,, vstávej " zamrmle vrána.
Motýl Ax se pomalu zvedne. Ruce rozedřené do krve a na hlavě stále usychající krev od rány, kterou dostala.
Rozhlédne se okolo, její malá vesnička je celá ve zmatku a plná zničených domů. U každého domu jsou rodiny svázáné spolu. Ona jediná byla přisunuta k vránám.
,, tak copak zajímavého nám řekneš" rýpl do ní jeden z hochů.
Ax stále zarytě mlčela a nehodlala mluvit. Dostala pěstí a znovu spadla. Krev se jí roztekla z nateklého rtu. Ax stále nedala znát slabost. Začali do ní kopat a mlátit. Ax jen se zavřenými očmi přečkávala vše co dělali. Když s ní skončili odkopli jí kus od nich a naposled si jeden z nich odplivl před ní.
,, ty špinavá keffo" z nechutí jeden z nich odsekl k Axloně a pomalu všechny vrány odešli i se spoustou zásob, které pokradly.
Axloně se podruhé svět zatočil a už zase viděla jen tmu.
Vzbudila se v měkkých peřinách obvázáná od hlavy až k patě obvazy a všude kolem sebe cítila bylinky.
Když se pokusila zvednout, palčivá bolest jí okamžitě položila zpět.
,, Lež motýlku, potřebuješ to" řekla postarší lečitelka. Prohlížela si svoje rány schované pod obvazy.
,, Proč tu byli? Nemají toho dost? " řekne naštvaně.
,, Dělají si z nás srandu motýlku, dělají to pro zábavu a aby nás trápili" odpoví léčitelka smutně.
Tohle musí skončit. Řekne si Ax v hlavě. Ale teď se musí nejprve co nejvíc prospat a nabrat sílu.
ČTEŠ
° Vrány a motýli °
Fantasía,, Copak je malý Motýlku? Že by strach, či hloupost? Nebo stesk a neznámo? "
