Setkání z války /Vilkinhof/

Bílá packa

David se pomalu blížil k sobě do bytu. Před vchodu do bytovky se zastavil. Jeho pozornost zaujala krabice před, normálně by ji obešel a nevšímal si jí, ale tahle byla jiná. Vycházeli z ní zvuky, konkrétně mňoukání. Z krabice najednou vykoukla bílá packa. David se na to překvapeně podíval. Opatrně otevřel krabici a podíval se na to co bylo v ní. Bylo to strakaté kotě a dívalo se na něj docela vyděšeně. David se ho jen lehce dotkl. Nakonec se rozhodl si ho vzít, nechtěl ho tady nechávat. Něco uvnitř mu to zakazovalo, navíc by asi umrzlo (zapomněla jsem zmínit, že je začátek prosince 😅😂). Schoval kotě pod bundu, aby ho trochu zahřál. V rámci svých sil vyběhl schody. Otevřel dveře bytu a následně je za sebou zavřel. Položil kotě na postel a hledal co by mu dal na jídlo, ale jediné co našel byl rohlík. David pokrčil rameny a natrhal rohlík na menší kousky.

Po chvíli přišel Roman z práce. Radši nerozsvěcoval, aby Davida nevzbudil jako minule. Ale něco se mu nezdálo. V posteli kromě Davida leželo flekaté kotě, bylo přitisknuté k němu a ocásek mělo na jeho tváři. Občas s ním pohnulo, ale David na to nereagoval, byl na tom moc unavený. Roman ho vzal do dlaně, protože kotě bylo opravdu malé a tak akorát se mu tam vešlo. Kotě se jen přetočilo a spalo dál. Roman se jen pousmál a opatrně kotě pohladil. Položil ho na židli a sedl si na postel vedle Davida, který se probudil. Pak na postel vyskočilo i kotě a olízlo Davidovi nos. David se na něj jen tak podíval. „Jak se sem dostalo?" zeptal se ho Roman. David neměl sílu odpovídat, tak jen pokrčil rameny. 

O půl hodiny později už v posteli ležel David i s Romanem. Byli k sobě přitulení úplně na těsno, protože Davidovi v bytě nefungovalo topení. S nimi tam leželo i to kotě a spokojeně spalo.