavili do zástupu a čekali co bude dál. Přestoupil před ně muž, kolem čtyřiceti let, mohutný, v obličeji přísný, ale spravedlivý výraz. S rukama založenýma na prsou se představil.
,, Dobré dopoledne, rekruti. Já jsem kapitán David Kenway. Vedle mě jsou další kapitáni, kapitán Roggers, kapitán Park kapitán Cruz, kapitán Young, Kapitán Schultz, kapitán Wilson, kapitán Taylor, kapitán Travis a kapitán O'Neil. Každý z nás bude mít na starost jednu rotu o padesáti mužích, případně ženách. Z toho jedna rota budou polní medici, jedna pyrotechnici, jedna dělostřelci, jedna bojoví technici a jedna letecká podpora. Zbylých pět rot jsou mariňáci. Pak se tito specialisté rozdělí mezi ostatní roty. Po dokončení výcviku se z v cvičných rot utvoří nové již funkční roty. Z každé cvičné roty se vyberou ti nejlepší a budou poté zařazeni do mé elitní roty. Doufám, že se nebojíte pohybu, a hlavně věcí, co nás na Zemi mohou potkat. Naučíme vás zacházet se zbraní, sebeobranu, první pomoc a všechny věci co se nám budou na expedici hodit. Nyní se odeberte zpět do ubytovacího komplexu na oběd a poté vám vaši AI sdělí kam jste byli zařazeni."Rekruti se odebrali do jídelny a najedli se. Jídlo bylo kupodivu chutné. Po obědě podle pokynu šli do svých pokojů, kde na ně čekaly maskáčové, tmavě zelené uniformy. Všichni si je oblékli, a všem byly ušité na míru, podle tělesných informací, které si zaměstnanci předešlého dne zapsali. Uniformy měli spoustu kapes a měli na rukávech místa na suchý zip, kam se dávali odznaky, do které roty patří a jakého jsou zaměření. Tom se na sebe podíval do zrcadla. Uniforma mu slušela. Na pravém prsu mu stanul nápis T. Cole a na zádech bylo logo společnosti a pod tím slovo ARMY. Tom se nad tím zarazil, ale mávl nad tím rukou.
,, Tome,"ozval se Ken. ,,Jsi v rotě Kapitána Kenwaye. Rod je v rotě kapitána O'Neila se zaměřením na bojovou techniku,"dodal než se Tom stačil zeptat.
,, Díky Kene, a co kluci?" otázal se Tom.
,, Jack je v rotě kapitána Travise se zaměřením na pyrotechniku, Martin v rotě kapitána Roggerse se zaměřením na leteckou podporu a Tedd v rotě dělostřelců kapitána Cruze."
,, Hustý!"zvolal Martin.,,Jsem pilot!"
,, Já budu mít nějaké hračky," přidal se Rod.
,, Zato mě urve nějaká plazmová puma ruce," zavtipoval Jack Ruth sarkasticky.
,, Já teda budu klasický mariňák," řekl Tom.
,, Neboj, budu tě krýt z nějakého dělostřeleckého hnízda. Stejně tam nikdo nebude, na tý Zemi. Už pár staletí o nich nebylo slyšet," dodal Tedd.
,, Říká se, že Sluneční soustava je místo, kam žádná loď nejezdí. Ale proč?" zeptal se Jack.
,,Prý se izolovali od ostatních soustav. Nikdo nezná přesný důvod. Zkrátka neprahli po návštěvách. Nežili si jako my tady. Žádné létající auta, plazmové pušky, teleportování." pokračoval Tedd.
,,Ostatně to se dozvíme. Za pár měsíců startujeme, " uzavřel Tom debatu.Ozval se Rodův osobní AI Zak:
,,Rode, Tome, kluci, máte se dostavit ven na plac. Započne první cvičení."
,, Dobře Zaku," potvrdil Rod.Tak se odebrali za ostatními. Venku už čekalo deset kapitánů.
Promluvil kapitán Young:
,,Nyní všichni jděte za svým nadřízeným. Započne výcvik. "
Tom odešel za kapitánem Kenwayem, Rod za kapitánem O'Neilem a kluci ke svým.Započal výcvik. Rekruti překonávali náročné překážky, stříleli na pohyblivé terče. Dělostřeleci pak stříleli z mohutných dalekonosných děl, letci manévrovali s různými stroji, bojoví technici se učili manipulovat s různým nářadím a speciálními zbraněmi či přístroji a pyrotechnici zneškodňovat výbušniny a nebo je naopak používat.
