Po setkání s draky, kdy jsem poznala jednoho z nich, který byl vytvořen stromem Oai, jsem vyrazila do vesnice. Byl čas navštívit místo, kde je ukrytá kniha.Dnešní den byl pro vesnici výjimečný, protože v tento den se vždy konala slavnost Juta. Touto slavnostní se vesnice loučila s létem a vítala podzim. Věděla jsem, že skoro všichni až na nějakou hlídku, nebudou ve vesnici, a proto jsem toho využila.
Pomalu jsem se vplížila do vesnice a spojila se se Soyou, která létala nad vesnici. Potřebovala jsem její oči, které mi řeknou, kde přesně je stráž.
Netrvalo dlouho a stála jsem u jeho domu. Nikdo nikde? Tohle je dost zvláštní, pomyslela jsem si. Zdálo se mi to podezřelé, ale teď už nemůžu odejít. Musím získat tu knihu.
Pomalu jsem otevřela dveře od jeho domu a vešla dovnitř.
Hm, kde má ten pokoj? Řekla jsem si a snažila se zorientovat v jeho domě.
Nikdy jsem tu neměla možnost se podívat, ale cítila jsem, že tu ta kniha je.,,Věděl jsem, že přijdeš," ucukla jsem a viděla Iblise.
,,Já zase tušila, že tu budeš," na obličeji se mi vytvořil odhodlaný úsměv.
,,A přeci si přišla? A sama."
,,Iblisi já se tě ale nebojím."
Tentokrát ne. Byla jsem silnější a odhodlanejsi nastolit rovnováhu.
,,Ale měla bys, protože já mám něco co ty ne."
,,Bojovníky? Lidi z vesnice, co mě nenávidí? Iblisi, nebuď směšný. Nejen že mě lidé nenávidí, ale bojí se mě."
,,To sice ano, ale zapomínáš na jednu věc," podívala jsem se na něj nechápavě. Že by měl něco nebo někoho v rukávu?
Pomalu jsem se porozhlédla po místnosti.,,Haley," otočila jsem se za hlasem a uviděla tam stát Kaye.
Snad nemyslel jeho. Co když. Sakra Haley, že bys naletěla?
,,Haley, " ozval se hlas Soyi, ,,soustřeď se a přestaň myslet zase na to. Tvý rodiče a i strom Oai věří Kayovi."
Zhluboka jsem se nadchla a snažila se tomu všemu věřit.
,,Jsi v pořádku?" přistoupil ke mně a já jen přikývla.
,,Jak milé shledání," zasmál se Iblis, ,,jsi pro smích celé vesnici Kayi."
,,To je mi úplně jedno. Já věřím, že stojím na dobré straně."
,,Má strana je nejlepší volba a ona zahyne jak mi slíbil."
,,Co? Kdo?" vyhrkl že sebe Kay.
,,Hao," vyšlo z mých úst.
,,Jak?" udivil se Iblis a já využila situace a vzala jsem ho někam, kde budeme jen my dva.
,,Iblisi."
,,Kde to jsme? Co jsi to udělala?"
,,Tohle je jen mezi námi," podívala jsem se kolem, ,,nenávidíš draky. Tak co ta náhlá změna?"
,,Nejdřív mi řekni jak jsi to udělala. Jak jsi to zjistila."
,,Zapomínáš, že jsem dcera pána Draků?"
,,Sakra, celý život jsi neměla žádné schopnosti a teď?" viděla jsem jak se začíná potit.
,,To díky Mawarovi a Malakas," prozradila jsem mu, ,,můj otec i matka mi pomohli v sobě probudit tu sílu."
,,Viděla jsi Malakas?" přikývla jsem.
,,Jak jsi se spojil s Hao? Ty nenávidíš draky a on zas lidi."
,,Nejen ty máš malé tajemství Haley," setřel si pot z čela.
,,Podívej se kde jsme. Jsme tu jen ty a já. Takže to vyklop," rozhlédl se, ,,odsuď se jen tak lehce nedostaneš. Nemáš tedy na výběr."
,,Kayova matka před pár lety onemocněla, ale díky stromů Oai žila déle než měla."
,,Díky stromu? Jak?"
,,Malakas byla její kamarádka a věděla, že je něco v nepořádku. Proto ji Kinan řekla, že se s ní něco děje. Malakas ji vzala ke stromu a prosila ho o pomoc, ale nemoc byla silnější. Strom ji už nemohl darovat život, tak ji ho aspoň prodloužil, ale změnil ji. Její oči. Ty její oči."
,,Oči?"
,,Kdysi je měla krásně hnědé, ale potom se změnily. Když jsem se do nich podíval, byly blankytně modré."
Blankytně modré? Jako drak, kterého stvořil strom.
,,Tvrdil jsi, že ti draci zabili ženu."
,,Však ano," začal rozhazovat rukama, ,,kdyby nezaútočili, nemuselo se nikomu nic stát."
,,Nenávist ti zatemnila mozek, Iblisi," prudce sebou trhl a já už se usmívala.
,,To vám to trvalo."
___________________________
☘️ Nová kapitola je na světě.
☘️ Haley použila svoji moc a přenesla mysl obou někam, kde budou jen oni dva.
☘️ Co má drak s duhovýma očima společného s Kinan?
☘️ A kdo se to na konci objevil?
ČTEŠ
Dračí proroctví
FantasíaZnáte ten pocit bezvýznamnosti? Kdy se vás lidé snaží několikrát zabít? Že ne? Už od mého dětství se mě lidé báli, stranili se a ukazovali si na mě prstem. Někteří proklínali den, kdy jsem se narodila. Nerozuměla jsem, co tak hrozného jsem jim uděl...