Mezitím probíhalo také cvičení v jiných oborech. Vědci se učili o tamních zvycích, architektuře, geografii a dalších užitečných informacích které se na jejich cestě budou zajisté hodit. Technici se naopak zajímali o chod transportních lodí, bojových strojů a podobně.
Při cvičení, dva dny po začátku výcviku, do Toma strčil jeden z mariňáků.
,, Hele, dej si bacha!" ohradil se Tom.
,, Jejda, to jsem opravdu nechtěl," opáčil voják s provokativním úšklebkem.
,, Kvůli tobě jsem teď minul cíl a tím i svou stoprocentní řadu, " vysvětlil Tom vojákovi situaci.
,, To mě skutečně mrzí," řekl mariňák a uchechtl se.
,, Jak se jmenuješ ty vtipálku?" zeptal se Tom, když se přečetl jmenovku s nápisem Coras.
,, Jak jsi mi to řekl?"
,, Mám ti to snad zopakovat?" nedal se Tom.
,, Pánové! Nechte toho!" přerušil je kapitán Kenway, ,, Co se to tady děje?!"
,, Kapitáne, já... " pokusil se promluvit mariňák.
,, Ticho Traxi Corasi! Teď mluvím já! Okamžitě se odeberte na své místo!"
,, Trax Coras," pomyslel si Tom.
Trax mezitím odešel.
,, Co se tady stalo Cole?" tázal se kapitán již klidnějším hlasem Toma poté, co si přečetl jeho jmenovku na uniformě. Tom mu poslušně vylíčil situaci.
,, Chápu, ale příště se nenechte tolik vyprovokovat," poradil Tomovi.
,, Ano pane," přitakal Tom.Kdykoliv pak viděl Traxe na cvičišti, snažil se vždy mít co nejlepší výsledek, aby ho ponížil. Tahle motivace mu hodně prospěla a jeho fyzická i psychická kondice byla den ode dne lepší a lepší.
Po několika měsíčním trénování se vybrali ti nejlepší z nejlepších a společně utvořili rotu Elitních jednotek. Elitní rotu měl na povel kapitán Kenway.
Nově utvořená rota čekala v pozoru na kapitánův proslov. Tom byl mezi nimi.
,, Rád vás tu vidím. Mladé, ale drsné tváře vojáků. Byli jste vybraní, aby jste byli podrobeni ještě těžšímu výcviku než ostatní. Budete elita naší ochrany. Při troše píle a snahy se můžete dopracovat na vyšší hodnosti. Rád budu mít společníky, na které bude spolehnutí. Dnešní cvičení bude vypadat následovně: první bude střelba ze speciální zbraní a jejich údržba, dále překonávání extrémně náročných překážek v terénu, dále vylepšené kurzy sebeobrany... "V průběhu následujících měsíců se z rekrutů stávali vojáci. Kvalifikovaní ve svých oborech. Tom se se svými přáteli viděl vždy na obědě a pak až večer. Stávalo se, že Tom nebyl několik dní na pokoji, protože podstupoval různé druhy tréninku. Tomovi se trénink zamlouval. Byl náročný, ale na to byl s Rodem zvyklý. Navíc vynikal ze všech ve své rotě a dopracoval se až na komandéra, nejvyšší hodnosti po kapitánovi. Kapitán Kenway na něho byl pyšný a často si s ním povídal. Tom se dozvěděl, že i on měl předky na Zemi. Často myslel na svou sestřičku Kate. Co asi dělá? Je už v hibernaci? Je v pořádku? Tom to nevěděl, ale doufal v to.
ČTEŠ
Tom Cole: Tajemství Země [Rozepsané]
Fiksi IlmiahDevět set let v budoucnosti, kdy ve vesmíru přibylo obydlených galaxií, se devatenáctiletému Tomovi naskytne příležitost letět na Zemi. Co ho tam potká a čemu bude muset čelit? Vrátí se domů? [Na celé knize se ještě pracuje a zdaleka není dokončená...